Útvina byla poddanským městem, toužimská vrchnost zde měla poplužní dvůr s panským domem. V roce 1553 měla Útvina kolem padesáti domů, obyvatelé byli převážně již německé národnosti. Do konce feudalismu sdílela osudy s toužimským panstvím. Od 17. století se zde začali usazovat Židé, vznikla židovská obec s vlastní synagogou a hřbitovem na Šibeničním vrchu. Židovská obec zanikla v 19. století.
Městečko roku vyhořelo 1784 a téměř celé pak v roce 1870. V roce 1939 zde žilo 600 obyvatel ve 156 domech. Po roce 1945 postihlo Útvinu vysídlení německého obyvatelstva. V minulosti se obyvatelé živili zejména zemědělstvím, ke kterému provozovali různá řemesla a obchod. V 18. století zde působil také cech zedníků a kameníků v čele se stavebním mistrem Johannem Schmiedem. V 19. století se řada obyvatel věnovala provozování hudby, zejména v okolních lázních.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 647 obyvatel (z toho 288 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 640 Němců a šest cizinců. Kromě sedmi evangelíků a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 646 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 642 Němců a tři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[6]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Historické jádro Útviny utvářela křižovatka starých cest a bývalé tržiště (náměstí) má tvar trojúhelníku. Většina historické hrázděné a roubené zástavby zanikla při požáru v roce 1870 a při demolicích po roce 1945.
V jádru gotický kostel kostel svatého Víta obnovený po požáru v roce 1469, barokně upravován v roce 1706 a obnoven po požáru 1870.
Bývalá radnice čp. 80, v jádru barokní, vybudovaná po roce 1656
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 390.Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.