Kunhuta Braniborská (něm. Kunigunde von Brandenburg (1247/1252 - po 8. červnu 1292)[3] byla vévodkyní balkánských zemí a Limburska.
Život
Narodila se jako dcera braniborského vévody Oty III. a Boženy, dcery českého krále Václava I. V říjnu roku 1264 byla provdána za mladšího uherského prince Bélu. Tento dynastický sňatek měl mimo jiné oslabit silnou pozici prvorozeného uherského prince Štěpána,[4] který byl již od roku 1262 mladším králem, měl své vlastní politické cíle a fakticky si oddělil východní část Uherského království.[5]
| „
|
Béla, vynikající krásy nad syny mnohých, byv přítomen slavné mši, vložil dívce na hlavu zlatou korunu... Potom ji na lodi odvezl...
|
“
|
| — Pokračovatelé Kosmovi[4]
|
Manželství zůstalo bezdětné a Béla zemřel roku 1269. Kunhuta se o devět let později stala 10. ledna 1278[3] chotí limburského vévody Walrama IV. Ani toto manželství nebylo požehnáno potomstvem a Kunhuta znovu ovdověla již v říjnu 1279,[6] kdy Walram zemřel a jím v mužské linii vymřel rod limburských vévodů.[7][pozn. 1]
Kunhuta se provdala potřetí a svá vdovská práva na limburské vévodství postoupila na jaře roku 1288 brabantskému vévodovi Janovi. Naposledy je doložena 8. června 1292.[6]
Vývod z předků
Odkazy
Poznámky
- ↑ Walramova smrt bez mužského potomka předznamenala bitvu u Worringenu, v níž se utkali zájemci o uvolněné dědictví.
Reference