Klíšťová encefalitida (též klíšťový zánět mozku) je infekční virové onemocnění vyvolané virem klíšťové encefalitidy, které se projevuje příznaky podobnými chřipce, horečkou a u některých pacientů meningoencefalitidou, zánětem mozku a zánětem mozkových blan. Většina nakažených osob však nevykazuje žádné příznaky onemocnění. Úmrtnost je sice nízká, ale často dochází k trvalým následkům.^[1]

Nemoc, způsobená původci ze skupiny Flaviviridae, se přenáší kousnutím (přisátím) infikovaného klíštěte, především klíštěte obecného (Ixodes ricinus); méně často konzumací syrového mléka od infikovaného zvířete. Kauzální léčba klíšťové encefalitidy neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Kromě obecných ochranných opatření, jako je nošení oblečení zakrývajícího tělo a kontrola těla po návštěvě lesa, lze za preventivní opatření považovat aktivní očkování vakcínou proti klíšťové encefalitidě. Na národních úrovních se různě liší a je různými úřady doporučováno všem osobám, které pobývají, pracují nebo cestují v "rizikových" nebo endemických oblastech.

Počet hlášených případů se ve většině zemí zvyšuje.^[2] Klíšťová encefalitida představuje pro Evropu znepokojivou zdravotní výzvu, protože počet hlášených případů klíšťové encefalitidy u lidí ve všech endemických oblastech Evropy se za poslední tři desetiletí zvýšil téměř o 400 %.^[3]

Je známo, že virus klíšťové encefalitidy infikuje řadu hostitelů včetně přežvýkavců, ptáků, hlodavců, masožravců, koní a lidí.

Inkubační doba klíšťové encefalitidy bývá 7 až 14 dnů, může být však i měsíc. Obecně lze říci, že nemoc probíhá hůře u dospělých než u dětí a že po setkání s virem získává člověk s normálně pracujícím imunitním systémem imunitu proti typu viru, který jej napadl, a případně i proti příbuzným virům. Tato imunita však není trvalá, postupem času slábne. Získaná imunita (promořenost) je však i v rizikových oblastech velmi nízká.^[4] Nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty nebo (ve druhé fázi) těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace, ztuhnutím šíje, atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění či snížení intelektuálního výkonu.

Hlavní přenos se odehrává prostřednictvím infikovaných klíšťat, přičemž přirozeným rezervoárem virů jsou zejména hlodavci. Existuje i přenos alimentární cestou skrz tepelně neupravený kozí či ovčí sýr a mléčné výrobky. Známý je případ epidemie ze slovenské Rožňavy, kde v roce 1951 onemocnělo na 600 lidí touto nemocí v důsledku konzumace infikovaného mléka. V roce 1999 bylo na Vsetínsku diagnostikováno 22 případů, u nichž k nakažení došlo patrně v důsledku pozření ovčího sýra vyrobeného z infikovaného mléka. Nemoci, u nichž došlo k přenosu alimentární cestou, mají zpravidla lehčí průběh.

Relativně účinnou prevencí je očkování, jelikož se však klíšťová encefalitida vyskytuje v řadě typů a očkování nebývají komplexní, je třeba zvolit očkovací látku postihující rizika dané oblasti (např. střední Evropy). Očkování proti konkrétním typům poskytuje i částečnou imunitu proti sérologicky příbuzným typům, ale tato poučka neplatí zcela obecně. Očkování se doporučuje u lidí pracujících v rizikových profesích či zabývajících se rizikovými činnostmi (např. tábory v přírodě). Zejména v rizikových oblastech s podílem infikovaných klíšťat přesahujícím obvyklé 1 %. Po přeočkování po 3 letech je nutné neustálé přeočkovávání po 5 až 6 letech. V roce 2014 očkování vyhledalo 23 % české populace, nárůst je připisován kladnému postoji zdravotních pojišťoven a jejich fondům prevence.^[5] Pro srovnání - proočkovanost v Rakousku je přes 80 % a tomu odpovídá pokles závažných onemocnění na desetinu. V ČR ve sledovaném období počet onemocnění dvojnásobně vzrostl.^[6] Jedinou možnou léčbu představuje podpůrná léčba (vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci) a klid na lůžku. U závažných případů se podává interferon.

Nemoc se vyskytuje na řadě míst v Evropě a Asii a je spojena s rozšířením klíšťat. Většina případů je soustředěna do ohniskových oblastí, kde se infikovaná klíšťata v hojné míře vyskytují. Počet případů dlouhodobě mírně roste a plocha rizikových oblastí se pomalu rozšiřuje.

V Česku představují nejvíce rizikovou oblast jižní Čechy a obecně okolí Vltavy a Berounky, kromě toho se za vysoce rizikové označují některé části Jeseníků a Českomoravské vrchoviny. V Českých Budějovicích se výzkumem klíšťové encefalitidy intenzivně zabývají vědci z Parazitologického ústavu AV ČR.

Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě je v České republice stále nízká – 33 % (v roce 2021).^[7] Pro srovnání – v Rakousku je přes 80 %.^[8] Výskyt případů tohoto onemocnění přitom stále roste a v roce 2020, kdy úřady evidovaly 854 případů nákazy, byl dokonce nejvyšší za posledních devět let.^[9] Očkování je se spoluúčastí, ve věku nad 50 let plně hrazeno pojišťovnami.

V běžné populaci bývá zaměňován pojem klíšťová encefalitida s pojmy meningitida nebo meningokok.

• Onemocnění vyvolané bakterií Neisseria meningitidis (meningokok) je přenosné výhradně mezi lidmi (interhumánně). Očkování plně hradí zdravotní pojišťovny dětem i dospělým.
• Meningitida čili zánět mozkových blan je vyvoláván především viry, bakteriemi či jinými mikroorganismy. Očkování plně hradí zdravotní pojišťovny dětem, rizikovým pacientům a lidem ve věku nad 65 let.

• Životní cyklus klíšťat. Klíště.cz [online]. 8.6.2022 [cit. 6. 9. 2023]. Dostupné z: https://www.kliste.cz/cz/vse-o-klistatech/clanek/zivotni-cyklus-klistat#komentare

• Obrázky, zvuky či videa k tématu klíšťová encefalitida na Wikimedia Commons
• Dílo Poznámka k počátkům výskytu klíšťové encefalitidy v našich zemích ve Wikizdrojích
• Článek soustřeďující se na nakažení Archivováno 22. 5. 2006 na Wayback Machine.
• Mapové výstupy modelů rizika infekce klíšťovou encefalitidou v Jihočeském kraji
• Vědci objevili skupinu látek s vysokým účinkem proti viru zika

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.