Josef Sylvestr Vaněček
Josef Sylvestr Vaněček
Narození	7. března 1848 Tábor Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	13. srpna 1922 (ve věku 74 let) Praha Československo Československo
Povolání	matematik
Příbuzní	Matěj Norbert Vaněček bratr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Sylvestr Vaněček (7. března 1848 Tábor^[1] – 13. srpna 1922 tamtéž^[2]) byl český matematik a středoškolský profesor. V letech 1875–1906 vyučoval na reálce v Jičíně. Byl autorem článků a knih o vyšší geometrii. Sestrojil a nechal si patentovat nový typ zámku. Stal se členem několika vědeckých společností.

Narodil se 7. března 1848 v Táboře.^[1] Absolvoval reálku v Táboře a Praze a od roku 1870 studoval architekturu na pražské technice.^[3] Roku 1873 se této dráhy vzdal a začal vyučovat na reálce ve slavonském městě Osijek. Odtud byl roku 1875 přeložen na reálku do Jičína. V roce 1878 uskutečnil studijní cestu do Paříže, kde navštěvoval přednášky na École polytechnique a Sorbonně.^[3] Od roku 1886 rovněž působil jako ředitel obchodní pokračovací školy v Jičíně.^[3][4]

Na konci 19. století zkonstruoval a nechal si patentovat zámek do dveří s názvem „vložený jednozápadový západkozávorový zámek — patent profesora J. S. Vaněčka“.^[5] Vyráběl ho v Jičíně podnik jeho manželky.^[6]

Byl členem Société philomathique de Paris, Královské české společnosti nauk, belgické akademie v Lutychu a České akademie věd a umění.^[3]

Roku 1906 odešel do výslužby^[3] a přestěhoval se nejprve na pražská předměstí (Král. Vinohrady a Vršovice),^[7] později do Tábora (kde mu už v té době patřil dům).^[8] Tam také zemřel 13. srpna 1922.^[2]

Augustin Pánek o něm v Ottově slovníku mimo jiné napsal: „Ačkoliv V[aněček], působě na venkovské, po dlouhý čas nižší reálné škole, vyvinul tak bohatou literární činnost, přec nedosáhl ani toho, aby přesazen byl do Prahy, kde by nalezl ovzduší svému duchu přiměřenější.“^[3]

Vaněčkovy publikace se zaměřují na tři oblasti geometrie: inverzi, involuci a tvorbu křivek a ploch. Psal převážně česky a francouzsky.^[3] Knižně vyšly např.:^[9]

• Pošinování geometrických útvarův (1880, online). Kniha obohatila českou literaturu v oboru teoretické kinematiky a byla oceňována pro jazykově čisté použití české odborné terminologie a vědeckého stylu.^[10]
• Křivé čáry rovinné i prostorové (1881, online). I tento spis byl příznivě oceněn v technických kruzích.^[11]
• O dějinách geometrie (1882)
• O všeobecné inversi (1882)
• O křivkách čtvrtého řádu se třemi dvojnými body (1885, s bratrem Matějem Norbertem)
• Svazkové vytvořování křivek rovinných (1885, rovněž s bratrem Matějem Norbertem)
• Svazky orthogonálných hyperboloidů (1895)

Napsal také řadu příspěvků do časopisů, např.:^[3]

• Sur l'inversion générale (Francouzská akademie věd)
• Sur la génération de surfaces (tamtéž)
• O svezcih i redovih čunjoseka (akademie v Záhřebu)
• Geometrie u Indů (Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky)

• 2. listopadu 1873 se v pražském kostele sv. Vojtěcha oženil s Marií Jandovou (1854–??) z Dolního Bousova.^[12] Manželka později v Jičíně vedla podnik na výrobu zámků (viz výše).^[6]
  • Syn Miloš Vaněček (1889–1954)^[13] se stal architektem a od roku 1930 působil jako profesor pozemního stavitelství na ČVUT.^[14]
• Bratr Matěj Norbert Vaněček (1859–1922) byl rovněž matematik. Vyučoval nejprve na středních školách a roku 1908 se stal profesorem ČVUT. Byl spoluautorem několika prací Josefa Sylvestra Vaněčka (viz Dílo).^[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Sylvestr Vaněček na Wikimedia Commons
• Autor Josef Sylvestr Vaněček ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Sylvestr Vaněček
• Biografie (seznam matematiků Pavla Šišmy)
• Josef Sylvestr Vaněček v kartotéce Jaroslava Kunce

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.