Kdo nechce pracovat, ať nejí

Kdo nechce pracovat, ať nejí! je myšlenka, která se v historii lidstva objevuje už v době raného křesťanství a vyjadřuje přesvědčení, že lenoši a zaháleči by se neměli živit na úkor pracujících. Nachází se v Novém zákoně:[1][2]

„Když jsme u vás byli, přikazovali jsme vám: Kdo nechce pracovat, ať nejí! Teď však slyšíme, že někteří mezi vámi vedou zahálčivý život, pořádně nepracují a pletou se do věcí, do kterých jim nic není.“

Pavel z Tarsu, Druhý list Tesalonickým, Bible, Český ekumenický překlad

V letech 1607–1608 se tímto biblickým výrokem řídil John Smith, který organizoval vznik první anglické kolonie Jamestown v Severní Americe.[3]

Kdo nepracuje, ať nejí!

Kdo nepracuje, ať nejí!

Pozměněnou zásadu, která zní: „Кто не работает, тот не ест!“, použil Vladimir Iljič Lenin v roce 1917 ve svém díle Stát a revoluce.[4] V květnu 1918 byl v Pravdě publikován Leninův článek o hladomoru v Petrohradě,[5] kde se upravené biblické úsloví rovněž nacházelo a později se stalo komunistickým heslem, vztahujícím se k fenoménu sociálního parazitismu a příživnictví.[6] Když Lev Davidovič Trockij ve svém díle „Zrazená revoluce“ kritizoval Stalina, tak řekl, že během velkých čistek v letech 1936–1937 bylo toto heslo nahrazeno větou: „Kdo neposlouchá, ať nejí!“.[7]

Kromě Československa byly postihy za příživnictví praktikovány i v jiných zemích východního bloku; dělo se tak v různých letech různými způsoby.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kdo nechce pracovat, ať nejí!. Témata [online]. 2013-11-17 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ II. epištola Tesalonickým. web.archive.org [online]. 2006-07-13 [cit. 2024-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-07-13. 
  3. ↑ John Smith | Jamestown, Pocahontas, & Adventures | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ LENIN, Vladimír Iljič. Stát a revoluce [online]. 1917 [cit. 2024-04-12]. Kapitola První fáze komunistické společnosti. Dostupné online. 
  5. ↑ On The Famine A Letter To The Workers Of Petrograd. www.marxists.org [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Parazitismus sociální – Sociologická encyklopedie. encyklopedie.soc.cas.cz [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Leon Trotsky: The Revolution Betrayed (11. Whither the Soviet Union?). Kapitola 2. The Struggle of the Bureaucracy with “the Class Enemy”. www.marxists.org [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ GEUSS, Hana. Trestněprávní postih příživnictví v Československu v letech 1957–1990 [online]. 2018 [cit. 2024-04-12]. Kapitola Postih příživnictví v některých dalších socialistických státech, s. 91–96. Dostupné online. 

Literatura

  • GEUSS, Hana. Trestněprávní postih příživnictví v Československu v letech 1957–1990 (Criminal Punishment of the Social Parasitism in Czechoslovakia during the years 1957–1990). Praha, 2018. 133 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jakub Rákosník. Dostupné online.
  • MEJZR, Martin. „Kdo nepracuje, ať nejí“ : Fenomén „příživnictví“ v socialistickém Československu „He who does not work, does not eat“ : Phenomenon of „social parasitism“ in socialist CzechoslovakiaKdo nepracuje, ať nejí : Fenomén „příživnictví“ v socialistickém Československu „He who does not work, does not eat“ : Phenomenon of „social parasitism“ in socialist Czechoslovakia. Praha, 2019. 144 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Eduard Kubů. Dostupné online.

Související články