Bhútánské království འབྲུག་ཡུལ (Dugjul)
vlajka znak
Hymna Druk tsendhen
Geografie
Poloha Bhútánu
Hlavní město	Thimphu
Rozloha	38 394 km² (131. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Kula Kangri (7 553 m n. m.)
Časové pásmo	+6
Poloha	27°27′ s. š., 90°30′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	741 700[1] (165. na světě, 2005)
Hustota zalidnění	20 ob. / km² (154. na světě)
HDI	▲ 0,613 (střední) (131. na světě, 2007)
Jazyk	dzongkha (úřední), dále spisovná čínština, tibetské dialekty (bumthakpä, šarčokpä), nepálské dialekty, ásámština, angličtina
Náboženství	buddhismus 75 %, hinduismus 22 %, sikhismus[2],islám, bönismus
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie (s aktivním zapojením panovníka do politiky)
Vznik	8. srpna 1949 (nezávislost na Indii)
Král	Džigme Khesar Namgjel Wangčhug
Předseda vlády	Tshering Tobgay[3]
Měna	bhútánský ngultrum a indická rupie (BTN a INR)
HDP/obyv. (PPP)	8 370[4] USD (112. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	064 BTN BT
MPZ	BHT
Telefonní předvolba	+975
Národní TLD	.bt
multimediální obsah na Commons

Bhútán (v dzongkä འབྲུག་ཡུལ་ Dugjul, Wylie 'brug-yul), plným názvem Bhútánské království, je vnitrozemský stát v jižní Asii. Leží na východním konci himálajských hor. Na jihu, východě a západě sousedí s Indií, na severu s Tibetskou autonomní oblastí v Čínské lidové republice. Od nedalekého Nepálu je Bhútán oddělen indickým státem Sikkim. Bhútánu se někdy říká „země hřmícího draka“.

V roce 2011 navázala Česká republika diplomatické styky s Bhútánem.^[5][6] O ty usilovala již od roku 2000. Kromě Česka navázal Bhútán diplomatické styky s dalšími devíti zeměmi. Do roku 2011 měla země oficiální diplomatické styky navázány pouze s 26 zeměmi světa.^[5] Mezi nimi nebylo ani pět stálých členů Rady Bezpečnosti OSN. V Evropě má Bhútán navázány styky s osmi zeměmi a velvyslanectví má pouze v Ženevě a Bruselu.^[5]

1777

1786

Dvě Rennellovy EIC mapy britských území v Indii roku 1777 ukazující polohu Tibetu a Bhútánu na sever od Nepálu a Indie

Počátky dějin Bhútánu jsou obestřeny tajemstvím. Historikové se domnívají, že zhruba od 9. století území postupně osidlovaly kmeny, které přicházely z Tibetu. V 11. století zde vytvořily vlastní stát. V 17. století se Bhútán stal knížectvím, které bylo závislé na Tibetu, později jej ovládli Číňané. V té době se v Bhútánu objevil nový sjednotitel, Namgjal, který zkonsolidoval celé území a zavedl právní řád. Také vynikal častými nájezdy a únosy obyvatel na území tehdejší Indie. Po smrti tohoto pro Bhútán výjimečného vládce se říše po mnohá staletí zmítala v kmenových rozbrojích. V roce 1772 se rozhořel spor s Východoindickou společností, který i přes mír uzavřený v roce 1777 vedl k vyvlastnění osmnácti údolí (v roce 1865) a hlavních dopravních cest. Tím byla země fakticky anektována Velkou Británií. Kmenové boje pokračovaly až do 19. století, kdy se k moci dostal po vítězné bitvě v roce 1885 Ugjan Wangčhug, který byl posléze, v roce 1907, jmenován světskými velmoži a vysokými lámy dědičným králem. Roku 1910 se Bhútán stal britským protektorátem. V roce 1949 kontrolu nad zahraniční a obrannou politikou země převzala Indie. Nevolnictví v Bhútánu bylo zrušeno až v roce 1956. Od roku 1971 je Bhútán členem OSN. V letech 1990–1999 zde platil zákaz sledování zahraničních televizních stanic. Až v roce 2000 byl zpřístupněn internet. Od roku 2004 je v zemi zakázán prodej tabáku a platí zde zákaz kouření.

Bhútánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 diagonálně děleným od dolního rohu k hornímu cípu. Horní trojúhelníkové pole je žluté, dolní je oranžové. Uprostřed vlajky je umístěn bílý drak hledící k vlajícímu okraji, a jehož osa těla je rovnoběžná s diagonálou.

Bhútánský státní znak je kulatý a skládá se z diamantu-blesku (dorje), který se nachází nad květem lotosu, kolem toho je šperk a na rozích znaku jsou dva draci.^[ujasnit]

Bhútánská hymna je píseň Druk tsendhen (česky Království hromového draka). Hudbu písně složil Aku Tongmi a slova napsal Dasho Gyaldun Thinley.

Bhútán je typickým příkladem hornaté země. Skoro 50 % rozlohy se nachází v nadmořské výšce přes 3 000 m. Nejvyšší horou této malé země je Gangkhar Puensum, která je vysoká 7 570 m n. m. Ve výškách nad 4 500 m n. m. leží trvale sníh a vyskytují se zde horské ledovce. Říční síť země je hustě rozvinutá, nejdůležitějšími řekami jsou Amo, Kuri, Manas a Sankoš (nejdelší řeka země dlouhá 190 km). Lesy pokrývají více než 55 % rozlohy země. V jižní části země jsou monzunové lesy, ve vyšších polohách jsou lesy smíšené, složené z borovic, jedlí, dubů a pěnišníků. V lesích a na horách svůj domov nachází mnoho savců, mimo jiné sloni, takini, tygři, irbisové, levharti, medvědi pyskatí, různé druhy jelenů, divokých ovcí a hlodavců. Žijí zde i různí primáti, např. vzácný hulman zlatý (Trachypithecus geei). Bohatá je též ptačí fauna zahrnující více než 770 druhů.

• 
  Orientační mapka Bhútánu
• 
  Fyzická mapa Bhútánu
• 
  Údolí Haa
• 
  Gangkhar Puensum
• 
  Takin je bhútánské národní zvíře

Na většině území převládá chladné a suché vysokohorské podnebí, na jihu ale převládá subtropické klima vlhkého monzunového typu. Období dešťů trvá od dubna (či od května) do září až října. Průměrně v Bhútánu ročně spadne 1 500 až 3 000 mm srážek. V hlavním městě země Thimphu je průměrná teplota v lednu 0 °C a úhrn srážek 15 mm, v červenci pak 15 °C a 373 mm.

Měnou je bhútánský ngultrum (česky ngultam), který je navázán na indickou rupii. Rupie je vedle ngultrumu také používána jako zákonné platidlo.

Ekonomika země je jedna z nejmenších na světě, ale v posledních letech velmi rychle roste, například v roce 2005 se HDP narostl o 8 %, v roce 2006 o 14 % a v roce 2007 dokonce o 22,4 %. To bylo především v důsledku dokončení stavby hydroelektrárny Tala. V roce 2015 byl odhadovaný HDP v přepočtu na paritu kupní síly na hlavu 8 253 USD. Do roku 2019 by toto číslo podle odhadu MMF mělo narůst na 12 tisíc USD.

Hlavním odvětvím ekonomiky je výroba elektrické energie v hydroelektrárnách a její prodej do Indie. Zemědělství je neméně důležité, protože poskytuje obživu 55,4 % populace.^[7] Celkem rozvinuté je lesnictví. Těží se hlavně týkové dřevo, lak, šelak a vosk. Zatím nepříliš velkou, ale čím dál tím více významnější roli hraje i cestovní ruch. Vstup do země je zdarma pouze pro občany Indie a Bangladéše. Bhútán v roce 2011 navštívilo 37 482 turistů.^[8] Hranice byly cizincům otevřeny až v roce 1974.

