PROFILPELAJAR.COM

Kobra obojková
	Kobra obojková
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata);
Podřád	hadi (Serpentes);
Čeleď	korálovcovití (Elapidae);
Rod	kobra (Hemachatus); Fleming, 1822
Binomické jméno
	Hemachatus haemachatus; (Bonnaterre, 1790)
Synonyma
	Coluber haemachates Bonnaterre, 1790; Vipera haemachates Latreille, 1802; Sepedon haemachates Merrem, 1820; Naja haemachates Schlegel, 1837; Aspidelaps haemachates Jan, 1863; Sepedon hæmachates Boulenger, 1896; Hemachatus haemachatus Stejneger, 1936;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kobra obojková (Hemachatus haemachatus) je jedovatý had z čeledi korálovcovitých, který žije v některých oblastech jižní Afriky. Nejedná se o takzvanou „pravou“ kobru z rodu Naja, patří totiž do monotypického rodu Hemachatus. Je nicméně s pravými kobrami blízce příbuzná a je považována za jednu z takzvaných plivajících kober, které dokážou svůj jed vystřikovat na někdy překvapivě velkou vzdálenost.^[4]

Popis

Zbarvení je na různých místech rozšíření hada odlišné, avšak charakteristickým znakem druhu je tmavé břicho s jedním či dvěma světlými pruhy na krku. Průměrná délka této kobry činí 90–110 cm, maximálně pak okolo 150 cm.^[4] Někteří jedinci mohou mít tělo zbarvené převážně černě, zatímco jiní bývají proužkovaní. Šupiny kober obojkových se liší od šupin pravých kober tím, že jsou rýhované a připomínají lodní kýl.

Rozšíření

Oblast, v níž kobra obojková žije, sahá od jihoafrické provincie Kapsko přes provincii Svobodný stát až po království Lesotho na severovýchodě, republiku Transkei, provincii KwaZulu-Natal, západní Svazijsko a části provincie Gauteng. Izolovaná populace tohoto druhu obývá oblast Inyanga na zimbabwsko-mosambickém pomezí.^[4]

Prostředí

Kobra obojková dává obvykle přednost travnatým biotopům, neboť toto životní prostředí jí umožňuje splynout s okolím. V jižní Africe obývají tito hadi též bažinaté oblasti.^[5]

Chování a potrava

Chování

Jedná se o nočního živočicha, který se ovšem někdy během dne vyhřívá na slunci. Pokud se had cítí ohrožen, vztyčí přední část těla do výšky a roztáhne krční partie do dlouhé, široké kápě, přičemž jsou velmi dobře vidět pruhy na krku. Kobra obojková patří mezi takzvané plivající kobry a dokáže svůj jed vystříknout až do vzdálenosti 2,5 m. Musí se přitom vztyčit a vrhnout se prudce vpřed. Je též známo, že dokáže předstírat svou smrt (tanatóza). Převalí se přitom na záda s tlamou dokořán.

Potrava

Potrava kobry obojkové je dosti různorodá. Jejím hlavním úlovkem jsou ropuchy,^[6] může se však živit i drobnými savci, obojživelníky či jinými plazy.^[5]

Rozmnožování

Kobra obojková se od kober rodu Naja liší tím, že je vejcoživorodá,^[4] což znamená, že se vejce vyvíjí v těle matky a líhnou se těsně před porodem, v jeho průběhu nebo vzápětí po něm. Samice běžně rodí 20 až 35 mláďat, byly však zaznamenány i případy, kdy porodila celkem 65 mláďat.^[6]

Jed

Jed kobry obojkové je neurotoxický, působí tedy na nervový systém, a částečně cytotoxický – působí tedy i na buňky. Je také méně viskózní než jed ostatních afrických korálovcovitých hadů, díky čemuž se pak lépe vystřikuje.^[4] Při střetu s člověkem se had obvykle snaží zasáhnout svým jedem protivníkův obličej. Dostane-li se jed do očí, způsobí velkou bolest.^[5] Smrt člověka po uštknutí nebyla v moderní historii zaznamenána.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rinkhals na anglické Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ Boulenger, G.A. 1896. Catalogue of the Snakes in the British Museum (Natural History). Volume III., Containing the Colubridæ (Opisthoglyphæ and Proteroglyphæ)… Trustees of the British Museum (Natural History). London. p. 389.
↑ The Reptile Database. www.reptile-database.org.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f S. Hunter. The Rinkhals Spitting Cobra [online]. 2000 [cit. 2013-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-11.
↑ ^a ^b ^c B. Branch. Field Guide to the Snakes and Other Reptiles of southern Africa. [s.l.]: Struik, Cape Town, 1988.
↑ ^a ^b R. Mastenbroek. Rinkhals [online]. 2002 [cit. 2013-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-24.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kobra obojková na Wikimedia Commons

[21122cc5e5e6c07f2ce1624d97352c220f38dde1-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[2] Boulenger, G.A. 1896. Catalogue of the Snakes in the British Museum (Natural History). Volume III., Containing the Colubridæ (Opisthoglyphæ and Proteroglyphæ)… Trustees of the British Museum (Natural History). London. p. 389.

[3] The Reptile Database. www.reptile-database.org.

[Hunter-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f S. Hunter. The Rinkhals Spitting Cobra [online]. 2000 [cit. 2013-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-11.

[Branch-5] B. Branch. Field Guide to the Snakes and Other Reptiles of southern Africa. [s.l.]: Struik, Cape Town, 1988.

[Mastenbroek-6] R. Mastenbroek. Rinkhals [online]. 2002 [cit. 2013-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-24.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

PROFILPELAJAR.COM

Kobra obojková

Popis

Rozšíření

Prostředí

Chování a potrava

Chování

Potrava

Rozmnožování

Jed

Reference

Související články

Externí odkazy

Read other articles:

SNH48

Yalta

Samson

فيليدا لوو

Disappearance of Evelyn Hartley

WTF (YoungBoy Never Broke Again and Nicki Minaj song)

القمة الخليجية الاستثنائية (2019)

Anton Nechayev

كمال جنبلاط

Edward Lewis (Decca)

1885–86 West Bromwich Albion F.C. season

الهلال الخصيب

John Vereker

Emydura

منتخب جامايكا لكأس فيد

Pint

2000–01 Washington Huskies men's basketball team

Нервная ткань

United States Anti-Doping Agency

Gstaad