Karel Collino

Karel Collino
2. Starosta Hradce Králové
Ve funkci:
1864 – 1885
PředchůdceIgnác Jan Lhotský
NástupceHynek Václav Lhotský
Narození20. října 1818
Heřmanův Městec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí20. března 1892 (ve věku 73 let)
Hradec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHradec Králové
OceněníČestné občanství města Hradce Králové (1885)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Collino (20. října 1818 Heřmanův Městec – 20. března 1892 Hradec Králové) byl obchodník, továrník, městský kronikář, zastupitel a v pořadí druhý purkmistr (starosta) Hradce Králové v letech 1864–1885.[1] Po Františku Ulrichovi, který stál v čelem radnice 34 let, se jednalo o nejdéle sloužícího starostu v historii města. Zároveň šest let (1864–1870)[2] vedl jako první starosta nově zřízené okresní zastupitelstvo okresu Hradec Králové.[3]

Rodina

Karlův otec Antonio de Collona (1793–1840)[2], původem Ital, se do Čech dostal z rodné Itálie v době napoleonských válek. V roce 1819 se usadil v Hradci Králové a působil jako obchodník. Karel vystudoval gymnázium, kde byl mj. žákem Václava Klimenta Klicpery, a poté převzal otcovu kupeckou živnost. V roce 1845 se oženil s Terezií, roz. Špurkovou (1821–1884)[4], dcerou královéhradeckého měšťana a fyzika Josefa Špurka.[1]

Jeho syn Viktor byl lékárníkem (titul Ph. Mg.), který se později podílel na rozvoji muzea, když byl členem kuratoria jako zástupce zakládajícího člena Karla Teubnera, vídeňského velkoobchodníka.[5][6]

Karlův vnuk Viktor Collino byl československý major, velitel doplňovacího okresního velitelství v Jičíně, 1933 povýšen na podplukovníka.[7][8]

Kariéra

Dne 19. února 1850 se stal v Hradci Králové v pořadí třetím městským kronikářem. Tuto pozici zastával až do 15. prosince 1862, tedy takřka 13 let. Zápisy prováděl na základě vyššího nařízení v němčině.[9] Sám ovšem v prosinci 1862 navrhl, aby byly dále zápisy prováděny v českém jazyce, což bylo odsouhlaseno.[10]

Od roku 1851 zároveň působil v městském zastupitelstvu Hradce Králové. V roce 1861 se stal radním. Dne 21. září 1864 byl zvolen v pořadí druhým královéhradeckým purkmistrem, tedy starostou města.[1][11] Tehdy mu bylo necelých 46 let.[5]

Jako starosta zaznamenal největší zkoušku v podobě prusko-rakouské války, která v okolí města probíhala a která se města bezprostředně týkala. Za zásluhy při obležení města a pevnosti v prusko-rakouské válce byl dokonce císařem Františkem Josefem I. vyznamenal rytířským křížem řádu Františka Josefa. V letech 1867, 1870, 1876, 1880 a 1883 byl opětovně zvolen do čela obce.[5] Spolu s náměstkem Ladislavem Janem Pospíšilem prosazoval zrušení pevnostního statutu města, což se podařilo v roce 1884. Následně se zasloužil i o zboření pevnostních hradeb.[1]

Právě Karel Collino také stál u vyhlášení mezinárodní soutěže na první regulační plán města. Byl i jedním z těch, kteří stáli u počátků městského muzea, z něhož se vyvinulo Muzeum východních Čech v Hradci Králové.[1][12] Byl prvním předsedou muzejního odboru (jednatelem byl Ladislav Jan Pospíšil).[13]

Dne 12. října 1885, tedy několik dní před svými 67. narozeninami, vzhledem ke svému věku abdikoval z postu starosty.[1][3] Vzápětí byl na návrh Jana Ladislava Pospíšila[4] jmenován čestným členem obecního zastupitelstva a dne 4. prosince stejného roku získal čestné občanství města.[1]

Další aktivity

Aktivně a často se účastnil společenského života a angažoval se v českých hospodářských a kulturních akcích. Pod vedením svého učitele Klicpery hrál ochotnické divadlo.[3] Byl aktivním příznivcem Sokola, kterého v Hradci Králové spoluzakládal.[1] Podílel se také na založení místního Záložního věrnostního ústavu.[3]

Zajímavosti

  • V roce 2005 získalo město od pravnuka Karla Collina stejného jména stříbrný pohár, který někdejší purkmistr v roce 1870 dostal od zaměstnanců zastupitelstva jako dar k 25. výročí svatby.[14]
  • Byl členem smuteční čtyřčlenné výpravy z Hradce Králové, která se účastnila pohřbu Františka Palackého.[15]
  • V závěti odkázal část svého majetku pro potřeby sirotků, městských chudých a na podporu studentů.[4]
  • Pochován byl v rodinném hrobu na hřbitově u kostela sv. Jana Křitele v Třebši.[4]
  • Od roku 2002 nese jeho jméno jedna z ulic v Hradci Králové (západně od Šimkových sadů, poblíž kongresového centra Aldis).[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i BURDA, Tomáš. COLLINO Karel 20.10.1818-20.3.1892 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ZIMMERMANN, Petr. Radnice v Hradci Králové : její reprezentanti a jejich činnost v letech 1850-1998. Hradec Králové: Nadace Historica 119 pages s. Dostupné online. ISBN 80-901805-9-0, ISBN 978-80-901805-9-8. OCLC 47283373 
  3. ↑ a b c d BLÁHA, Radek; KORITENSKÁ, Pavla; ŠRÁMEK, Josef. Cesty města: Průvodce expozicí / Exhibition Guide. První vydání. vyd. V Hradci Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2022. 158 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-87686-47-8, ISBN 80-87686-47-0. OCLC 1347064892 
  4. ↑ a b c d Minutky historie Hradce Kr. - 7, Karel Collino. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ a b c TOLMAN, Jiří Vladimír. Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové [online]. Hradec Králové: Nákladem Východočes. knihkupectví B.E. Tolmana, maj. L. Müller, 1928 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zpráva o činnosti městského průmyslového musea pro severovýchodní část král. českého v Hradci Králové za rok 1908 [online]. 1909 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Padesát let české reálky v Hradci Králové [online]. Hradec Králové: Výbor pro uspořádání oslavy jubilea padesátiletého výročí otevření budovy ústavu, 1924 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Zprávy místní a z kraje. Krakonoš [online]. 1933-07-09 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Nad hradeckou městskou kronikou. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. 1975 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dějepis Hradce Králové n. Labem a biskupství hradeckého [online]. 1870 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ SOLAŘ, Jeronym Jan Nepomucký. Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého [online]. Praha: J. J. Solař, 1868 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Starostové. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Královéhradecká ročenka [online]. 1913 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Pravnuk purkmistra dal městu pohár. Krkonošské noviny [online]. 2005-10-26 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ MALINA, Jiří. Královéhradecké obrázky (108): Svoji k svému, a vždy dle pravdy. Krkonošské noviny [online]. 2002-04-27 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online.