Zástupci čeledi kolostromovité jsou stromy, dorůstající výšky 20 až 40 metrů, řidčeji i keře. Tetracentron sinense je opadavý strom se vstřícnými listy s dlanitou žilnatinou, zatímco kolostrom aralkovitý je stálezelený, listy jsou uspořádané v pseudopřeslenech na koncích větví a mají zpeřenou žilnatinu. Palisty jsou drobné nebo chybějí.
Sekundární dřevo postrádá pravé cévy. Květy jsou žlutavé, oboupohlavné, uspořádané v hroznovitýchvrcholících nebo klasech. Koruna chybí, kalich je složen ze čtyř lístků nebo květy zcela bezobalné. Tyčinky volné, v počtu 4 nebo mnoho (až 70). Gyneceum je svrchní nebo polospodní, apokarpní nebo částečně srostlé, složené ze 4 nebo 7 až 11 plodolistů s více vajíčky. Plodem je souplodí srostlých měchýřků, někdy označovaný též jako tobolka.[1][2][3]
Větévka Tetracentron sinense
Květenství kolostromu aralkovitého
Květenství Tetracentron sinense
Plody kolostromu aralkovitého
Rozšíření
Čeleď zahrnuje dva monotypické rody, oba druhy se vyskytují ve východní Asii. Tetracentron sinense je rozšířen v Číně, severovýchodní Indii, Bhútánu, východním Nepálu, severním Myanmaru a Vietnamu. Roste podél vodních toků a na lesních okrajích v širokolistých stálezelených a smíšených poloopadavých lesích v nadmořských výškách od 1100 do 3500 metrů.[1]Kolostrom aralkovitý se vyskytuje jako složka stálezelených širokolistých lesů v jižním Japonsku, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu. Roste v nadmořských výškách od 300 do 2700 metrů.[2]
Ekologické interakce
Bezkorunné květy kolostromovitých jsou opylovány hmyzem. Byli na nich pozorování motýli, mouchy a včely. Drobounká semena jsou šířena větrem.[3]
Prehistorie
Recentní kolostromovité jsou svým výskytem omezeny na východní Asii, v prehistorických dobách však měly podstatně větší rozšíření. Nejstarší známí předci této skupiny pocházejí z období křídy a byli popsáni ze západu Severní Ameriky pod jménem †Nordenskioeldia. Fosílie tohoto rodu paleocénního stáří byly nalezeny v Číně.
Rod Tetracentron je znám z miocénu (†Tetracentron japanoxylum z Japonska), Trochodendron z eocénu (†Trochodendron hopkinsii z Britské Kolumbie).[4] Ve čtvrtohorách se zástupci rodů Trochodendron a Tetracentron široce rozšířili po severní polokouli.[5]
Taxonomie
Řád Trochodendrales představuje samostatnou a vývojově dosti starou větev vyšších dvouděložných rostlin. Nejbližší větve jsou řády Proteales a Buxales.[5]
V některých dřívějších taxonomických systémech (např. Cronquist) byly oba rody řazeny do samostatných čeledí Tetracentraceae a Trochodendraceae. Společným znakem obou zástupců je absence pravých cév v sekundárním dřevě. Tento jev je mezi vyššími dvouděložnými rostlinami ojedinělý.[5][3]
↑ abFU, Dezhi; ENDRESS, Peter K. Flora of China: Trochodendraceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcKUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN978-3-642-08141-5. (anglicky)
↑TAYLOR, Thomas N. et al. Paleobotany. The biology and evolution of fossil plants. [s.l.]: Academic Press, 2009. Dostupné online. ISBN978-0-12-373972-8. (anglicky)
↑HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-07. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trochodendraceae na Wikimedia Commons