Ostrov Jižní Georgie údajně poprvé spatřil v roce 1675Anthony de la Roche, londýnský obchodník, a podle něj byl na prvních mapách pojmenován Rochův ostrov. V roce 1756 jej zahlédla španělská obchodní loď León. Na ostrově se poprvé vylodil James Cook v roce 1775, který jej také zmapoval, pojmenoval ostrov Georgia na počest krále Jiřího III. (George III) a prohlásil je britským územím. Britská vláda byla formálně zřízena v roce 1843.
V roce 1882 zakotvila v zátoce Royal bay německá expedice, sledující zatmění Venuše.
Během 19. století sloužil ostrov jako základna lovců tuleňů a v první polovině 20. století jako základna velrybářských lodí. První pozemní velrybářská stanice (a tím i první trvalé osídlení ostrova) byla zřízena NoremCarlem Antonem Larsenem v roce 1904. Stanice sloužila Argentinské rybářské společnosti až do roku 1965. Povolení ke zřízení velrybářských stanic uděloval (britský) guvernér Falklandských ostrovů. Na ostrově existovalo 7 stanic (v pořadí od západu na východ):
Od roku 1905 byla na ostrově v provozu argentinskámeteorologická stanice v Grytvikenu. V roce 1909 bylo zřízeno správní středisko na King Edward Point, blízko velrybářské stanice Grytviken. Permanentně přítomná britská správa dohlížela na dodržení britského práva a regulaci ekonomických a vědeckých aktivit na tomto teritoriu.
Během druhé světové války umístilo britské královské námořnictvo ozbrojenou obchodní loď, aby chránila Jižní Georgii a antarktické vody před německými nájezdy.
19. března1982 obsadila skupina Argentinců, vydávajících se za obchodníky, rybářskou stanici Leith Harbour, čímž začala falklandská válka. 3. dubna argentinské jednotky obsadily Grytviken. Ostrov byl znovu dobyt britskými jednotkami 25. dubna. Od roku 1985 jsou Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy spravovány jako samostatné závislé teritorium.
Geografie
Záliv Stromness Bay, Jižní GeorgieHlavní město Grytviken v roce 1989
Ostrov, nazývaný také ostrov Pepys[zdroj?], má plochu 3528 km². Leží asi 1390 km jihovýchodovýchodně od Falklandských ostrovů. Je hornatý a většinou pustý. 11 vrcholů přesahuje výšku 2000 m a jejich svahy jsou zbrázděny hlubokými soutěskami s ledovci, z nichž je největší Fortuna. Nejvyšším vrcholem je Mount Paget, vysoká 2934 m.
Geologicky je ostrov tvořen rulou a krystalickou břidlicí, beze stop zkamenělin. Ostrov, podobně jako Falklandské ostrovy, je pravděpodobně pozůstatkem větší, nyní zmizelé pevniny, která navazovala na Andský systém.
Podnebí
Počasí na ostrovech je velmi proměnlivé a drsné. Převládá západní proudění vzduchu, s obdobími bezvětří. Obvyklé nejvyšší denní teploty na Jižní Georgii na úrovni hladiny moře jsou v zimě (srpen) kolem 0 °C a v létě (leden) 10 °C. Nejnižší teploty jsou v zimě obvykle kolem –5 °C a jen zřídka pod –10 °C. Průměrné roční srážky na Jižní Georgii jsou kolem 1 500 mm, z nichž většina padá ve formě sněhu nebo sněhu s deštěm – v kterékoli roční době. Sněžná čára je ve vnitrozemí v létě ve výšce asi 300 m.
Na ostrově převládají západní větry občas přerušované obdobím bezvětří. Proto je na východní straně Jižní Georgie (závětrná strana) mnohem příjemnější klima než na exponované západní. Počasí obvykle znemožňuje přístup na ostrovy lodí, ačkoliv na severním pobřeží Jižní Georgie je několik zátok vhodných ke kotvení. Vítr, který vane nahoru po západní straně hor a pak dolů po jejich východní straně se stává teplejší a sušší; tím se dají vysvětlit vyšší letní teploty na východní straně ostrova, které občas v létě přesáhnou 20 °C.
Nejvyšší zaznamenaná teplota byla 23 °C v Grytvikenu.
Moře obklopující Jižní Georgii jsou po celý rok chladná kvůli blízkosti Antarktického proudu. V zimě okolní moře nezamrzá, ačkoli v uzavřených zátokách se může vytvářet tenká vrstva ledu. Ledovce jsou časté. Teplota moře na konci srpna klesá k 0 °C a stoupá ke 4 °C na začátku dubna.
