Vodní mlýn jako panský mlýn příslušel k velkostatku Horní Krč. V roce 1584 prodal Rudolf II. vrchnostenské právo nad Horní Krčí novoměstským za 2.000 zlatých rýnských a v tomto privilegiu je zmíněna pustá tvrz a pustý dvůr s mlýnem v majetku bartolomějského špitálu. Mlýn byl obnoven až roku 1678.[2]
Ve 2. polovině 19. století jej vlastník přebudoval na výletní restauraci.[1] K roku 1926 je č.p. 22 v Horní Krči uvedeno jako zbořené.[3]
Ve 30. letech 20. století byla na místě bývalého mlýna postavena funkcionalistická vila. V objektu sídlí soukromá mateřská školka.[1]
Odkazy
Reference
↑ abcKrčský mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Jan Škoda, 20.6.2020. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
↑Stará Krč. Historie městské části Praha-Krč. Anton Sečkár, 28.2.2010. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
↑Orientační ukazovatel domovních čísel a ulic ve Velké Praze. s.l.: s.n., 1926. Dostupné online.
Literatura
HOLEC, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 31-32.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 304. Dostupné online.
Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 22.Archivováno 5. 6. 2021 na Wayback Machine.. Vydáno v září 1912. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum
Orientační plán hlavního města Prahy s okolím. Mapový list č. 58. Vydáno 1938. Městská knihovna v Praze