prof. PhDr. ThDr. Josef Lukl Hromádka
Josef Lukl Hromádka, 1951
Rodné jméno	Josef Hromádka
Narození	8. června 1889 Hodslavice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. prosince 1969 (ve věku 80 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Evangelická teologická fakulta Univerzity ve Vídni Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	teolog, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, farář, vojenský kaplan, filozof, evangelický teolog, kulturní pracovník, redaktor a evangelický duchovní
Zaměstnavatelé	Princetonský teologický seminář Českobratrská církev evangelická
Ocenění	čestný doktor Princetonské univerzity (1947) Československá cena míru (1953) Řád republiky (1954) Řád republiky (1955) Leninova mírová cena (1958)
Nábož. vyznání	Evangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1889–1918) Českobratrská církev evangelická (1918–1969)
Choť	Naděje Luklová Hromádková (1924–1969)[1]
Děti	Alena Zikmundová[2]
Příbuzní	Vladimír Zikmund vnuk, Martin T. Zikmund vnuk
Funkce	děkan (1928–1929) děkan (1934–1935) děkan (1947–1948) děkan (1950–1966) prezident (Křesťanská mírová konference; od 1958) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Lukl Hromádka (8. června 1889 Hodslavice^[3] – 26. prosince 1969 Praha) byl český protestantský a zejména luterský, později českobratrský evangelický teolog, vysokoškolský pedagog, žák Karla Bartha a teologický interpret marxismu. Orientoval se mimo jiné na sociální problematiku.

Narodil se jako nejstarší syn zámožného luterského sedláka a měl po něm převzít rodový statek. Když otec viděl, že ho sedlačení nepřitahuje, nechal ho studovat na gymnáziu ve Valašském Meziříčí. Po maturitě (1907) studoval teologii ve Vídni, v Basileji, v Heidelbergu, v Aberdeenu a v Praze. Roku 1912 byl superintendentem Glajcarem ordinován a stal se vikářem ve Vsetíně. Roku 1917 obhájil titul doktora filosofie prací o Masarykově filosofii náboženství na Filosofické fakultě UK. Během pastorské činnosti usiloval o sjednocení české luterské a reformované církve, k němuž došlo koncem roku 1918. Roku 1920 se habilitoval na pražské Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké (od roku 1950 Komenského evangelická bohoslovecká fakulta) a roku 1928 byl jmenován řádným profesorem systematické teologie. Angažoval se v mezinárodních křesťanských organizacích a ekumenickém hnutí. V roce 1939 uprchl před nacismem do USA, kde přednášel dialektickou teologii na Princeton Theological Seminary a po válce se vrátil zpět do vlasti.

Jeho pozice po převratu v roce 1948 vyvolala rozporné reakce, protože se stavěl proti slepému antikomunismu a zastával distancovanou kritickou solidaritu s československým státem, který ho ovšem propagandisticky využíval. Angažoval se v ekumenickém (člen Světové rady církví) a mírovém hnutí (první prezident Křesťanské mírové konference, KMK). Za tuto svou činnost byl roku 1958 oceněn Leninovou cenou míru a dalšími komunistickými řády. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byla pro něho i osobní tragédií, zvlášť když se ukázalo, že jeho kolegové z KMK invazi většinou podpořili.

• DOBEŠ, Jan. J. L. Hromádka – hlas pravého nebo falešného proroka? In: Marek, Pavel – Hanuš, Jiří (red.): Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století. Brno 2006, s. 462–474.
• HEJDÁNEK, Ladislav. J. L. Hromádka a filosofie. In: Reflexe, 1990, č. 2, s. 9.1–21, elektronicky zde.
• HEJDÁNEK, Ladislav. J. L. Hromádka na pranýři? In: Křesťanská revue 66, 1999, č. 7, s. 179–182, elektronicky zde.
• HROMÁDKA, Josef Lukl. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. ISBN 80-7042-447-8. S. 46–47.
• KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 382 s. ISBN 978-80-204-2373-3. S. 167–171. 
• MORÉE, Peter — PIŠKULA, Jiří: „Nejpokrokovější církevní pracovník“. Protestantské církve a Josef Lukl Hromádka v letech 1945 – 1969. Benešov, Eman, 2015. ISBN 978-80-88060-03-1
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 245. 
• PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 11, 28–30, 48–51, 73–100, 108–121, 123–134, 136–144, 164–167
• SMOLÍK, Josef. Josef L. Hromádka : Život a dílo. Praha : Evangelické nakladatelství, 2005. 217 s. ISBN 80-7072-744-6.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 518–519. 

• Českobratrská církev evangelická
• Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
• Seznam děkanů Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Lukl Hromádka na Wikimedia Commons
• Osoba Josef Lukl Hromádka ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Lukl Hromádka
• Josef Lukl Hromádka v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Josef L. Hromádka ve Slovníku českých filosofů
• Josef L. Hromádka na stránkách ETF UK
• Josef L. Hromádka Archivováno 19. 6. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
• Demonstrace proti Hromádkovi na 2. valném shromáždění Světové rady církví v Evanstonu v srpnu 1954 Archivováno 6. 4. 2018 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.