Od roku 1862 nebo 1867 pracoval jako tělesný lékař odstoupivšího císaře a krále Ferdinanda Dobrotivého a pobýval s ním v rezidencích v Praze, v Zákupech a v Ploskovicích až do Ferdinandovy smrti v roce 1875.[4]
Po roce 1875 bydlel střídavě na Linhartském plácku v Praze a v Bělé pod Bezdězem a neprovozoval lékařskou praxi.[3][4]
Již během studií udržoval styky s vlastenci Janem Krouským, Karlem Aloisem Vinařickým, Martinem Přibylem[4] a Václavem Bolemírem Nebeským.[3] V revolučním roce 1848 byl členem Slovanského sjezdu. Po požáru v Bělé pod Bezdězem roku 1858 se ve sbírce pro pohořelé Tieftrunkovou zásluhou sesbíralo 21 000 zlatých, za což byl jmenován čestným občanem Bělé. Byl také pokladníkem při sbírce pro stavbu chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. V listopadu 1861 byl zvolen do sboru pro zřízení Národního divadla.
Roku 1881 nechal na svůj náklad obnovit kazatelnu ve farním kostele Povýšení sv. Kříže v Bělé.[5] Byl rovněž dobrodincem bělské klášterní školy.[6]
↑ abcHOFFMAN, Zdeněk. Malá galerie známých rodáků a někdejších obyvatel Bělé. Bělá pod Bezdězem: Kulturní a společenské středisko v Bělé pod Bezdězem, 1998.
↑ abcdefMÜLLER, Josef. Med. Dr. Josef Tieftrunk. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem, 2015. 64 s. S. 3–11, 54.
↑ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 84–85.