PROFILPELAJAR.COM

PaedDr. Květoslava Čelišová
PaedDr. Květoslava Čelišová
Poslankyně České národní rady
	Ve funkci:; 7. června 1990 – 4. června 1992
	Ve funkci:; 6. června 1992 – 31. prosince 1992
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
	Ve funkci:; 1. ledna 1993 – 15. června 2006
Zastupitelka města Ústí nad Labem
	Ve funkci:; 19. listopadu 1994 – 14. listopadu 2002
	Ve funkci:; 21. října 2006 – 8. října 2018
Stranická příslušnost
Členství	KSČS; KSČM
Narození	11. dubna 1946 (78 let)
Děti	Gabriela Hubáčková
Profese	politička
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Květoslava Čelišová (* 11. dubna 1946) je česká politička, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny za KSČM.

Biografie

Vystudovala Pedagogickou fakultu J. E. Purkyně, později v roce 1990 získala titul PaeDr. na Karlově univerzitě. Od roku 1964 pracovala přes pětadvacet let ve školství v různých funkcích.^[2]

V letech 1978–⁠2002 byla ústeckou zastupitelkou.^[2]

Od roku 1986 do roku 1989 vykonávala funkci místopředsedkyně Obvodního národního výboru v Ústí nad Labem-Severní terasa.^[2]

Ve volbách v roce 1990 byla zvolena za KSČS (federální komunistická strana), respektive za její organizaci v českých zemích KSČM, do České národní rady.^[3] Mandát obhájila ve volbách v roce 1992, nyní za koalici Levý blok, kterou tvořila KSČM a menší levicové skupiny (volební obvod Severočeský kraj). Zasedala ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.^[4]^[5]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Květoslava Čelišová v roce 1994 přešla do samostatného poslaneckého klubu KSČM (poté, co se klub Levého bloku rozpadl na několik samostatných frakcí).^[6] V letech 1994-1996 byla místopředsedkyní poslaneckého klubu KSČM. Mandát za KSČM obhájila ve volbách v roce 1996, volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002.^[7]^[8]^[9]^[10]

Čelišová se během své politické kariéry zasazovala o zlepšení postavení žen, a to jak v jejich profesním, tak v rodinném životě. Už v 90. letech spolupracovala s nevládními feministickými organizacemi, např. Gender Studies, o.p.s., a ROSA. V roce 2003 byla na její popud zřízena Stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti. V názvu komise mělo původně figurovat i slovo „žena“, nicméně poslanci navrhli ženu vypustit z názvu.^[2]

Po odchodu z poslanecké sněmovny se roku 2006 uvádí jako členka dozorčí rady VZP.^[11]

Podporovala aktivity Klubu českého pohraničí.^[12] Angažuje se i v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byla zvolena do zastupitelstva města Ústí nad Labem za KSČM. V roce 1995 ovšem oznámila záměr na mandát rezignovat poté, co se velká část místní organizace KSČM vyslovila pro vstup do ultralevicové Komunistické strany Československa Miroslava Štěpána, s čímž ona sama nesouhlasila. I nadále pak ale v zastupitelstvu setrvala. Zastupitelkou se stala i po komunálních volbách roku 1998. V následném volebním období v zastupitelstvu nezasedala a opětovně se do něj vrátila v komunálních volbách roku 2006, znovu zvolena v komunálních volbách roku 2010 a v komunálních volbách roku 2014.^[13]^[14]^[15] V komunálních volbách roku 2018 již nekandidovala.

Její nevlastní dcera Gabriela Hubáčková je byla v letech 2010-2017 poslankyní Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM.

Názory

V rozhovoru s Miluš Kotišovou (2006) zdůrazňovala dvojí metr v politice, kterým se ženy hodnotí mnohem přísněji než muži: „Jsem přesvědčená o tom, že ženy mají v politice obecně daleko tvrdší podmínky než muži. Žena, která se chce prosadit, musí odvést daleko větší výkony, aby upozornila, že také něco umí, že do něčeho může hovořit.“^[2]

Ve stejném rozhovoru komentovala i antikomunismus (nejen) u politiků ODS takto: „Dneska je i v ODS hrozně moc členů strany, ten antikomunismus vychází a je živen lidmi, kteří byli v komunistické straně. To mne zlobí. Chápu to od lidí, kterým bylo ukřivděno a prošli nějakými pracovními tábory nebo byli popraveni jejich příbuzní a blízcí. Tam vnímám antikomunismus jako přirozený a chápu ho. Ale u těchto dalších lidí to vidím jako zametání stop, nedovedu to jinak pojmenovat. Připadá mi, že je antikomunismus vyvoláván jakoby na objednávku, on už dneska nemá takové opodstatnění.“^[2]

Odkazy

Reference

↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KOTIŠOVÁ, Miluš. Čekání na ženský samet: Třináct a jeden politický rozhovor s českými ženami. Praha: Fórum 50 %, 2006. 274 s. ISBN 80-239-7387-8. S. 53–79.
↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 8. - 9.6.1990 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-22]. Dostupné online.
↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-22]. Dostupné online.
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-22]. Dostupné online.
↑ Zpráva ČTK: Poslanecký klub Levého bloku opustilo ve středu devět jeho členů, Datum vydání: 20.1.1994, Čas vydání: 12:50, ID: 19940120D00547.
↑ Květoslava Čelišová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-21]. Dostupné online.
↑ Květoslava Čelišová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-22]. Dostupné online.
↑ Květoslava Čelišová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-22]. Dostupné online.
↑ Květoslava Čelišová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-22]. Dostupné online.
↑ Zpráva ČTK: Emmerová by mohla zasedat v dozorčí radě VZP, projedná to vláda, Datum vydání: 17.7.2006, Čas vydání: 16:52, ID: T200607170565501.
↑ Zpráva ČTK: Policie: V Chebu dnes zazněly urážky státních představitelů, Datum vydání: 24.9.1994, Čas vydání: 14:47, ID: 19940924C00656.
↑ Počet obyvatel: 94 298 Osoba: Květoslava Čelišová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-26.
↑ Zpráva ČTK: Poslankyně Čelišová o záměru části komunistů přejít ke Štěpánovi,Datum vydání: 14.3.1995, Čas vydání: 11:02, ID: 19950314C01503.
↑ Zpráva ČTK: Komunističtí zastupitelé v Ústí mají největší absence, Datum vydání: 5.1.1996, Čas vydání: 06:18, ID: 19960104D01618.