Katalin Nováková

Katalin Nováková
Katalin Nováková (2023)
Katalin Nováková (2023)
6. prezidentka Maďarska
Ve funkci:
10. května 2022 – 26. února 2024
Předseda vládyViktor Orbán
PředchůdceJános Áder
NástupceLászló Kövér
Tamás Sulyok
Ministryně bez portfeje pro rodinnou politiku Maďarska
Ve funkci:
1. října 2020 – 31. prosince 2021
Předseda vládyViktor Orbán
Předchůdceúřad založen
Nástupceúřad zrušen
Poslankyně Zemského sněmu
Ve funkci:
8. května 2018 – 1. května 2022
Stranická příslušnost
ČlenstvíFidesz – Maďarská občanská unie
Rodné jménoNovák Katalin Éva
Narození6. září 1977 (47 let)
Segedín
ChoťIstván Attila Veres
Děti3
SídloBudapešť
Alma materSZTE Gyakorló Gimnázium és Általános Iskola (do 1996)
Korvínova univerzita v Budapešti (1996–2001)
Segedínská univerzita (1999–2004)
Univerzita Paříž X
Profesepolitička, právnička a ekonomka
Náboženstvíkalvinismus
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (2019)
komandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (2020)
velkokříž s řetězem Maďarského záslužného řádu (2022)
Řád svatého Štěpána (2022)
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (2023)
CommonsKatalin Novák
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katalin Nováková (maďarsky Veresné Novák Katalin Éva; * 6. září 1977 Segedín) je maďarská politička, právnička a ekonomka, v letech 2022–2024 prezidentka Maďarska.[1] Úřadu se ujala jako první žena a ve 44 letech jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci Maďarska i nejmladší prezidentka v Evropské unii.[2]

V letech 2018–2022 zasedala v maďarském parlamentu a v období 2020–2021 působila jako ministryně bez portfeje pro rodinnou politiku ve čtvrté vládě Viktora Orbána; v letech 2017–2021 byla místopředsedkyní strany Fidesz – Maďarská občanská unie, jíž je členkou.

Vzdělání

V letech 1996–2001 vystudovala ekonomii na Korvínově univerzitě v Budapešti a v letech 1999–2004 práva na univerzitě v rodném Segedíně.[2] Studijní pobyt strávila také na univerzitě Paris-Nanterre.

Politická kariéra

V roce 2001 začala pracovat na ministerstvu zahraničních věcí, kde měla na starosti záležitosti Evropské unie. Roku 2010 se stala ministerskou poradkyní, 2012 šéfkou oddělení na ministerstvu lidských zdrojů a 2014 státní tajemnicí pro rodinu a záležitosti mládeže. Od října 2020 do prosince 2021 byla ministryní pro rodinnou politiku. V prosinci 2021 ji Fidesz navrhl jako kandidátku na funkci maďarské prezidentky. Stala se také místopředsedkyní Mezinárodní ženské demokratické unie, přičemž zpracovávala analýzy na téma prorodinné politiky.

Prezidentka

V březnu 2022 byla zvolena maďarskou prezidentkou, když v hlasování parlamentu zvítězila nad opozičním kandidátem, ekonomem a právníkem Péterem Rónou. Získala 137 ze 188 platných hlasů. Do úřadu nastoupila 10. května 2022 a byla první ženou v této funkci v Maďarsku.[3][4] Během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a oznámila svou první zahraniční cestu ve funkci, a to do Polska. Prohlásila: „Odsuzujeme Putinovu agresi, ozbrojenou invazi do suverénního státu. Říkáme jasné ne jakékoli snaze směřující k obnově Sovětského svazu.“[5]

V dubnu 2023 vetovala zákon schválený poslanci z její vlastní strany Fidesz, který by umožnil nahlašovat stejnopohlavní páry vychovávající děti, a to s odůvodněním, že návrh zákona se neslučuje s právními normami Evropské unie o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání.[6]

Dne 20. července 2023 se na konferenci zaměřené na sexuální a reprodukční práva žen, pořádané lobbistickou organizací Women Deliver, zasazovala o zvyšování porodnosti jako součásti genderové rovnosti. Vysloužila si však kritiku a organizátoři vydali prohlášení, že se s jejími názory neztotožňují: „Věříme v důležitost politik, které podporují rovné příležitosti pro všechna pohlaví a zpochybňují tradiční genderové role. Přítomnost prezidentky Novákové na zahajovací ceremonii nijak nemění náš závazek vůči těmto hodnotám,“ stojí v prohlášení. K jejímu projevu se vyjádřily i některé přítomné aktivistky. Například brazilská aktivistka a účastnice konference Bruna Martinezová uvedla, že „nerozumí tomu, jak mohla být paní prezidentka na konferenci vůbec pozvána“.[7][8]

