Kostel svatého Bonaventury v Mladé Boleslavi
Kostel sv. Bonaventury v Mladé Boleslavi
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Mladá Boleslav
Obec	Mladá Boleslav
Souřadnice	50°24′53,5″ s. š., 14°54′11,16″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	mladoboleslavský
Farnost	arciděkanství Mladá Boleslav
Status	filiální kostel, klášterní
Užívání	bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů
Současný majitel	ŠKODA AUTO a.s.
Zasvěcení	Svatý Bonaventura
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1675–1711
Specifikace
Délka	38 metrů
Šířka	13,5 metrů
Umístění oltáře	na sever
Stavební materiál	kámen, zdivo
Další informace
Adresa	ul. Na Karmeli, Mladá Boleslav
Oficiální web	stránky farnosti
Kód památky	35018/2-1651 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky klášter minoritů v Mladé Boleslavi)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický filiální, klášterní^[1] kostel svatého Bonaventury v Mladé Boleslavi je barokní sakrální stavba^[2] nacházející se spolu s klášterem minoritů a později gymnáziem piaristů v severozápadní části hrazeného města. Od roku 1967 je kostel spolu s piaristickým klášterem chráněn jako kulturní památka.^[3]

Kostel byl vybudován v letech 1675–1711^[2] snad na místě zaniklého kostela sv. Jana Křtitele.^[4] První klášter minoritů byl v Mladé Boleslavi založen snad již v roce 1293. V průběhu husitských válek byl klášter vypálen a vypleněn a řeholníci byli odtud vyhnáni. V roce 1496 se stal klášter majetkem Jednoty bratrské, která udělala z kostela bratrský sbor a z bývalého kláštera sborový dům. Místo nazvali horou Karmel. Bylo zde sídlo kněží Jednoty bratrské i jejího biskupa, bratrská škola a alumnát. Místo se stalo dějištěm synod všeho bratrstva z Čech, Moravy i Slezska. V době pobělohorské byl majetek Jednoty bratrské konfiskován a císař jej věnoval nejprve karmelitánům. Jejich nárok na tento klášter byl však sporný a výsledkem tohoto sporu bylo posléze uvedení členů minoritů roku 1633. Ti klášter i kostel znovu vybudovali v letech 1675–1711 a drželi až do roku 1784.^[5] V roce 1784 byl v rámci josefínských reforem klášter předán piaristům z Kosmonos, kteří se sem přestěhovali i s gymnáziem. Po druhé světové válce byl do kláštera umístěn internát. Na konci osmdesátých let přestal být využíván pro pravidelné bohoslužby. V roce 2002 se kostel kvůli špatné statice uzavřel a sloužil jen jako skladiště. V roce 2005 se vlastníkem kostela stal mladoboleslavský magistrát a poté jej Škoda Auto Vysoká škola začala využívat jako slavnostní síň. Slouží k akademickým slavnostem i veřejným koncertům klasické hudby.^[6] Poslední mši v komorním společenství před tím, než se začal kostel používat jako síň sloužil zřejmě mladoboleslavský kněz Pavel Mach 28. června 2005.^[5] Protože se jedná o konsekrovaný kostel trvale zasvěcený sv. Bonaventurovi, je jeho případné bohoslužebné využití možné.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – arciděkanství Mladá Boleslav.

Jedná se o jednolodní stavbu s úzkým polygonálně uzavřeným presbytářem.^[2] Má ozdobnou novobarokní fasádu se štukaturami z roku 1902.^[4] Kostel je členěný pilastry a vysokými okny se štukovými suprafenestrami a třemi portály. Na východním portálu se nachází letopočet 1711.^[2]

Uvnitř je valená klenba s lunetami.^[4] V lodi je kostel sklenut na přízední pilíře, do kterých jsou vestavěny tři páry bočních výklenkových kaplí. Zděná kruchta spočívá na třech arkádách, které jsou podklenuty třemi poli křížové klenby.^[2]

Do roku 2005 byl kostel zařízen následovně: nalevo od vchodu byl pseudobarokní oltář sv. Václava. Dále zde byl barokní oltář sv. Josefa. Byl portálový, sloupový a pocházel zřejmě z období kolem roku 1730. Nacházely se na něm sochy andělů a řezané antependium s motivem sv. Antonína, který vysvobozuje duše pekla. Byl dílem kosmonoského J. Jelínka. Na oltáři byl obraz podle originálu Vogla v. Vogelstein. Kazatelna byla stejného původu. Hlavní oltář byl rámový a měl mřížkový dekor, který nesli andělé. Na oltáři byly sochy sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Františka a sv. Antonína.^[2] Sochy pocházely z dílny J. Jelínka mladšího.^[4] Oltářní obraz byl dílem F. Laubnera z Liberce z roku 1777. Na druhé straně od presbytáře byl barokní oltář Panny Marie. Byl portálový a sloupový z období koelm roku 1740. Nacházela se na něm pozdně gotická tabule Immaculaty z konce 16. století. Dále byl oltář vybaven řezaným antependiem, na kterém bylo zobrazeno Klanění pastýřů, znak hrabat z Bubna a Vítězství Krista na peklem. Na oltáři byla barokní Pieta. Oltář sv. Aloise byl pseudobarokním dílem z období kolem roku 1900.^[2] Tento mobiliář byl demontován a odvezen na jiné místo.^[5]

Před kostelem v malém sadě se nacházejí dvě výklenkové kaple z počátku 19. století a bývalý konvent minoritů a piaristů. Je barokní a pochází z let 1728–1737. Dobudován byl však až roku 1767. Jedná se o čtyřkřídlý objekt okolo lichoběžníkového rajského dvora. Je hladký. Nad západním křídlem je hranolová třípatrová věž, která je členěná lizénami. Věž nese cibulovou střechu. Dovnitř konventu byla umístěna řada portrétů přínivců a členů piaristického řádu ze 17. a 18. století.^[2]

• Klášter minoritů (Mladá Boleslav)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Bonaventury na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb v klášterním kostele sv. Bonaventury, Mladá Boleslav (katalog biskupství litoměřického)
• Bohoslužby v klášterním kostele sv. Bonaventury, Mladá Boleslav na webu církev.cz/bohoslužby
• Program NOCI KOSTELŮ – Mladá Boleslav, kostel sv. Bonaventury
• Klášter minoritů/piaristů s kostelem sv. Bonaventury v Mladé Boleslavi na webu Hrady.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.