Kostel je původně pozdně románský, z druhé čtvrtiny 13. století. Ve 14. století byl přestavěn goticky, v 18. století pak barokně. Po druhé světové válce přestal být udržován a postupně se dostal do havarijního stavu. Je proto veden také v seznamu ohrožených nemovitých památek.
Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce kostel chátral. Postupně bylo zničeno či rozkradeno vnitřní vybavení. V roce 1972 bylo rozhodnuto o jeho demolici. Na stěnách kostela jsou patrné vývrty pro umístění náloží k odstřelu. Naštěstí byla demolice zastavena na poslední chvíli. Od roku 2012 probíhala oprava šindelové střechy[2] a v květnu 2019 byla zahájena rekonstrukce hřbitovní zdi a márnice.[3]
Stavební podoba
Kostel je jednolodní, má obdélníkovitý presbytář i sakristii. Ve stěně presbytáře se nachází úzké románské okno.
Kostel míval zvonici, zřejmě však byla stržena při opravách střechy v sedmdesátých letech 20. století. Opravená střecha zachraňuje před zkázou stavbu, která se jinak nachází ve velmi špatném stavu. Vstupní dveře byly několikrát vylomeny, poté zůstaly opřeny v hlavním vchodě.[4]
↑LUPÍNEK, Václav. Záchrana kostela sv. Bartoloměje, jednoho z nejstarších kostelů na Karlovarsku. Časopis Arnika. 2017, čís. 2, s. 24–25.
↑Začala rekonstrukce hřbitovní zdi a márnice [online]. Sdružení ZO ČSOP Alter meles, 2019-06-03 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online.
↑Přílezy — kostel sv. Bartoloměje [online]. Příroda Karlovarska [cit. 2016-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-24.
Literatura
GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad. 1. vyd. Augsburg: Benno Filser Verlag, 1932. Kapitola Pröles : Filialkirche zu s. Bartholomäus, s. 310–312. (německy)