Útvina
kostel sv. Víta
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Toužim
Obec s rozšířenou působností	Karlovy Vary (správní obvod)
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′15″ s. š., 12°57′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	581 (2024)[1]
Rozloha	37,82 km²[2]
Nadmořská výška	595 m n. m.
PSČ	364 01
Počet domů	163 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Útvina 80 364 01 Toužim [email protected]
Starostka	Ing. Lenka Straková
Oficiální web: www.utvina.cz
Útvina
Další údaje
Kód obce	555681
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Útvina (německy Uitwa) je obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. V obci včetně místních částí žije 581^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o Útvině pochází z roku 1214, kdy se uvádí na falzu listiny pro pány z Rýzmburka jako celnice na cestě z Prahy do Chebu. V roce 1354 připomínán filiální kostel fary v Přílezích pod správou milevských premonstrátů a jejich proboštství v Toužimi. Rozvětvení obchodní stezky z Prahy přes Kynžvart a přes Loket do Chebu v Útvině podnítilo rozvoj kolonizační osady na trhovou ves, která někdy před rokem 1466 získala městské právo, což vedlo i k přenesení fary z Přílez do Útviny ke kostelu svatého Víta. Za husitských válek se toužimského proboštství a tím i Útviny zmocnila kališnická šlechta (1436–1488 rytíři z Vřesovic).^[zdroj⁠?!] Za poděbradských válek v roce 1469 bylo město vypleněno bečovskými katolickými pány z Plavna. Jan z Vřesovic poté získal od krále Jiřího z Poděbrad povolení, aby přenesl privilegia Útviny na Toužim včetně práva nové městečko opevnit.^[4] Poté však byla Útvina obnovena a původní obec vedla do roku 1478 spory o městská práva (zejména o znak a trhy) s novou obcí v Toužimi. Útvina pak zůstala ve stínu nové obce a byla označována jen jako městys.

Útvina byla poddanským městem, toužimská vrchnost zde měla poplužní dvůr s panským domem. V roce 1553 měla Útvina kolem padesáti domů, obyvatelé byli převážně již německé národnosti. Do konce feudalismu sdílela osudy s toužimským panstvím. Od 17. století se zde začali usazovat Židé, vznikla židovská obec s vlastní synagogou a hřbitovem na Šibeničním vrchu. Židovská obec zanikla v 19. století.

Městečko roku vyhořelo 1784 a téměř celé pak v roce 1870. V roce 1939 zde žilo 600 obyvatel ve 156 domech. Po roce 1945 postihlo Útvinu vysídlení německého obyvatelstva. V minulosti se obyvatelé živili zejména zemědělstvím, ke kterému provozovali různá řemesla a obchod. V 18. století zde působil také cech zedníků a kameníků v čele se stavebním mistrem Johannem Schmiedem. V 19. století se řada obyvatel věnovala provozování hudby, zejména v okolních lázních.

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 647 obyvatel (z toho 288 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 640 Němců a šest cizinců. Kromě sedmi evangelíků a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 646 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 642 Němců a tři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.^[6]

• Útvina
• Český Chloumek
• Chylice
• Přílezy
• Sedlo
• Svinov

Od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Odolenovice.^[9]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 10. září 2021.^[10]

Historické jádro Útviny utvářela křižovatka starých cest a bývalé tržiště (náměstí) má tvar trojúhelníku. Většina historické hrázděné a roubené zástavby zanikla při požáru v roce 1870 a při demolicích po roce 1945.

• V jádru gotický kostel kostel svatého Víta obnovený po požáru v roce 1469, barokně upravován v roce 1706 a obnoven po požáru 1870.
• Bývalá radnice čp. 80, v jádru barokní, vybudovaná po roce 1656
• Rozhledna Útvina

Zaniklé památky:

• Poplužní dvůr čp. 42 s panským domem se saským sedátkovým portálkem z roku 1560, zbořen 1975.
• Židovský hřbitov; náhrobky nacisté použili v roce 1944 do základů radarové stanice.
• Pomník padlým na návsi noví osídlenci odstranili.^[11]

• Johann Schmied, barokní zednický mistr a architekt
• Otto Zerlik (1907–1989), německý folklorista a spisovatel

• SCHIERL, Jiří. Útvina. Dějiny města a obce. Útvina: Obecní úřad v Útvině, 1997. 
• GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad. Augsburg: [s.n.], 1932. (německy) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Útvina na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Útvina ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Útvina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Útvina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.