Karl Fischer von Treuenfeld (celým jménem Theodor Friedrich Karl von Fischer-Treuenfeld, od roku 1933 von Treuenfeld, někdy uváděn jen jako Karl von Treuenfeld nebo Karl von Fischer-Treuenfeld; 31. března1885 ve Flensburgu v severním Německu[1] – 6. června1946 v Allendorfu u Wetzlaru ve středním Německu[1]) byl německý generál.
Svoji kariéru v SS zahájil zhruba v polovině roku 1939 a již před koncem roku 1940 dosáhl hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS. Skoro celý rok 1941 velel Waffen-SS Severovýchod.
Dne 5. ledna 1942 byl jmenován velitelem zbraní SS na území Protektorátu Čechy a Morava (Befehlshaber der Waffen-SS im Protektorat Böhmen und Mähren) a jeho přímým nadřízeným byl zastupující říšský protektor SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich.[2] Po atentátu na R. Heydricha (27. května 1942) a vypátrání úkrytu atentátníků v pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici velel von Treuenfeld osobně příslušníkům Waffen-SS při akci, jejímž cílem bylo zajmout parašutisty živé.[2]
Během celé společné akce Waffen-SS a gestapa (v noci ze 17. června 1942 na 18. června 1942) se von Treuenfeld dostával do ostrých sporů s úředníky pražského gestapa.[2] (Před K. H. Frankem je von Treuenfeld označil za diletanty.[2]) O průběhu dobývání kostela vypracoval von Treuenfeld hlášení, které bylo (23. června 1942) doručeno novému zastupujícímu říšskému protektorovi SS-Oberstgruppenführerovi Kurtu Daluegemu.[2] V hlášení byly přeceňovány zásluhy příslušníků Waffen-SS a kritizována součinnost s pražským gestapem.[2]
Toto hlášení bylo jedním z důvodů, proč byl von Treuenfeld dne 5. července 1942 odvolán z funkce velitele zbraní SS na území Protektorátu Čechy a Morava.[2] (Jeho funkci převzal 26. srpna 1942 SS-Standartenführer Alfred Karrasch.[2]) Následně byl von Treuenfeld převelen na východní frontu.[2]
Karl Fischer von Treuenfeld byl v lednu roku 1944 povýšen na SS-Gruppenführera a generálporučíkaWaffen-SS.[1][p 1] Poté velel speciálním jednotkám SS v Itálii.[1] Spáchal sebevraždu v americkém internačním táboře v Allendorfu u Wetzlaru dne 6. června roku 1946.[1][p 2]
Podrobnější životopis
Rodinný původ
Theodor Friedrich Karl Fischer von Treuenfeld (někdy nesprávně "von Fischer-Treuenfeld") se narodil v severoněmecké šlechtické rodině. Matkou byla Friederika Emma Harms (1851–1919), která pocházela z rodiny obchodníka ze severoněmeckého hansovního města Lübeck. Otcem pak byl Felix Friedrich Oskar von Treuenfeld (1842–1923) – říšský komisař při námořních úřadech (Reichskommissar bei den Seeämtern) působící v severoněmeckém městě Flensburgu a severoněmeckém lázeňském městě Tönningu.[2]
Počátky a kariéra v SS
Do řad členů ozbrojené organizace NSDAP – Schutzstaffel vstoupil 1. května 1939 (SS-Nr.: 323 792). I když byl v roce 1938 převeden do zálohy s hodností majora, brzy po vstupu do SS získal hodnost SS-Oberführer. (Nikdy nevstoupil do řad členů NSDAP.)[2] V rámci hierarchie SS byl 9. listopadu 1940 povýšen do hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS a od 11. dubna 1941 až do 1. prosince 1941 byl velitelem Waffen-SS Severovýchod (Befehlshaber der Waffen-SS Nordost).[2]
V protektorátu
Památník parašutistům a duchovním, popraveným za jejich ukrývání, je umístěn na vnější straně kostela z ulice Resslova. Jsou na něm patrné stopy od německých střel.
Dne 18. června1942 velel Hans-Ulrich Geschke gestapu při dobývání krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici (Resslova 307/9, Praha 2, Nové Město). [3] Nejdříve byl sveden boj o kůr a emporu. Boj trval téměř tři hodiny. [3] Po začátku boje došlo k ostrému sporu mezi velitelem Waffen–SS Karlem Fischerem von Treuenfeldem a velitelem pražského gestapa Geschkem. Podstatou ostré hádky bylo, kdo akci vlastně velí a jak má akce probíhat. (Pravomoce gestapa a Waffen-SS nebyly příliš jasné.) Karl Fischer von Treuenfeld nesouhlasil s použitím duchovních jako živých štítů. Tvrdil, že dobývání kostela má probíhat jako vojenská operace. Geschke oponoval názorem, že se jedná o policejní akci a ne frontové válčení, a že atentátníky potřebuje zatknout živé. K. H. Frank nakonec dal za pravdu esesmanům, že odpor parašutistů zlomí jen hrubá síla, takže akce nakonec probíhala jako bojová operace Waffen–SS.[4] Geschke si to ale nenechal líbit. Po akci napsal oponentní zprávu, v jejímž důsledku byl Karl von Treuenfeld potrestán převelením z bezpečí Prahy na východní (ruskou) frontu. [4][5][p 4]
Na frontě
Logo 10. SS-Panzer-Division „Frundsberg“
Na východní frontě byl von Treuenfeld jmenován (14. července 1943) velitelem zbraní SS Rusko-jih (Befehlshaber der Waffen-SS Rußland-Süd).
listopad 1943: Dosažení vojenské hodnosti SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS[2][p 5]
Dne 15. listopadu 1943 přebral velení nad 10. SS Panzer-Division "Frundsberg"[2] a této divizi velel až do 27. dubna 1944. Během působení v této funkci byl von Treuenfeld dne 30. ledna 1944 povýšen do hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant Waffen-SS.[2]
Dne 21. července 1944 byl von Treuenfeld jmenován velitelm VI. dobrovolnického armádního sboru SS (lotyšského)[2] (VI. Waffen-Armeekorps der SS (lettisches)), ale krátce na to 25. července 1944 byl v této funkci nahrazen SS-Obergruppenführerem Waltherem Krügerem.[2]
Von Treuenfeld byl převelen do Hlavného úradu SS (SS-Hauptamt).[2]
Ještě v roce 1944 byl pak jmenován velitelem zbraní SS v Itálii (Befehlshaber der Waffen-SS in Italien). V této funkci byl zajat americkými jednotkami.[2] Dne 6. června 1946 spáchal von Treuenfeld v americkém zajateckém táboře sebevraždu.[2]
↑Syn Karl Fischera von Treuenfelda (poručík pancéřového granátnického pluku) padl v roce 1943 u ukrajinského města Charkov.[1]
↑Pramen [1] uvádí jako datum dosažení vojenské hodnosti SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS měsíc leden 1944.
Reference
↑ abcdefghČVANČARA, Jaroslav. Struktura vedoucích osobností nacistické okupační moci v Čechách a na Moravě ke dni 27. 5. 1942 [online]. www.ustrcr.cz [cit. 2017-10-30]. Dostupné online.
.gif)