Po vlně veřejné kritiky 10. února 2024 oznámila v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí, že na funkci prezidentky rezignuje. Důvodem kritiky byla milost, kterou v dubnu 2023 udělila Endremu Kónyovi[9][10] odsouzenému za krytí nadřízeného, jenž v dětském domově v Bicske mezi lety 2004 a 2016 pohlavně zneužil minimálně deset chlapců.[11][12][13] Při dalším vyšetřování se ukázalo, že za udělením milosti pro pedofilního zločince měl stát biskup Zoltán Balog.[14] Premiér Viktor Orbán krátce po skandálu uvedl, že navrhne ústavní novelu, která by znemožnila udělení milosti osobám, které spáchaly zločiny na dětech.[15] Parlamentní opozice pak vyzvala k přímé volbě prezidenta.[16]

Soukromý život

Oba rodiče Katalin Novákové i její bratr jsou lékaři.[17] Je věřící, hlásí se k protestantské církvi. Manžel István Attila Veres je ekonom.[2][17] Mají spolu tři děti: Ádáma (* 2004), Tamáse (* 2006) a Katu (* 2008). Hovoří plynně francouzsky, anglicky a německy, domluví se také španělsky.[2]

Vyznamenání a ocenění

Domácí

Zahraniční

Dynastické

Odkazy

Reference

  1. ↑ Maďarská prezidentka končí kvůli milosti pro aktéra sexuálního skandálu. iDNES.cz [online]. 2024-02-10 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d KRAUSZOVÁ, Timea. Kdo je nová maďarská prezidentka Katalin Nováková? Uklízí, podporuje mladé rodiny a „chrání děti“ homofobními zákony. Refresher.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ ‚Nejdůležitější jsou pro mě rodiny a děti.‘ Maďarsko má novou prezidentku Katalin Novákovou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-10 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Katalin Nováková prevzala kľúče od prezidentského paláca. TERAZ.sk [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ ČTK. Nová maďarská prezidentka odsoudila ruskou agresi. Na první zahraniční cestu se vydá do Polska. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-14 [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hlava státu v Maďarsku po 23 letech vetovala návrh Orbánovy vlády. ČT24 [online]. 2023-04-22 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kdo ji pozval? Maďarská prezidentka na feministické konferenci horovala za vyšší porodnost. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ STRZYŻYŃSKA, Weronika; KUMAR, Ruchi. ‘Gut-churning’: anger as Hungarian president addresses major women’s rights conference. The Guardian. 2023-07-19. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  9. ↑ https://www.timesnownews.com/world/who-is-endre-knya-aka-k-endre-katalin-novk-resigned-as-hungary-president-after-pardoning-man-convicted-in-a-child-sexual-abuse-case-article-107589340 Kdo je Endre Kónya?
  10. ↑ https://investigatoria.ro/2024/02/12/gratiatul-endre-konya-care-a-lasat-ungaria-fara-presedinte-are-radacini-in-covasna/ Milost Endre Kónyovi
  11. ↑ Maďarská prezidentka odstupuje. Po kritice za milost muži, který kryl zneužívání dětí. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-10 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ ČTK. Maďarská prezidentka Katalin Nováková abdikuje. ‚Udělala jsem chybu,‘ uvedla ve svém projevu. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-02-10 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Maďarská prezidentka po skandálu s milostí abdikovala. Novinky.cz [online]. 2024-02-10 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ „Kata pro něj udělá cokoli.“ Známý biskup v hlavní roli při pádu maďarské prezidentky - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Konec maďarské prezidentky je pro Fidesz ostuda, ale Orbána to nepoloží. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Už stačilo. Maďarská opozice chce po odstoupení prezidentky přímou volbu - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Lebenslauf – Katalin Novák. becs.mfa.gov.hu [online]. becs.mfa.gov.hu, 2022-06-28 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b CSORDÁS, Lajos. A zöld szárú kereszt lovagjai. NOL.hu [online]. 2014-05-08 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (maďarsky) 
  19. ↑ Une proche d’Orban reçoit la Légion d’honneur. Le Monde.fr. 2019-01-31. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. (francouzsky) 
  20. ↑ Nadanie orderów. - Prawo.pl. www.prawo.pl [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ President Novák meets Portuguese counterpart in Lisbon. President Novák meets Portuguese counterpart in Lisbon [online]. 2023-02-24 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Hlavy maďarského státu
Nezávislé Maďarské království
Lajos Kossuth (1849)
První Maďarská republika
Maďarská republika rad
Maďarské království
Josef August Rakouský jako Zemský správce (1919) • Miklós Horthy jako Regent MK (1920–1944) • Ferenc Szálasi jako Vůdce národa (1944–1945)
Druhá Maďarská republika
Zoltán Tildy (1946–1948) • Árpád Szakasits (1948–1949)
Maďarská lidová republika
(Předsedové Prezidiální rady)
Árpád Szakasits (1949–1950) • Sándor Rónai (1950–1952) • István Dobi (1952–1967) • Pál Losonczi (1967–1987) • Károly Németh (1987–1988) • Brunó Ferenc Straub (1988–1989)
Třetí Maďarská republika
Mátyás Szűrös (1989–1990) • Árpád Göncz (1990–2000) • Ferenc Mádl (2000–2005) • László Sólyom (2005–2010) • Pál Schmitt (2010–2012) • László Kövér (2012) • János Áder (2012–2022) • Katalin Nováková (2022–2024) • László Kövér (2024) • Tamás Sulyok (od 2024)