Křtěný celým jménem Georg svobodný pán von Bees und Chrostin, psán tak jen Georg Beeß, česky Jiří IV. baron Bees z Chrostiny (7. února 1824 Hnojník[1] – 14. března 1905[2] Hnojník[3][4]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti ze Slezska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Pocházel z šlechtického rodu českého původu (původně Bezové), který byl rozšířen v Čechách, na Moravě i ve Slezsku a který měl hraběcí a baronskou větev.[3]
Georgovi patřila panství Ráj a Hnojník a také panství Horní Třanovice, Otrubkov, Horní a Dolní Kačice v Rakouském Slezsku. Dále vlastnil alodiální statek Lešná na Moravě sestávající z pěti lokalit se zámkem v Lešné. V roce 1866 byl jmenován c. k. komorníkem.[4]
Byl aktivní i politicky. V roce 1866[3] byl zvolen na Slezský zemský sněm. Zemský sněm ho 22. února 1867 zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou ve Slezsku.[4] Opětovně ho sem zemský sněm delegoval i roku 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za kurii velkostatkářskou ve Slezsku. Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[5] Na zemském sněmu zasedal do roku 1893, na Říšské radě byl poslancem do roku 1897.[3]
Politicky byl orientován proněmecky a centralisticky (Strana ústavověrného velkostatku). Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[6] Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[7] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[8] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[9] Ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen opět za Sjednocenou německou levici.[10]
Nekrolog v českém Opavském týdenníku ho popisuje jako člověka, který byl osobně oblíben na všech stranách a českým poslancům zemského sněmu prokázal mnohou dobrou službu. Uměl dobře česky. Zasloužil se o vznik lázní Darkov, které vznikly po objevu pramenů jodové vody na jeho panství.[3] V roce 1897 provedl velkou rekonstrukci a přístavbu zámku v Hnojníku.[11]
Byl ženat se Stefanií roz. Wachtler (1830–1921); společně měli 5 synů a 2 dcery.[12]
Zemřel v březnu 1905.[3][2]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Freiherr von Bees und Chrostin Georg [online]. sterbebilder.schwemberger.at [cit. 2014-10-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e f Úmrtí. Opavský týdenník. Březen 1905, roč. 36, čís. 22, s. 3. Dostupné online. Archivováno 23. 11. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Beeß und Chrostin (Georg Freiherr von), s. 87. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ History [online]. hnojnikpalace.com [cit. 2014-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-14. (anglicky)
- ↑ http://www.soupispamatek.com/okres_tesin/foto/hnojnik/hnojnik_zamek.htm
Externí odkazy
.jpg)
