PROFILPELAJAR.COM

Konstancie Bretaňská
	bretaňská vévodkyně
	Znak Konstancie Bretaňské na zámku Žleby
Narození	1161?
Úmrtí	5. září 1201; Nantes
Pohřbena	klášter Villeneuve
Manželé	Geoffroy II. Bretaňský; Ranulf z Blondeville; Vít z Thouars
Potomci	Eleonora Anglická; Matylda; Artur I. Bretaňský ; Alice z Thouars ; Kateřina z Thouars
Dynastie	Robertovci
Otec	Conan IV. Bretaňský
Matka	Markéta z Huntingdonu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstancie Bretaňská (bretonsky Konstanza Breizh, francouzsky Constance de Bretagne, 1161^? – září 1201, Nantes) byla bretaňská vévodkyně a fundátorka cisterciáckého kláštera Notre-Dame Villeneuve u Nantes. Počítá se do rodokmenu Rohanů.

Život

Konstancie byla dcera a dědička bretaňského vévody Conana IV. a jeho manželky Marguerity z Huntingdonu, Anglický král Jindřich II. donutil Conana, aby se stal jeho vazalem^[1] a roku 1166 jej v důsledku Conanovy neschopnosti zvládnout bouřící se šlechtu sesadil. Conan se vzdal vlády ve prospěch své jediné dcery Konstancie a Geoffroye, jednoho z mladších synů krále Jindřicha, jejího snoubence. Skutečnou moc měl v rukou král Jindřich.

Svatba se konala v červenci 1181. Pět let poté Geoffroy při návštěvě pařížského královského dvora nečekaně zemřel v důsledku náhlé nemoci či turnaje.^[2]^{[pozn. 1]} V době jeho skonu byla Konstancie potřetí těhotná. Syn Artur se narodil jako pohrobek.

Roku 1189 se vdova na základě intervence anglického krále podruhé provdala za mladého Ranulfa, hraběte z Chesteru, který měl dohlédnout na její loajalitu vůči Anglii. Manželství nebylo šťastné a došlo k odluce. Roku 1196 Konstancie předala vládu Arturovi a král Richard Lví srdce prohlásil Artura svým dědicem. Při té příležitosti pozval chlapce i s Konstancií do Normandie. Při cestě do Rouenu Ranulf svou ženu zajal a odmítal ji propustit.

Roku 1199 bylo manželství anulováno a následně se Konstancie znovu provdala za Víta z Thouars. Pár spolu měl dvě dcery a traduje se, že Konstancie v důsledku druhého porodu v roce 1201 zemřela.^{[pozn. 2]} Byla pohřbena v klášteře Villeneuve. Bretaň nakonec zdědila dcera Alice.

Potomci

1. manželství ∞ 1181 Geoffroy Plantagenet

Eleonora (1182/84–1241)
Matylda (1185^?–1189^?)
Artur (1187–1203)

2. manželství ∞ 1188/89 Ranulf z Blondeville
3. manželství ∞ 1199 Vít z Thouars

Alice (1200–1221) ∞ 1213 Petr I. Bretaňský
Kateřina (1201–1237/1240) ∞ 1212 Ondřej III. z Vitré
Markéta (1201–1216/1220) ∞ Geoffroy I. z Rohanu.^{[pozn. 3]}^[4]^[5]^[6]^[7]^[8]^[9]^[10]

Odkazy

Poznámky

↑ Podle Rogera z Howedenu a Geralda z Walesu byl Geoffroy udupán při turnajovém klání a dle francouzského úředníka byla příčinou jeho sklonu náhlá bolest břicha.
↑ Další zmiňovanou příčinou úmrtí je malomocenství.^[3]
↑ Podle historiků Dom Morice, Dom Charles Taillandiers, Prudence-Guillaume de Roujoux, Arthur Le Moyne de La Borderie, Pierre Daru i François Manet, Markéta byla dcera Konstancie a Víta z Thouars.

Reference

↑ DUBY, Georges. Dějiny Francie od počátků po současnost. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-514-0. S. 193.
↑ GALLIOU, Patrick; JONES, Michael. Bretonci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-202-2. S. 208.
↑ Kings, Knights & Lepers
↑ Pierre-Hyacinthe Morice, Histoire ecclésiastique et civile de Bretagne, I, p 129 i 150
↑ Charles Taillandier, Histoire ecclésiastique et civile de Bretagne, II, p IX
↑ Prudence Guillaume de Roujoux, Histoire des rois et des ducs de Bretagne, II, p 231
↑ Arthur Le Moyne de La Borderie, Histoire de Bretagne, III, p 288
↑ Pierre Daru, Histoire de Bretagne, I, p 407
↑ François Manet, Histoire de la Petite-Bretagne, ou Bretagne Armorique, depuis ses premiers habitans connus, II, p 308
↑ Medieval Lands

Literatura

André Chédeville & Noël-Yves Tonnerre, La Bretagne féodale XIe-XIIIe siècle ; Rennes, Ouest-France Université, 1987
(anglicky) The Charters of Duchess Constance of Brittany and her Family (1171-1221) , edited by Judith Everard and Michael Jones ; Woodbridge, the Boydell Press, 1999, XXX+217pp, pl. ("Collected here for the first time are the acts of Duchess Constance (1171-1201), her mother, dowager-duchess Margaret of Scotland, Constance's three husbands, and her three children. The subject matter concerns not only Brittany, but also the Breton rulers' extensive lands in England, the Honour of Richmond, and even the countries of Anjou, Maine & Touraine. The charters also cast light on the political power of female rulers")
EVERARD, Judith A. Brittany and the Angevins: Province and Empire 1158- 1203. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. 242 s. ISBN 0-521-66071-8.
Michael Jones, « La vie familiale de la duchesse Constance : le témoignage des chartes », in Bretagne et pays celtiques, langues, histoire, civilisation. Mélanges offerts à la mémoire de Léon Fleuriot (1923-1987), sous la dir. de Gwennolé Le Menn et J.-Y. Le Moing ; Saint-Brieuc, Skol & P.U. Rennes, 1992, p. 349-360.
Y. Hillon, « La Bretagne et la rivalité Capétiens-Plantagenêt : un exemple - la duchesse Constance (1186-1202) », in Annales de Bretagne, t. 92, 1985, p. 111-144.