Hlavním exportním partnerem Bhútánu je Indie, kam se vyváží 58,6 % celkového exportu. Následují Hongkong (30,1 %) a Bangladéš (7,3 %). Hranice s Tibetem je uzavřena, takže obchod s Čínou je zanedbatelný. Importní partneři jsou Indie (74,5 %), Japonsko (7,4 %) a Švédsko (3,2 %). Import převyšuje export, takže země má negativní obchodní bilanci.

Orná půda zaujímá pouhých 8 % rozlohy státu, pastviny pak dalších 6 %. Pěstuje se hlavně rýže, pšenice, ječmen, proso, kukuřice, brambory, juta, pohanka, bavlna, luštěniny a tabák. Na jihu je rozvinuté sadařství. Kočovníci pasou koně, ovce, jaky, muly a kozy, dále se chovají prasata a skot.

Zásadní pro ekonomiku Bhútánu je již zmíněná hydroenergie. Průmysl je ve stádiu vzniku, teprve v 70. letech zde vznikaly první průmyslové závody: textilní, zpracovávající ovoce, vodní elektrárny, cementárny, sirkárny a pily. Dnes se vyrábí hlavně ocel, feroslitiny a cement. Dlouhou tradici zde mají umělecká řemesla jako tkalcovství, řezbářství, výroba ručních zbraní a kovových předmětů. Poslední dobou se v Bhútánu rozvíjí také technologický sektor, například zelené technologie a elektronické obchodování. V roce 2012 byl otevřen Thimphu TechPark, který podporuje startupy.^[9]

Těží se černé uhlí, vápenec, mramor, sádrovec a grafit.

Politický systém Bhútánu se vyvinul z absolutní monarchie v konstituční monarchii. V roce 1999 čtvrtý král Bhútánu, Džigme Sengge Wangčhug, vytvořil Radu ministrů (Lhengye Zhungtshog). Hlavou státu je Duggjalpo (Wylie: 'brug rgyal-po), neboli Dračí král. Pátým Dračím králem je v současnosti Džigme Khesar Namgjal Wangčhug, který vládne od roku 2008.

Značné změny v politickém uspořádání proběhly v roce 2005, kdy čtvrtý král Džigme Sengge Wangčhug neočekávaně oznámil abdikaci ve prospěch svého syna Džigme Khesara Namgjala Wangčhuga, a zároveň oznámil přechod k demokracii a vypsání vůbec prvních voleb v historii Bhútánu. Jednokomorový parlament Cchogdu byl zrušen a namísto něj byl vytvořen dvoukomorový Parlament Bhútánu. Horní komorou je Národní rada a dolní komorou je Národní shromáždění. Volby do Národní rady se konaly v letech 2007 a 2013, zatímco volby do Národního shromáždění se konaly v letech 2008 a 2013. Voleb do Národního shromáždění v roce 2008 se zúčastnily dvě strany, Lidová demokratická strana a Druk Phuensum Tshogpa, přičemž Druk Phuensum Tshogpa získala 45 z 47 křesel. V roce 2013 naopak zvítězila Lidová demokratická strana, která získala 54,88 % a 32 křesel.

AsDB, BIMSTEC, CP, FAO, G-77, IBRD, ICAO, IDA, IFAD, IFC, IMF, Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO (zpravodaj), ITU, NAM, OPCW, SAARC, SACEP, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WToO, WTO (pozorovatel)

Podle sčítání lidu v roce 2005 měl Bhútán 634 982 obyvatel, podle odhadu z roku 2012 to bylo 742 737 obyvatel. Hlavními etnickými skupinami jsou Ngalopové, kteří žijí v západním Bhútánu a mluví národním jazykem dzongkha, Šarlopové, kteří žijí ve východním Bhútánu a mluví jazykem cchangla, a Lhocchampové, kteří žijí na jihu Bhútánu a mluví nepálsky. Dále zde žijí různé menší kmeny. Všechny jazyky Bhútánu kromě nepálštiny patří do tibetobarmské jazykové skupiny.

