PROFILPELAJAR.COM

Jozef Gregor-Tajovský
Jozef Gregor-Tajovský
Rodné jméno	Jozef Alojz Gregor
Narození	18. října 1874; Tajov ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. května 1940 (ve věku 65 let); Bratislava ; Slovenská republika (1939–1945)
Povolání	spisovatel, dramatik, básník, politik a prozaik
Ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy in memoriam (1992)
Politická příslušnost	Slovenská národná strana; Česká strana národně sociální
Manžel(ka)	Hana Gregorová
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jozef Gregor Tajovský, vlatním jménem Jozef Alojz Gregor (pseudonymy Gregor Tajovský, Greško, Grigorievič, Izäslav, Jano z Dohnian, Jozef Slovák, Kaprál, M. Žiarsky, Podsokolovský, Prepáčte a jiné); (18. října 1874, Tajov, Uhersko – 20. května 1940, Bratislava) byl slovenský spisovatel-prozaik, dramatik a básník.

Život

Jozef Gregor Tajovský na ruské frontě^[1]

Narodil se v početné rodině řemeslníka, ale své dětství strávil u dědečka. Vzdělání získal v rodném Tajově, později v Banské Bystrici a na učitelském ústavu v Kláštore pod Znievem. Pracoval jako učitel na různých místech Slovenska. Vystřídal mnoho učitelských míst, protože se většinou neshodl s vrchností, ať už církevní nebo státní, pro své národní přesvědčení. Nakonec odešel znovu studovat, tentokrát do Prahy na obchodní akademii, kde jeho studium finančně podporovala Českoslovanská jednota. Po studiu nastoupil do Vesnické lidové banky, později do Tatrabanky, ale současně pracoval i ve slovenských Lidových novinách. V roce 1907 se oženil s Hanou Lilgovou, která se stala v literárním světě známou pod jménem po manželovi jako Hana Gregorová. Tajovský se v roce 1912 stal tajemníkem Slovenské národní strany v Martině, ale v období 1. světové války se stal redaktorem Národného hlásnika. V roce 1915 byl povolán k vojsku a odvelen na ruskou frontu, ale zběhl do ruského zajetí. V Bobrujsku v roce 1917 vstoupil do československých legií,^[2] bojoval s nimi proti nastupující moci sovětů, byl redaktorem československých Hlasů v Kyjevě, od roku 1919 redigoval časopis Slovenské hlasy, po válce se vrátil na Slovensko (1920). Po krátkém pobytu v Martině se usadil v Bratislavě, kde byl přednostou legionářské kanceláře. V roce 1925 byl penzionován. V Bratislavě žil a tvořil až do smrti. Spolu s manželkou se stal podporovatelem chudých začínajících autorů. Pochován je v Tajově.

Velká část života prozaika a dramatika Jozefa Gregora Tajovského je spojená s rodným Tajovem, s Banskou Bystricou a s obcemi v jejím okolí: Pohorelá, Lopej, Horná Lehota, Podlavice. Citově přilnul zejména k Tajovu, ke kterému se vracel po celý život. V Banské Bystrici navštěvoval měšťanskou školu. Zde se započalo jeho národní uvědomění, v tomto městě vedl v roce 1891 prvomájovou demonstraci banskobystrických proletářů. Sem se vrátil jako absolvent učitelského ústavu v Kláštore pod Znievem, aby zde učil krátkou dobu, necelý rok (1893–1894). Potom putoval jako učitel v uvedených i dalších obcích až do roku 1898, když pro neshody se školní a církevní maďarizační vrchností odešel ze školních služeb, přešel na obchodní akademii do Prahy a už se k pedagogické práci nevrátil. K rodnému kraji projevoval lásku a příchylnost po celý svůj život. Dokázal to i tím, že se dal pochovat na tajovském hřbitově, jak si to přála i jeho manželka spisovatelka Hana Gregorová.

Přínos pro literaturu

Slovenská kultura má v Jozefovi Gregorovi Tajovském svého významného realistického spisovatele. Od vstupu do literárního života nacházel cestu k slovenskému lidu, k jeho kultuře, s velkou pozorností si všímal jeho života, odkrýval jeho mravní hodnoty, ale i otevřeně psal o nectnostech a bídě, které slovenský lid, ať z viny cizích či vlastních panských vrstev, nebo i z viny jednotlivců, stíhaly. A těch běd nebylo málo. Patřilo k nim opilství, honba za majetkem, popanšťování, pasivita, národní vlažnost. Navzdory tomu dával Tajovský najevo, že chudí lidé jsou mravnější jako bohatí, že jsou „tajnými boháči“, umí se rozhodovat pro lidské dobro. Tajovský vytvořil nezapomenutelné postavy slovenského lidového života: starého dědu ve vzpomínkové próze Do konca, ubohého sluhu Maca Mlieča, statečnou Mamku Pôstkovú, obětavou matku v próze Horký chlieb, do krajní nouze zahnaného vesnického bednáře z črty Na chlieb. Současně Tajovský zjistil, že existuje společenské napětí, že z lidu vyrůstají postavy odporující sociální nespravedlnosti. Uměl zachytit realitu nejen pravdivě a kriticky, ale i se smyslem pro humorné situace. Byl autorem úsměvných postojů, ale i autorem krátkých textů o vážných mravních a společenských konfliktech, dramatik slovenských národních dějin, spisovatel kárající, ale vždy laskavý i ve slovech varovných.

