Krajta vodní
Krajta vodní (foto: Richard Horčic)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	Živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Řád	šupinatí (Squamata)
Podřád	hadi (Serpentes)
Čeleď	hroznýšovití (Boidae)
Rod	krajta (Liasis)
Binomické jméno
Liasis mackloti Dumerill, 1844
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajta vodní (Liasis mackloti) je had z čeledi hroznýšovitých.

Menší druh hadů dorůstající do maximální délky 2 metrů (průměrně 120–160 cm). Má protáhlou štíhlou hlavu a nepříliš silné tělo. Zbarvení je jednoduché, hnědozelené nebo šedozelené, s drobnými tmavými skvrnami. Břišní strana je zpravidla žlutavá, popř. světle hnědavá. Na hlavě je nápadný široký nosní štítek se dvěma tepločivnými jamkami a světlé oči se svislými zřítelnicemi.

Tento menší druh se v několika poddruzích vyskytuje v Indonésii, v severní části Austrálie a na Nové Guineji. Několik endemických populací žije také na přilehlých ostrovech Suva, Timor, Wetar, v Malých Sundách a v Queenslandu.

V přírodě vyhledává spíše vlhčí oblasti, jako jsou vlhké lesy, povodí řek a bažiny (odtud její jméno), kde loví různé hlodavce a v křovinách také ptáky.

Terárium pro úspěšný chov volíme prostorné, s dostatečně velkou vodní nádrží, kterou tato krajta ráda vyhledává. Vhodné úkryty a dostatek větví k lezení by měly být samozřejmostí. Jako substrát můžeme použít třeba drcenou kůru, nebo směs Lignocelu či rašeliny s pískem. Vzhledem k biotopu který ve své domovině obývá, je důležité zachování dostatečné vlhkosti v teráriu, která by nikdy neměla klesat pod hranici 70 % relativní vlhkosti. V opačném případě svého chovance vystavíme nepříjemným potížím, jak respiračním, tak při svlékání staré pokožky. Terárium osvětlujeme po dobu 12 hodin denně, za současného vytápění. Teplotu udržujeme na 26–28 °C s tím, že pod vyhřívacím místem může být až 32 °C a na nejchladnějším místě 24–25 °C.

V přírodě loví různé hlodavce a ptáky v křovinách. V zajetí podáváme myši, potkany a kuřata.

Přestože krajty rodu Liasis nepatří zrovna mezi nejběžnější chovance, přesto se je již daří v teráriích množit. Nejdůležitějším předpokladem pro stimulaci páření je asi navození tzv. zimního období, kdy snižujeme teplotu asi o 3–4 °C se současným zvýšením relativní vlhkosti v teráriu až téměř na 100 %. Někdy se doporučuje také podávání vitamínu A samicím (Broer 1982). Mláďata se líhnou po 70–90 dnech inkubace, za teploty kolem 30 °C a 100 % vlhkosti. Dvouletí jedinci jsou již schopni rozmnožování.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu krajta vodní na Wikimedia Commons
• Krajta v ZOO Olomouc