Kašpar Heřman Künigel se narodil ve Lnářích na Prácheňsku jako nejstarší ze tří synů do šlechtické rodiny Küniglů, která přišla v roce 1712 do Čech z Tyrolska. Jeho otcem byl hrabě Šebestián František Künigl (1720–1783), hejtman Klatovského kraje, matkou byla Marie Terezie, rozená Černínová (1726–1800), dcera Jana Václava hraběte Černína z Chudenic. V roce narození Kašpara Heřmana otec rodinný zámek Lnáře s panstvím prodal rodu Sweerts-Sporcků a zakoupil zámek a panství Bezděkov u Klatov, kde dále žila celá rodina i s dalšími syny Filipem Václavem (1763–1835) a Heřmanem Petrem (1765–1852). [3]
Bezděkovské panství
V Bezděkově, kde mimo jiné prožil dětství i spisovatel Svatopluk Čech, žil Kašpar Heřman Künigel se svou první manželkou Marií Theresií (manželství 1775–1799). Ve stejné době jako manželka zemřel v Bezděkově i spisovatel strašidelných románůChristian Heinrich Spiess,[4] který byl správcem na panství svého mecenáše Künigela. Hrabě Künigel se už v roce 1801 znovu oženil. Jeho druhou manželkou se stala Sophie ovdovělá Körnerová, rozená Bauerová von Bayreuth (1750–1817), herečka z Prahy a partnerka zemřelého Christiana Heinricha Spiesse.
Svobodné zednářství
Otec Šebestián František i syn Kašpar Heřman Künigel byli členy tzv. létající nebo putovní lóže (fr. loge volante, něm. Wanderloge) Sincerité (Upřímnost), založené v Litoměřicích a přesunuté do Klatov. Od roku 1784 až do zániku pražských lóží v roce 1794 byl Kašpar Heřman Künigel velmistrem lóže U devíti hvězd, předtím ještě velmistrem pražské lóže U tří korunovaných hvězd.
Veřejná zakladatelská činnost
Künigel načrtl plány uspořádání prostor Stavovského (původně Nosticova) divadla, jehož základní kámen byl položen 7. června 1781.
Spolu s pražskými obchodníky Peterem Pradatschem, Ferdinandem Delormem[5] a Johannem Krinelem a výrobcem rukavic Georgem Ludwigem Malvierem založil sirotčinec svatého Jana Křtitele (patrona Svobodných zednářů) na Novém Městě pražském (1773). Důvodem zřízení byl hladomor v letech 1770–1772. Sirotčinec původně sídlil nedaleko kostela sv. Petra na Poříčí a měl kapacitu pro 25 dětí (6 chlapců a 19 dívek), které byly dle stanov netradičně ze 2/3 vybírány losem a z 1/3 správní radou.[6]
V roce 1786 založil Ústav pro hluchoněmé v Praze (na dnešním Smíchově) a byl jeho prvním vrchním představeným. Šlo o první českou školu pro neslyšící, v pořadí pátou v Evropě.
↑STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda: Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ Martina Halířová: Jak nahradit rodiče?, časopis Živá Historie 6/2014.. www.triobo.online [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-24.
Literatura
GRAFEN VON KÜNIGL, K. H. Germanien oder Tabellarische Uebersicht der germanischen Völker seit ihrer Bekanntwerdung, und der von ihnen gegründeten Staaten bis Ende des Jahres 1821. Praha: [s.n.], 1824 (3. vyd.). 151 s.