Jozef Gregor Tajovský vroucně miloval svůj rodný kraj, Slovensko a jeho lid, měl dobrý vztah k bratrskému českému národu, byl účastníkem boje za vznik společného československého státu, jako slovenský vlastenec odmítl slovenský nacionalismus a fašismus.

Jako prozaik patří k vedoucím představitelům druhé vlny slovenského literárního realismu, přičemž velký důraz kladl na sociální témata; jako dramatik je zakladatelem slovenského realistického dramatu. Jeho díla jsou spojena s aktuálními politickými a sociálními problémy, přičemž kromě kritiky využíval často i humorné ladění příběhů. Ty zasazoval zejména do vesnického či maloměstského prostředí, kde vynikla jeho schopnost humorného popisu prostých lidí a jejich každodenních problémů, ale také vyzdvihuje potřebu jejich nápravy. Hojně využívá všechny aspekty lidového jazyka. V jeho tvorbě dominuje povídka, drama, měně psal črty, fejetony a novely. Příležitostně psal i medailóny nebo nekrology, ale i politické články.

Dílo

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jozef Gregor-Tajovský

Próza

1893 – Na mylných cestách, prozaický debut
1896 – Čarodejné drevo
1896 – Starého otca rozpomienky
1896 / 1900 – Rozprávky pre ľud
1897 – Ferko
1897 – Rozpomienka
1897 – Omrvinky
1897 – Z dediny
1898 – Jastraby
1900 – Rozprávky
1901 – Úžerník a iné články
1902 – Mládenci
1903 – Maco Mlieč
1903 – Apoliena
1904 – Nové časy
1904 – Besednice
1907 – Smutné nôty
1908 – Mamka Pôstková
1909 – Horký chlieb
1909 – Na chlieb
1909 – Mišo
1910 – Umrel Tomášik
1910 – Lacná kúpa a predsa draho padla!
1910 – Spod kosy
1911 – Tŕpky
1911 – Jano Mráz
1911 – Kosec Môcik
1912 – Slovenské obrázky
1914 – Výklad programu Slovenskej národnej strany
1918 – Malý slovenský zemepis, dílo napsané v ruském zajetí
1919 – Prvý máj
1919 – Rozprávky z Ruska, próza s válečnou tematikou
1920 – Na front a iné rozprávky
1920 – Rozprávky o československých légiách v Rusku

Dramata

1896 – Anička, divadelní hra (nepublikovaná)
1898 – Sľuby, divadelní hra
1898 – Konačka, divadelní hra (nepublikovaná)
1898 – Jej budúci, divadelní hra (nepublikovaná)
1899 – Námluvy, divadelní hra (nepublikovaná)
1900 – Ženský zákon, divadelní hra
1901 – Nový život, drama
1903 – Medveď, drama
1906 – Matka, aktovka
1909 – Statky-zmätky, divadelní hra
1911 – V službe, divadelní hra
1911 – Hriech, drama
1912 – Tma, aktovka (původní název Medzník, vydáno v roce 1907)
1915 – Tragik z prinútenia, drama
1915 – Jubileum, drama
1922 – Sova Zuza, loutková hra (Slovenské pohľady)
1923 – Smrť Ďurka Langsfelda, historická divadelní hra
1930 – Jej prvý román, komedie
1934 – Blúznivci, historická divadelní hra
1934/1935 – Sokolská rodina, veselohra (dosud nebyla uvedena)
1938 – Hrdina, historická divadelní hra

Sebrané spisy

1920–1923 – Zv. 1-11.
1928–1934 – Spisy zv. 1-15.
1953–1958 – Dílo 1-6.

Výběry

1936 – Výber z rozprávok
1951 – Do konca
1953 – Výber z diela
1953 – Žliebky
1954 – Apoliena
1954 – Stratená statočnosť a iné rozprávky
1959 – Prvé hodinky a iné rozprávky
1960 – Horký chlieb a iné poviedky
1965 – Tajný boháči
1972 – Pastierča
1973 – Statky-zmätky a iné

Publicistika

1914 – Výklad programu Slovenskej národnej strany
1917–1918 – Vojna a mier
1918, 1919 – Malý kultúrny zemepis Slovenska 1-2.
1919 – O samospráve Slovenska
1919 – Malý kultúrny zemepis východného Slovenska

Při mobilizaci československé armády na podzim roku 1938 měl VIII. sbor krycí název „Tajovský“.

Dílo v elektronické podobě

Na front a iné rozprávky. Turčiansky sv. Martin : Svetová knižnica, 1920. 63 s. - dostupné v Digitální knihovně UKB
Rozprávky o československých legiach v Rusku. Bratislava : Comenius, 1920. 276 s. - dostupné v Digitální knihovně UKB

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jozef Gregor-Tajovský na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Gregor Tajovský na slovenské Wikipedii.

↑ Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 751.
↑ Detail legionáře. legie100.com [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.