Poštovní úřad v Křinci byl založen v letech 1868–1869.[4] Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[6]
1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[7]
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[8]
1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[9]
1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[10]
2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk
Rok 1932
Stará vodárna
V městysi Křinec (1046 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, kostel českosl. církve, výroba cementového zboží, drůbežárna, výroba knoflíků, 2 výrobny lihovin, mlýn, pila, továrna na hospodářské stroje, škrobárna, velkostatek
Služby (výběr): lékař, zvěrolékař, autodoprava, biograf Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel, obchod s klobouky, knihař, konsum Včela, lakýrník, lékárník, malíř pokojů, mechanik, sadař, sanatorium, skladiště hospodářského družstva, Okresní záložna hospodářská v Nymburce, Spořitelna města Nymburka, Spořitelní a záložní spolek pro Křinec a Zábrdovice, Živnostenská záložna v Křinci, zahradnictví, zednický mistr
Ve vsi Bošín(271 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, obchod s koňmi, kovář, krejčí, obuvník, porodní asistentka, 26 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Bošín, Sovenice a Mečíř, 2 trafiky.
Ve vsi Mečíř(232 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] hostinec, kovář, krejčí, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zahradník.
V obci Nové Zámky(přísl. Mutínsko, 250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, rolník, řezník, trafika.
Ve vsi Sovenice(314 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] obchod s dobytkem, 2 hostince, 2 koláři, kovář, 2 obuvníci, pekař, pískovna, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, trafika, trhovec.
V obci Zábrdovice(247 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] výroba cementového zboží, hospodářské družstvo, 2 hostince, kovář, krejčí, mlýn, pila, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/275 Brodce – Luštěnice – Křinec – Dymokury, v městysi končí silnice II/329 Poděbrady – Netřebice – Křinec.
Železnice – Městys protíná železniční trať Nymburk–Jičín (Nymburk – Křinec – Kopidlno – Jičín). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1881. V místní železniční stanici na ni navazuje železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Křinec (Křinec – Městec Králové – Chlumec nad Cidlinou), která fyzicky odbočuje až dále severovýchodně od Křince v odbočceObora. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Křincem a Městcem Králové zahájena roku 1882.
Veřejná doprava 2011
Autobusová doprava – V městysi zastavovala autobusová linka Nymburk-Rožďalovice (v pracovní dny 5 spojů)(dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
Železniční doprava – Odbočnou železniční stanicí Křinec po trati 061 projíždělo v pracovní dny 16 osobních a 1 spěšný vlak, o víkendu 13 osobních a 1 spěšný vlak. Po trati 062 jezdilo v pracovní dny 9 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků.
Křinec od západu
Galerie
Náměstí
Kostel sv. Jiljí
Zámek, hlavní průčelí (stav po obnově fasády v roce 2020)
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 652. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 69. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 810. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 935. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1578. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1897. (česky a německy)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
