Kunhuta z Bilsteinu (1080?- 1138/40) byla hraběnkou z Gudensbergu a dcerou Rogera II. z Bilsteinu a neznámé dcery Wernera II. z Gudensbergu.
Život
Poprvé se provdala v rozmezí let 1196–98[1] za Gisa IV. z Gudensbergu a porodila mu dvě děti – syna Gisa V. a dceru Hedviku.
Po Gisově smrti roku 1122[2] se Kunhuta znovu provdala. Druhým chotěm se stal Jindřich Raspe I. z Thüringenu, mladší bratr Ludvíka I. z Thüringenu. Pikantní je, že se Kunhuta sňatkem stala švagrovou své vlastní dcery[3]. Jindřich Raspe byl však roku 1130 zavražděn, syn Giso V. zemřel a druhé manželství bylo neplodné. Celé dědictví tak připadlo Kunhutinu zeti.
Dvě Kunhutiny vnučky se provdaly do Čech – Cecílie za Oldřicha, syna Soběslava I. a Judita za Vladislava II., budoucího českého krále.
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kunigunde von Bilstein na německé Wikipedii.
- ↑ Genealogie. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-24.
- ↑ Genealogie. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-24.
- ↑ Genealogie. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.
Literatura
- Eckhardt Karl August: Eschwege als Brennpunkt thüringisch-hessicher Geschichte. Verlag Trautvetter & Fischer Nachfolger. Marburg/Lahn 1964
Externí odkazy