Kozennův atlas je - v širším významu - název pro atlasy, jejichž tvůrcem byl slovinský katolický kněz a pedagog Blaž Kocen (v německém přepisu Blasius Kozenn). V užším významu se jedná o Kocenův atlas pro střední školy (německy Geographischer Schul-Atlas: für die Gymnasien, Real- und Handels-Schulen der Österreichischen Monarchie von B. Kozenn, česky Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy, jež vydal B. Kozenn, c. k. profesor pro Čechoslovany. Uspořádal c. kr. profesor Fr. Vaněk), který vyšel v několika jazykových mutacích a mnoha vydáních. První vydání vyšlo v roce 1861.
Vznik Kozennova atlasu
Slovinský katolický kněz Blaž Kocen (Neměcky Blasius Kozenn) od roku 1858 vyučoval na c. a k. německém vyšším gymnáziu v Olomouci. Zde se seznámil s olomouckým knihkupcem a vydavatelem Eduardem Hölzlem. Kocen si stěžoval na absenci školního atlasu pro střední školy. Hölzell jej přesvědčil, aby takový školní zeměpisný atlas sestavil. V roce 1861 získal Eduard Hölzel litografickou dílnu ve Vídni a zbudoval zde zeměpisný ústav a hlavní sídlo svého nakladatelství. Zde bylo v roce 1861 publikováno první vydání Kozennova školního atlasu jako "Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy."[p 1] (Geographischer Schulatlas für die Gymnasien, Real- und Handelsschulen der österreichischen Monarchie). Atlas měl 31 mapový list vytištěný barevnou litografií. Byl dostupný buď v brožované verzi jako 3 sešity (11, 11 a 9 map) pro jednotlivé třídy po 1 zlatém, nebo kompletní ve vázané verzi za 3 zlaté.
Z atlasu se stal bestseller rakouské školní kartografie. Vyšlo postupně několik "doplněných a opravených" vydání, jehož autory byli přední geografové a kartografové Vinzenz von Haardt, Friedrich Umlauft, Wilhelm Schmidt a Franz Heiderich. Vydání atlasu z roku 1900 sneslo srovnání s nejlepšími atlasy své doby. Celkem vyšlo toto a další vydání, již s původním atlasem. Společný mají pouze název Kozennův školní atlas (Kozenn-Schulatlas), pod kterým vycházejí školní atlasy pro rakouské školy dodnes (stav v roce 2022)[1].
Obsah prvního vydání
První vydání ve všech jazykových verzích obsahovalo 31 map:
1. Kartenprojektionen, Geländedarstellung
2. Erdansichten
3. Europa, Übersicht der Bodengestaltung
4. Europa, politische Überschnit
5. Asien, Übersicht der Bodengestaltung
6. Asien (polit.)
7. Afrika
8. America
9. Australien und Polynesien
10. Mitteleuropa, Übersicht der Bodengestaltung
11. Mitteleuropa, politische Überschnit
12/13. Land- und Seekarte des Mittelmeer-Beckens
14. Die Nillaender u. das Rothe Meer
15. Italien
16. Frankreich
17. Grossbritanien und Ireland
18. Kaiserthum Oesterreich
19. West-Deutschland, Niederlande und Belgien
20. Nord-Deutschland und West-Polen
21. Schweden, Norwegen, Dänemark
22. Russland
23. Ostindien und China
24. Die Staaten von Nord- u. Centralamerica mit Westindien
25/26. Die Alpenlaender
27. Böhmen. Mähren und Schlesien, Ober- u. Nieder-Oesterreich
28/29. Ungarn, Siebenbürgen, Slavonien u. Bukowina
Atlas vyšel současně v německé, maďarské, české a polské jazykové mutaci v roce 1861. Jednotlivé jazykové verze jsou:
němčina (1861 - 1918) Celkem vyšlo 42 vydání, poslední dotisk 42. vydání vyšel v roce 1918.[2]
maďarština, Kozenn Balázs. Földrajzi iskolai atlás 31 abroszszal gymnasiumok , reál- s kereskedelmi tanodák számára, Bécs és Olmützcelkem, Hölzel Ede sajátja : 1861, druhé vydání vletech1869-1870[3]
polština, první vydání v roce 1861, 2. vydání 1868-1870, 3. vydání 1879, dotisk 1889
česky Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy, jež vydal B. Kozenn, c. k. profesor pro Čechoslovany. Uspořádal c. kr. profesor Fr. Vaněk, vydáno vroce1861, celkem vyšlo 16 českých vydání.
italsky 1904
Titulní list polského vydání z roku 1861
Titulni list Kozennova atlasu, 15. české vydání, 1914
Česká vydání Kozennova atlasu
V tomto prvním vydání, jehož českou verzi zpracoval Kozennův gymnazijní kolega František Vaněk, byly ale použity německé mapy a české byly jen titulní strana a překlady úvodních statí Průměty map, Nauka polohopisná a Vysvětlení jazyková.[4]
V publikaci Josefa ErbenaPočátkové zeměpisu z roku 1863 je uvedena anotace "druhé opravené a rozmnožené vydání".[5] Není ale jasné, zda se jedná o inzerci na druhé české vydání, nebo na druhé německé vydání, které vyšlo v tomto roce.[4]
V roce 1875 vyšel B. Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední. Toto třetí české vydání připravil Josef Jireček, který zpracovával již od roku 1862 i české verze jiných Kozennových kartografických děl, a Antonín Balcar. Atlas měl 30 map a byl velmi dobře přijat[6] a výnosem ministerstva kultu a vyučování číslo 11 850 ze dne 19. srpna 1875 schválen pro užívání na českých středních školách. Třetí české vydání z následujícího roku bylo rozšířeno na 36 map. Další vydání následovala v letech: snad 1877, 1878, 1879, 1880, 1882. V každém vydání byly upravovány, aktualizovány nebo doplňovány některé mapy.
