Pohled na klášter Langheim v roce 1800Bývalá budova konventu
Klášter Langheim, zasvěcený Panně Marii, Janu Evangelistovi a sv. Mikuláši byl založen v letech 1132/33 jako dceřiná fundace kláštera Ebrach. Jako zakladatelé kláštera se objevují tři bamberštíministeriálové, za nimiž stál jako iniciátor stavby biskup Ota I. Bamberský. Klášter se díky štědrému majetkovém nadání od meranských vévodů, robotě a nevolnictví stal ve 13. a 14. století nejbohatším klášterem v Nordgau. Okolo roku 1380 se klášter dostal do hospodářských potíží, což vedlo k prodeji části pozemků a z nich plynoucích příjmů bamberské diecézi. Snahy Langheimu dostat se mimo vliv bamberského arcibiskupa a co nejrychleji znovu nabýt svůj majetek zkrachovaly; v roce 1741 bylo toto snažení vzhledem ke změně politické situace opuštěno.
Mezi lety 1680 a 1792, během bavorské rekatolizace nechali langheimští opati klášter barokní přestavbou přeměnit na skvostnou stavbu. V barokním slohu byla přestavěna také administrativně-správní centra kláštera v Tambachu, Kulmbachu a Triebu. Architekt Balthasar Neumann v roce 1772 na základě zakázky od langheimského kláštera vybudoval ve Vierzehnheiligen poblíž Bad Staffelstein novostavbu poutního kostela.
V roce 1802 vypukl v klášteře velký požár. Zničil část budov konventu, jednu ze dvou knihoven a těžce poškodil konventní chrám a další budovy. V důsledku sekularizace v Bavorsku byl klášter v roce 1803 zrušen. Stavby poškozené požárem a konventní kostel byly strženy. Zachované zbytky budov se dnes nachází v centru obce Klosterlangheim.
Opati od roku 1449
1449–1475 Johann von Dinstleben
1476–1494 Johann Schad
1494–1510 Emmeram Teuchler
1510–1538 Johann Fabri genannt Strauß
1538–1556 Konrad Haas
1556–1562 Friedrich Marschalk (sesazený kvůli jeho "neslavnému způsobu života" a v 18. století zatajen mezi portréty ostatních opatů)
