Kloš jelení (Lipoptena cervi), lidově lojnice, nářečně jelenica[zdroj?] či postraňák (jižní Morava) je druh dvoukřídléhohmyzu z čeledi klošovitých. Je to ektoparazit, který se živí krví zvířat, především savců a ptáků. Je-li přemnožený, dokáže hostitele soužit.
Kloš jelení bez křídel s přiloženým měřítkemKloš jelení bez křídel
Kloš dosahuje délky 4,5–5 mm. Tělo je ploché, ochlupené a pružné. Silné nohy směřující do stran jsou opatřeny drápky, které usnadňují pohyb v srsti hostitele. Mladý kloš má také čirá křídla, používá je však jen k nalezení hostitele, přičemž není moc dobrý letec. Jakmile se kloš usadí na hostiteli, křídla se odlomí. Tykadla jsou krátká, ústní ústrojí je bodavě sací, sosák protáhlý. Larva kloše je zpočátku bílá, později hnědá, válcovitá a řídce štětinatá.[2][3] Kloš jelení se dokáže pevně držet na kůži nebo v srsti[3] nebo na oděvu.
Životní cyklus
Samička uvolní v těle vždy jen jedno vajíčko, které se uvnitř dělohy líhne v larvu. Larva se v děloze vyvíjí, živí se mléčnými výměšky. Jedinec přichází na svět těsně před zakuklením jako prepupa (předkukla) a okamžitě se kuklí. Kukla spadne z hostitele na zem, kde se vyvíjí dál. Vývoj trvá tři až šest týdnů, záleží na okolní teplotě. Dospělci se líhnou zejména od začátku září do začátku prosince.[3]
Hned po vylíhnutí hledá dospělý okřídlený jedinec hostitele. Pokud hostitele najde (v naprosté většině je hostitelem jelenovitá zvěř), živí se sáním krve. Na hostiteli se rovněž páří samci se samicemi.[4] Kolik larev je schopna jedna samice za život vyprodukovat, není známo.
Potrava
Samec i samička kloše jeleního se živí krví. Jejich hostiteli se stávají různé druhyjelenovité zvěře a jiní kopytníci, v menší míře ptáci, psi a někteří další živočichové. Jedno sání trvá 15–25 minut.
Kloš a člověk
Kloš je z hlediska člověka nepříjemný parazit, který na člověka naletuje především k podzimu a v lese. Obtížně se odstraňuje (protože má nohy s drápky, každého jedince je nutné odstranit sejmutím, nelze ho smést z povrchu těla ani setřást z oblečení) a lze ho těžko rozmáčknout, protože je pružný. Údajně nejlepším způsobem, jak kloše zahubit, je promnout ho mezi prsty. Na člověka sedá spíše omylem, nikoli záměrně, a lidskou krev nesaje. Bodnutí (např. když je v tísni, protože se dostal pod oblečení nebo do vlasů) může být bolestivé a okolo vpichu vzniká zarudnutí. U zdravého člověka by se bodnutí klošem mělo projevit jen svědivým pupínkem, ale člověk se sníženou imunitou by se měl mít na pozoru, protože kloš jelení je přenašečem bakterie Bartonella schoenbuchensis, která způsobuje zánět kůže (svědivá vyrážka trvající i několik týdnů) a v komplikovaných případech může vyvolat řadů zdravotních problémů.[1][5][6]
Pod zvětšovacím sklem může kloš jelení někomu připomínat zmenšeninu cvrčka.
Lidé dali kloši jelenímu přezdívku „okřídlené klíště“ nebo „létající klíště“. Nemá však s klíštětem nic společného kromě toho, že těla či oděvu „drží se jak klíště“, a toho, že někomu může vzdáleně klíště připomínat vzhledem. (Kloš je hmyz, zatímco klíště roztoč; kloš nepřenáší ani klíšťovou encefalitidu, ani borreliózu.)
Na psovi je kloše jeleního možné zahubit sprejem s obsahem pyrethroidů[3] (pro kočky je toxický!).
Odkazy
Reference
↑ abHÄRKÖNEN, Sauli, LAINE, Maria, VORNANEN, Martine, & REUNALA, Timo. Deer Ked (Lipoptena cervi) dermatitis in humans – an increasing nuisance in Finland. Alces: A Journal Devoted to the Biology and Management of Moose. 2010, vol. 45, s. 73–79. Dostupné z: http://alcesjournal.org/index.php/alces/article/view/16
↑ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 60. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
↑KERN, William H. Jr. Neotropical deer ked or Neotropical deer louse fly. Entomology & Nematology [online]. September 2003. Latest revision: February 2014. Reviewed: May 2020. Dostupné z: http://entnemdept.ufl.edu/creatures/livestock/deer_ked.htm
↑DEHIO, Christoph; SAUDER, Ursula a HIESTAND, Rosemarie. Isolation of Bartonella schoenbuchensis from Lipoptena cervi, a Blood-Sucking Arthropod Causing Deer Ked Dermatitis. Journal of Clinical Microbiology. 2004 November, 42(11), s. 5320–5323. doi: 10.1128/JCM.42.11.5320-5323.2004. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC525279/
↑WAATERINGE, Groenman van W. The Iceman’s last days – the testimony of Ostrya carpinifolia. Antiquity. June 2011, vol. 85, iss. 328, s. 434–440. DOI: https://doi.org/10.1017/S0003598X00067855
DEHIO, Christoph; SAUDER, Ursula a HIESTAND, Rosemarie. Isolation of Bartonella schoenbuchensis from Lipoptena cervi, a Blood-Sucking Arthropod Causing Deer Ked Dermatitis. Journal of Clinical Microbiology. 2004 November, 42(11), s. 5320–5323. doi: 10.1128/JCM.42.11.5320-5323.2004. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC525279/
CHVÁLA M., ed. Check List of Diptera (Insecta) of the Czech and Slovak Republics. Prague: Karolinum – Charles University Press, 1998. 130 s. ISBN 80-7184-476-4.
JEDLIČKA, Ladislav; KÚDELA, Matúš a STLOUKALOVÁ, Viera, eds. Checklist of Diptera of the Czech Republic and Slovakia. Electronic version 2. Bratislava: Comenius University, 2009. CD ROM. ISBN 978-80-969629-4-5. Dostupné také z: http://www.edvis.sk/diptera2009/
JEŽEK Jan, ed. Enumeratio insectorum Bohemoslovakiae. Check list of Czechoslovak insects 2 (Diptera). Acta faunistica entomologica Musei Nationalis Pragae. 1987, roč. 18. 341 s.
