Jolanda byla jediným dítětem urozeného, leč chudého Jana z Brienne a Marie z Montferratu, dědičky Jeruzalémského království. Jan z Brienne a Marie z Montferratu uzavřeli sňatek roku 1210. Ženichovi bylo téměř šedesát a nevěstě necelých dvacet let.[3] Marie z Montferratu zemřela krátce po porodu, Jolanda byla prohlášena královnou a Jan z Brienne se stal regentem Jeruzalémského království. Záhy se znovu oženil s dcerou arménského králeLva II. v Kilikii, Štěpánkou.
Roku 1223 se setkal ve FerentinupapežHonorius III., Jan z Brienne a římský císařFridrich II. Štaufský. Čerstvě ovdovělý Fridrich mnoho let sliboval, že se vydá na křížovou výpravu a nyní si jako podmínku kladl sňatek s dědičkou Jeruzaléma. V srpnu roku 1225 se třináctiletá Jolanda za třicetiletého Fridricha v zastoupení provdala. Poté byla korunována jeruzalémskou královnou a odvezena do Itálie. 9. listopadu se v katedrále v Brindisi odehrál slavnostní svatební ceremoniál. Jolanda se vdávala nerada a novomanžel údajně již během líbánek svedl jednu z jejích sestřenic.[4] Jana z Brienne císař okamžitě zbavil pozice regenta[3] a manželku držel ve svém harému.
Roku 1226 mladá královna porodila dcerku, která brzy zemřela. O rok později se v Andrii narodil syn Konrád a Jolanda jeho narození zaplatila životem. Byla pohřbena v katedrále Santa Maria Assunta v Andrii.[5] Počátkem 21. století se stala jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily VaňkovéDítě z Apulie.
Dědicem jeruzalémského trůnu se stal malý Konrád a Fridrich II. Štaufský byl regentem. Po příchodu do Svaté země se Fridrichovi podařilo uzavřít desetiletý mír se sultánem al-Kámilem, vlastnoručně se korunoval králem jeruzalémským. Při odjezdu 1. května 1229 na něj nespokojené obyvatelstvo házelo hnůj a odpadky.[4]
↑ abHROCHOVI, Věra a Miroslav. Křižáci ve Svaté zemi. Praha: Mladá fronta, 1996.
↑ ab BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 2000. ISBN80-200-0819-5.
↑KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha: Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN978-80-904298-2-6. S. 135.
Literatura
Uwe A. Oster: Die Frauen Kaiser Friedrichs II. Piper , München 2008, ISBN978-3-492-04899-6