PROFILPELAJAR.COM

Karel Trinkewitz
Narození	23. srpna 1931; Mečeříž
Úmrtí	14. března 2014 (ve věku 82 let); Hamburk nebo Deggendorf
Povolání	výtvarník, spisovatel, básník, esejista, prozaik, vizuální básník, kolážista a kreslíř
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Karel Trinkewitz (23. srpna 1931, Mečeříž – 14. března 2014 Hamburk) byl český prozaik, básník, představitel experimentální poezie, esejista, výtvarník, tvůrce typografických koláží. Signatář Charty 77. V roce 1979 byl komunistickým režimem v rámci akce Asanace donucen k emigraci a žil v německém Hamburku.

Život

Karel Trinkewitz měl české a německo-židovské kořeny. Rodina jeho otce byli židé, kteří přišli do Československa počátkem 30. let z Východního Pruska, matčina část rodiny pocházela z Jižních Čech. Za války jako poloviční žid nesměl chodit do školy a česky se naučil doma od své matky. Po válce, díky částečně českému původu, nebyla rodina odsunuta do Německa. Karel Trinkewitz se vyučil v letech 1949–1951 na keramické technické škole v Teplicích-Šanově a potom absolvoval gymnasium v Teplicích, kde byli jeho spolužáky Jan Koblasa nebo Eduard Světlík.^[1] Měl v úmyslu studovat filosofii, ale nakonec byl roku 1952 přijat na Právnickou fakultu UK. Po třech semestrech byl jako "buržoazní element" vyloučen a v dalších letech se živil jako stavební dělník nebo nosič balíků na poště a účetní.

V době mírného politického tání koncem 50. let se prosadil jako reklamní grafik a textař a v letech 1961 - 1971 pracoval jako redaktor časopisů vydávaných pro zahraničí v nakladatelství Orbis, mj. "Im Herzen Europas". Mimo zaměstnání se věnoval básnické tvorbě, psal eseje o umění a písňové texty. Jako výtvarník spolupracoval v 60. letech s řadou časopisů, kde pod značkou Witz uveřejňoval karikatury, kresby a koláže. V letech 1968–69 se stal známým jako politický žurnalista a satirik. V 70. letech byl několikrát zatčen a vyslýchán StB. V roce 1977 patřil k prvním signatářům Charty 77 a roku 1979 byl donucen odejít do exilu.^[2] Usadil se v Hamburku a pobýval také ve švýcarském regionu Ticino.^[3]

Po roce 1989 žil střídavě v Čechách a Německu, kde působil mj. jako český konsul. Doma patřil ke skupině Rudolfa Battěka a spolu s ním byl vyloučen z ČSSD. Prezident Václav Havel vyznamenal Karla Trinkewitze Řádem Bílého lva.^[4]

Dílo

Jako student keramické školy byl Trinkewitz ovlivněn surrealismem, zejména Salvatorem Dalí. V pozdější době se věnoval kaligrafii, lettristickým kolážím a vizuální poezii. Zájem o koláž inspiroval jeho otec, který byl fotografem. Od poloviny 60. let se stýkal s tvůrci experimentální poezie, kteří patřili do okruhu Jiřího Koláře a Josefa Hiršala a patřil k zakladatelům Klubu konkretistů. Po odchodu do exilu spolupracoval s řadou německých i exilových vydavatelů a angažoval se v exilovém časopisu ČSSD Právo lidu a revui Pól. V Německu byl v úzkém kontaktu s okruhem osob kolem teoretika Maxe Bense.

Trinkewitz se věnoval psaní krátkých básní ve stylu japonského haiku, které zároveň ilustroval svými kresbami. Výbor 200 haiku z celkem 14 000 jeho básní v češtině a němčině vydalo roku 2004 nakladatelství Akropolis.

K jeho 80. narozeninám vyšla kniha osobních reflexí Jak jsem poznal básníky, kde zachytil osobní nebo literární setkání se dvěma sty osobnostmi světové poezie.

Ocenění

Biermann-Ratjen Medaille, Autorská asociace Hamburg
2008 Cena čas. Plzeňský literární život (PLŽ), poezie, 1. místo.
2010 Cena Bohumila Polana, čestné uznání (dílo: Tristium Rabí. Galerie města Plzně, 2009)
2012 Cena Bohumila Polana, 1. místo (dílo: Jak jsem potkal básníky)^[5]

Knihy

Haiku o Praze: sto haiku a sto kreseb Karla Trinkewitze, Rozmluvy / A. Tomský, London 1984, ISBN 0-946352-11-9
Lob des Haiku = Chvála haiku, Akropolis, Praha 2004 (dt., tsch./jap.), ISBN 80-903417-2-1, ISBN 80-903417-3-X
Praha v sedmnácti slabikách = Prag in siebzehn Silben, Battert, Baden-Baden 1994, ISBN 3-87989-233-4
Karel Trinkewitz: Život je koláž – das Leben ist eine Collage. Text Jan Kasl et al., Gallery, Prag 1999, ISBN 80-86010-18-X
Slavomír Ravik: Velká kniha o Praze, Ilustrace Karel Trinkewitz. Regia / Euromedia Group – Knižní klub, Prag 2000, ISBN 80-86367-05-3, ISBN 80-242-0429-0
Jitřenka, ale i řemdih, Pro libris, Plzeň 2009, ISBN 978-80-86446-47-9
Das Leben ist eine Collage: Karel Trinkewitz Ausstellungskatalog 1999, Tristium Rabí, Plzeň 2009
Tristium Rabí, Imago et verbum – Sv. 7, Galerie města Plzně 2009, ISBN 978-80-87289-05-1
Karel Trinkewitz, Harald Bäumler, Manfred G. Dinnes: Trivium auf Abwegen Ausstellungskatalog, 20. September - 1. Oktober 2010, Atelier & Galerie St. Johann, Amberg 2010.
Jak jsem potkal básníky, Imago et verbum – Sv. 14, Galerie města Plzně 2011, ISBN 978-80-87289-16-7
Melancholidský život^{[nedostupný zdroj]}, Pro libris, edice Ulita sv. 31, Plzeň 2013, ISBN 978-80-86446-68-4
24 hodin krásy Archivováno 21. 2. 2017 na Wayback Machine., Pro libris, edice Ulita sv. 42, Plzeň 2015, ISBN 978-80-86446-84-4

Autorské výstavy

1966 Karel Trinkewitz, Galerie na Karlově náměstí, Praha
1968 Karel Trinkewitz, Galerie Nová síň, Praha
1970 Karel Trinkewitz, Mikrobiologický ústav ČSAV, galerie, Praha
1980 Karel Trinkewitz: Collagen aus Prag, Galerie Sternbrücke, Hamburg
1991 Karel Trinkewitz: V Guttenbergově galaxii, Galerie u svatého Martina, Praha
1997/1998 Karel Trinkewitz: Pocta Praze, Galerie Franze Kafky, Praha
1999 Karel Trinkewitz: Život je koláž / Das Leben ist eine Collage, Mánes, Praha
2000 Karel Trinkewitz: La vida es un collage, Antares, Sevilla
2009 Karel Trinkewitz: Tristium Rabí, Galerie města Plzně
2012 Karel Trinkewitz: Vizuální básně, Knihovna Libri prohibiti, Praha
2013 Karel Trinkewitz, Galerie Závodný, Mikulov^[3]
2016 Karel Trinkewitz, Museum Kampa, Praha^[6]