Lhotšampové jsou převážně hinduisté indického a nepálského původu, oproti zbytku populace, která je převážně mongoloidního původu. Žijí v jižní části země, kde je teplejší klima, a mají jiné zvyky. Jsou proto bhútánskou vládou a majoritní buddhistickou společností diskriminováni. V 80. a 90. letech bylo více než 100 000 Lhotšampů vyhnáno ze země, když je vláda obvinila, že jsou ilegální imigranti a zabavila jim majetek a půdu. Další tisíce jich později emigrovaly z důvodu diskriminace. Mnoho jich dodnes žije v uprchlických táborech ve východním Nepálu, protože jim vláda Bhútánu nedovolila se vrátit, další byli přesídleni OSN, zejména do západních zemí.^[10]

Bhútánská kuchyně využívá převážně lokální produkty, jako jsou obilniny, luštěniny, zelenina a maso. Nejčastějšími úpravami pokrmů je vaření a dušení, na jihu země je také rozšířená příprava jídel pečením a smažením.

Bhútán je rozdělen do 20 distriktů:

Bumthang, Čhukha, Čirang, Dagana, Gelegphug, Ha, Lhünce, Mongar, Paro, Pemagacel, Punakha, Samči, Samdup Džongkhar, Šemgang, Tašigang, Thimphu, Tongsa, Wangdi Phodang

V Bhútánské ústavě je zapsáno, že lesy musí zabírat minimálně 60 % půdy. Proto nebylo překvapením vysázení přesně 108 000 stromků jako připomínka narození prince na začátku března 2016.

V roce 2015 se Bhútánci zapsali do Guinnessovy knihy rekordů poté, co vysadili během jedné hodiny 50 000 stromků.

V Bhútánu se místo hrubého domácího produktu, jako hlavního ukazatele vyspělosti, užívá hrubé národní štěstí.

Slovo Bhútán znamená „okraj Tibetu“.     

Nevolnictví bylo zrušeno v 50. letech 20. století. Televize a internet byly povoleny až v roce 1999.                                                                     

• FILIPSKÝ, Jan, a kol. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-647-8. 
• VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Bhútán. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-421-0. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bhútán na Wikimedia Commons
• Průvodce Bhútán ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Bhútán ve Wikislovníku
• Výběr významných událostí v historii Bhútánu
• Bhútán na buddhismus.cz Archivováno 22. 6. 2007 na Wayback Machine.
• https://www.obhutanu.cz^{[nedostupný zdroj]}
• Bhutan (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
• Souhrnná teritoriální informace: Bhútán [online]. Businessinfo.cz, 2012-01-09 [cit. 2012-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-09. 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Bhutan Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
• Bureau of South and Central Asian Affairs. Background Note: Bhutan [online]. U.S. Department of State, 2010-02-02 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Bhutan [online]. Rev. 2011-05-26 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-28. (anglicky) 
• KARAN, Pradyumna P; NORBU, Dawa, a kol. Bhutan [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• (anglicky) Ústava Bhútánu

Státy a území v Asii
Nezávislé státy	Afghánistán Arménie Ázerbájdžán Bahrajn Bangladéš Bhútán Brunej Čína Egypt Filipíny Gruzie Indie Indonésie Irák Írán Izrael Japonsko Jemen Jižní Korea Jordánsko Kambodža Katar Kazachstán Kuvajt Kypr Kyrgyzstán Laos Libanon Malajsie Maledivy Mongolsko Myanmar (Barma) Nepál Omán Pákistán Rusko Saúdská Arábie Severní Korea Singapur Spojené arabské emiráty Sýrie Srí Lanka Tádžikistán Thajsko Turecko Turkmenistán Uzbekistán Vietnam Východní Timor
Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ashmorův a Cartierův ostrov Kokosové ostrovy Vánoční ostrov) Čína: (Hongkong Macao) Spojené království: (Akrotiri a Dekelia Britské indickooceánské území)
Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Abcházie Jižní Osetie Palestina Severní Kypr Tchaj-wan