Vydání z roku 1886 upravil Josef Jireček a Jaroslav Zdeněk. Jedenácté vydání z roku 1888 obsahovalo již 42 mapy. Jazykové úpravy prováděl po Josefu Jirečkovi profesor dějepisu a zeměpisu na pražských gymnáziích Antonín Balcar. Po jeho náhlé smrti převzal tuto úlohu Jindřich Metelka. Ten připravil dvanácté vydání v roce 1890. To již vznikalo péčí Vinzenze von Haardt a Friedricha Umlaufta, po němž práci v roce 1878 převzal Wilhelm Schmidt, zcela přepracované 37. německého vydání středoškolského Kozennova atlasu. Česká verze, připravená opět Jindřichem Metelkou, vyšla v roce 1900 jako 14. české vydání pod názvem B. Kozenna Zeměpisný atlas pro střední školy. Atlas obsahoval již 85 map a úvodní stať o matematicko-zeměpisných pojmech.
Poslední české vydání atlasu "Kozenn – Metelka" vyšlo v roce 1919. U tohoto vydání ale nebyl uveden původní (rakousko-uherský) vydavatel, ale jeho komisionářská pražská firma Höfer a Klouček.[4]
Atlas "rakouského" původu byl postupně na československých školách nahrazován "československým" atlasem Brunclík-Machátovým (Zeměpisný atlas pro školy střední, ústavy učitelské a školy obchodní). Přesto se Kozennův atlas používal na československých středních školách ještě koncem dvacátých let.[4]
Další atlasy
Od základního Kozennova atlasu pro střední školy byly odvozeny další školní atlasy:
B. Kozennův Malý zeměpisný atlas k potřebám školním i obecným. (Kleiner geographischer Schul-Atlas.) 1862, česká verze 1863, upravil Josef Jireček. Tentokrát se jednalo skutečně o mapy s českým názvoslovím,
Kozennův Horo-vodopisný atlas v devíti mapách. (B. Kozenn's Oro-hydrographischer Atlas in 9 Karten.) 1862 nebo 1863, česky 1865,
Zeměpisný atlas ku potřebě ve školách středních i občanských. (Geographischer Schul-Atlas.). Českou verzi připravil Matěj Radoslav Kovář (1837–1872) – rok českého vydání 1868,
Kozennův Zeměpis pro školy národní, na jazyk českoslovanský převedl Vilém Appelt,
Zeměpisný atlas říše Rakousko-Uherské (Schul-Atlas der Österreichisch-Ungarisches Monarchie.), českou verzi zpracoval Jaroslav Zdeněk. České vydání 1886.
Odkazy
Poznámky
↑Uveden je český název prvního vydání, které vyšlo současně s německým, polským a maďarským, nikoliv doslovný překlad názvu německého.
Reference
↑Kozenn Schulatlas [online]. Ed. Hölzel G.m.b.H. [cit. 2016-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02.
↑ abDÖRFLINGER, Johannes; HÜHNEL, Helga, Ludvík Mucha. Atlantes Austriaci : kommentierter Katalog der österreichischen Atlanten von 1561 bis 1994. Svazek 1. Band, 2. Teilband. Wien: Böhlau Verlag, 1995. 3 svazky (2 volumes in 3 banden s.). Dostupné online. ISBN3-205-98369-6, ISBN978-3-205-98369-9. OCLC34526536 S. 516–630.
↑KNAUZ, Nandor; NAGY, Ivan. Magyar tudomanyos Ertekezö. Svazek 2. Pest: Pfeifer Nádor Bizománya, 1862. Dostupné online. S. 87. (maďarsky)
↑ abcdMUCHA, Ludvík. Česká vydání Kozennových školních zeměpisných atlasů. Acta Universitatis Carolinae Geographica. 1971, roč. 6, čís. 1–2, s. 119–134. ISSN2336-1980.
↑ERBEN, Josef. Počátkové zeměpisu / kteréž (s částečným užitím Kozenn’ova zeměpisu) pro školy mocnářství Rakouského složil Josef Erben. Olomouc: Eduard Hölzl, 1863. Dostupné online. S. 155.
↑Školník : časopis katolického učitelstva. Roč. 1875, s. 255.
Ed. Hölzel 1844 - 1969 : zum 125jährigen Bestand des Hauses am 15. Oktober 1969. Wien: Verlag Ed. Hölzel, 1969. (německy)
Innovation aus Tradition : 175 Jahre Verlag Ed. Hölzel. Příprava vydání Barbara N. Wiesinger. Wien: Verlag Ed. Hölzel, 2019. 119 s. ISBN978-3-99068-009-4. (německy)
DÖRFLINGER, Johannes; HÜHNEL, Helga, Ludvík Mucha. Atlantes Austriaci : kommentierter Katalog der österreichischen Atlanten von 1561 bis 1994. Svazek 1. Band, 2. Teilband. Wien: Böhlau Verlag, 1995. 3 svazky (2 volumes in 3 banden s.). Dostupné online. ISBN3-205-98369-6, ISBN978-3-205-98369-9. OCLC34526536 S. 516–630.
MUCHA, Ludvík. Česká vydání Kozennových školních zeměpisných atlasů. Acta Universitatis Carolinae Geographica. 1971, roč. 6, čís. 1–2, s. 119–134. ISSN2336-1980.