PROFILPELAJAR.COM

Karel Václav Ignác Thám
Karel Václav Ignác Thám
	Karel Ignác Thám
Narození	4. listopadu 1763; Praha; České království
Úmrtí	7. března 1816 (ve věku 52 let); Praha; Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	spisovatel a překladatel
Alma mater	Univerzita Karlova
Příbuzní	Václav Thám (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Václav Ignác Thám (4. listopadu 1763 Praha^[1] – 7. března 1816 Praha) byl český spisovatel a překladatel, starší bratr dramatika Václava Tháma.

Život

Narodil se v rodině kuchaře Václava Tháma a matky Kateřiny, bývalé komorné hraběnky Valdštejnové.^[1] V letech 1775–1780 navštěvoval gymnázium. Poté studoval filozofii, v níž dosáhl doktorátu.

Po studiích pracoval v Národní veřejné knihovně pražské (Bibliotheca nationalis bohemica) na katalogizaci staré české literatury, pravděpodobně se právě zde stal velkým vlastencem a bojovníkem za práva češtiny. Spolu s bratrem Václavem se intenzivně věnoval buditelské a literární práci.

Živil se nejprve jako soukromý učitel češtiny, francouzštiny a němčiny. Jelikož v Praze nezískal stálé místo učitele, zúčastnil se roku 1784 konkurzu na místo učitele češtiny ve Vídni, kde také neuspěl. Postupně střídal různá zaměstnání, např. redigoval s bratrem Václavem Schönfeldské c.k. pražské noviny, byl učitelem češtiny na gymnáziu v Brně (1800) a na Malé Straně (1802).^[2]

Později se mu nepodařilo získat trvalé zaměstnání, žil v bídě a onemocněl na tuberkulózu. Zemřel v nemocnici Milosrdných bratří na pražském Starém Městě.^[2] Protože zemřel bez majetku, "...mělo být tělo jeho v pytli vyveženo. Ale Dobrovský, který na Tháma z literárních příčin kdysi nevražil a na jeho díla ostrými kritikami dotíral, dověděv se o tom, postaral se o skromný, ale slušný pohřeb."^[3]

Karel Ignác Thám byl pohřben na I. olšanském hřbitovu. Dnes již nelze určit, kde se jeho hrob nachází.^[4]

Dílo

Své dílo publikoval také pod pseudonymem Karel Hynek Thám.

Svátek českého jazyka – báseň napsaná s bratrem Václavem Thámem
Obrana Jazyka Českého proti zlobivým jeho utrhačům, též mnohým vlastencům v cvičení se v něm nedbalým a liknavým sepsaná – odůvodňuje potřebu češtiny a nabádá k jejímu studiu.
Deutsch-böhmisches National lexikon
Nejnovější ouplný česko německý slovník, aneb příhodný vejběrek slov k mluvení po česku atd. dle Veleslavínova Nomenclatora quadrilinguis zřízený
Všeobecné naříkání na služebné děvečky zvlášť a na čeledíny vesměs

Dále překládal: přeložil některé hry Williama Shakespeara a Friedricha Schillera, kromě nich přeložil řadu drobných prací od méně významných autorů.

Posmrtná připomínka

Pamětní deska Karla a Václava Thámů je umístěna v Praze, na domě ve Vodičkově ulici 41. Zde stával dům, kde oba bratři žili.^[5]

Zajímavost

Původně byla za rodiště bratří Thámů považována Přelouč. Jednalo se však o shodu příjmení s jinou rodinou Thámů, která tam žila.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu
↑ ^a ^b MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 894–896.
↑ ^a ^b Světozor 1866, s.534, F.V.Vykoukal:O rodišti bratří Thámů
↑ Farnost Žižkov:I. olšanský hřbitov
↑ Pamětní deska bratří Thámů. www.pametni-desky-v-praze.cz [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-07.

Literatura

ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 640–641.
Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 656.
Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 421.
KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk; VEČERKA, Radoslav. Česká slavistika v prvním období svého vývoje do počátku 60. let 19. století. 1. vyd. Praha: Historický ústav, 1995. 393 s. ISBN 80-85268-41-8. S. 248.
MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 894–896.
Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 723.