Dějiny Kašovic jsou spojené s velhartickým a hrádeckým panstvím. První písemná zmínka o vesnici z roku 1341 uvádí Sezamu z Kašovic[2] a předpokládá se, že již tehdy nad vesnicí stála tvrz.[3] Koncem čtrnáctého století však již nejspíše patřila pánům z Velhartic a podle Augusta Sedláčka na ní pravděpodobně žil některý z příslušníků rodu.[4] Roku 1390 patřily Kašovice k vesnicím, na kterých Jan z Velhartic pojistil věno své manželky Ofky z Opočna.[2] Později je získal Oldřich z Rožmberka, který vesnici roku 1428 prodal Menhartovi z Hradce.[4] Předpokládá se, že tvrz zanikla během druhé poloviny patnáctého století.[3] Když si Jan Rendl z Úšavy nechal roku 1565 zapsat svůj kašovický majetek do desk zemských, uváděl zápis kašovickou tvrz jako pustou.[2] Na konci devatenáctého století byl v okolí zříceniny vysázen lesopark.[3]
Stavební podoba
Z tvrze se dochovala část zdiva hlavní podsklepené budovy, která mívala obdélníkový půdorys s rozměry 22 × 7,5 metru. Případné opevnění beze stop zaniklo. V prvním patře paláce se nacházel středový sál, který měl po stranách dvě světnice s prevéty. Ve druhém patře býval velký sál a na západní straně menší místnost s krbem. Sál měl vlastní prevét v severní zdi a osvělovalo jej velké okno se sedátky. V oknech se dochovaly dřevěné překlady.[3]
↑ abcHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kašovice – hrad, s. 103.
↑ abSEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Kašovice tvrz, s. 123–124.