Kepler-90 |
---|
Porovnání planetárního systému Kepler-90 se Sluneční soustavou |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) |
---|
Souhvězdí | Drak |
---|
Rektascenze | 284,433 492 969 33° |
---|
Deklinace | 49,305 137 903 94° |
---|
Paralaxa | 1,169 5 mas |
---|
Vzdálenost | 855,066 pc |
---|
Zdánlivá hvězdná velikost | 13,896 |
---|
Vlastní pohyb v rektascenzi | −4,35 mas/rok |
---|
Vlastní pohyb v deklinaci | −3,256 mas/rok |
---|
Fyzikální charakteristiky |
---|
Spektrální typ | F9 IV/V |
---|
Hmotnost | 1,2 M☉ |
---|
Poloměr | 1,239 457 2 R☉ |
---|
Zářivý výkon (V) | 1,778 258 2 L☉ |
---|
Povrchová teplota | 6080 K |
---|
Další označení |
---|
2MASS | 2MASS J18574403+4918185 |
---|
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kepler-90, také známá jako KOI-351 nebo 2MASS J18574403+4918185, je hvězda spektrální třídy F9 IV/V, nacházející se přibližně 2 790 světelných let od Slunce v souhvězdí Draka. Tato hvězda je známá díky tomu, že kolem ní bylo objeveno osm exoplanet, což z ní činí hvězdu s největším počtem známých planet mimo Sluneční soustavu.[1]
Historie objevu
Planetární systém Kepler-90 byl objeven pomocí družice Kepler a její metody tranzitu, která detekuje poklesy jasnosti hvězdy způsobené přechodem planety před ní. Sedm planet bylo objeveno již při prvotní analýze dat, avšak osmou planetu, Kepler-90i, odhalila umělá inteligence vyvinutá společností Google v roce 2017. Tento objev byl oznámen NASA dne 14. prosince 2017.[2]
Hvězda
Kepler-90 je hvězda podobná Slunci, i když je o něco větší a hmotnější. Její hmotnost a poloměr dosahují přibližně 1,2násobku hodnot Slunce. Povrchová teplota hvězdy činí přibližně 6080 K, což ji činí mírně teplejší než Slunce. Svítivost hvězdy odpovídá 1,7násobku sluneční svítivosti.[3]
Kepler-90 patří mezi hvězdy hlavní posloupnosti, v jejichž jádru probíhá fúze vodíku na helium. Díky své vyšší hmotnosti oproti Slunci má však kratší životní cyklus. Vzdálenost od Země činí přibližně 855 parseků (2 790 světelných let), a proto ji nelze pozorovat pouhým okem.
Planetární systém
Planetární systém Kepler-90 zahrnuje osm známých planet, což odpovídá počtu planet ve Sluneční soustavě. Všechny planety obíhají velmi blízko své hvězdy – celý systém se nachází uvnitř vzdálenosti, kterou zaujímá oběžná dráha Země kolem Slunce. Planety jsou uspořádány podobně jako v naší soustavě: vnitřní planety jsou menší a skalnaté, zatímco vnější jsou plynní obři.
Planetární systém Kepler-90
Planeta
|
Poloměr
(v násobcích Země)
|
Velká poloosa
(AU)
|
Oběžná doba
(dny)
|
Excentricita
|
b
|
1,31
|
0,074±0,016
|
7,01
|
-
|
c
|
1,19
|
0,089±0,012
|
8,72
|
-
|
i
|
1,32
|
0,107±0,03
|
14,45
|
-
|
d
|
2,87
|
0,32±0,05
|
59,74
|
-
|
e
|
2,66
|
0,42±0,06
|
91,94
|
-
|
f
|
2,88
|
0,48±0,09
|
124,91
|
0,01
|
g
|
8,13
|
0,71±0,08
|
210,61
|
0,049±0,011
|
h
|
11,32
|
1,01±0,11
|
331,6
|
0,011±0,002
|
Největší a nejvzdálenější planety, Kepler-90g a Kepler-90h, jsou plynnými obry, zatímco vnitřní planety jsou pravděpodobně skalnaté. Všechny známé planety obíhají v těsné rezonanci, což naznačuje, že systém je gravitačně stabilní.[4]
Srovnání se Sluneční soustavou
Přestože počet planet v systému Kepler-90 odpovídá Sluneční soustavě, rozdíly mezi oběma systémy jsou značné. Planety Kepler-90 obíhají mnohem blíže ke své hvězdě, což znamená kratší oběžné doby a vyšší povrchové teploty. Například Kepler-90h, nejvzdálenější planeta v systému, obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti přibližně odpovídající oběžné dráze Země.
Na rozdíl od Sluneční soustavy, kde plynný obr Jupiter výrazně dominuje svou hmotností, jsou planety Kepler-90 systematicky rozloženy v menším prostoru.
Význam objevu
Objev osmi planet u Kepler-90 ukazuje, že hvězdné systémy s velkým počtem planet nejsou omezeny pouze na Sluneční soustavu. Technologie umělé inteligence, která umožnila identifikaci osmé planety, představuje významný posun v metodách analýzy astronomických dat.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ NASA Exoplanet Archive [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ SHALLUE, C. J.; VANDERBURG, A. Identifying Exoplanets with Deep Learning: A Five-planet Resonant Chain around Kepler-80 and an Eighth Planet around Kepler-90. The Astronomical Journal. 2018, s. 94. DOI 10.3847/1538-3881/aa9e09. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ SCHMITT, J. R. Planet Hunters VI: An Independent Characterization of KOI-351 and Several Long Period Planet Candidates. The Astronomical Journal. 2014, s. 28. DOI 10.1088/0004-6256/148/2/28. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ SCHMITT, J. R. Planet Hunters VI: An Independent Characterization of KOI-351 and Several Long Period Planet Candidates. The Astronomical Journal. 2014, s. 28. DOI 10.1088/0004-6256/148/2/28. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Deep Learning and Exoplanet Discovery [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Související články
Externí odkazy