|
Jiřina Šejbalová
Jiřina Šejbalová (17. září 1905 Smíchov[1] – 23. srpna 1981 Praha) byla česká herečka a operní pěvkyně, divadelní pedagožka.
Život
Pocházela z úřednické rodiny otec Josef Šejbal (1871) maminka Jindřiška Utěšilová (1888), nicméně oba rodiče byli velmi hudbymilovní a kulturně založení lidé. Jako šestnáctiletá šla na studia na Pražskou konzervatoř, kde studovala nejprve operní zpěv (1920–1925), teprve později i dramatický obor (1925–1927). Po studiích nastoupila jako pěvkyně do operního souboru Státního divadla v Brně. Současně hostovala v pražském Národním divadle. V letech 1927 až 1928 si zahrála v avantgardním divadelním studiu Dada režiséra Jiřího Frejky. Od roku 1928 až do doby svého odchodu do důchodu v roce 1971[2] byla členkou činohry Národního divadla v Praze.
Ve filmu působila více než 50 let od roku 1929 až do roku 1980, zahrála si celou řadu pozoruhodných rolí, z nichž patrně nejznámější byla hlavní role ve filmu Vlčí jáma nebo o mnoho let pozdější film Zlatá svatba.
Na pražské HAMU vyučovala od roku 1967 jevištní řeč a hereckou výchovu, v roce 1968 byla jmenována profesorkou.[3]
Měla velmi charakteristický a nezaměnitelný hluboký hlas, jakož i osobitý civilní herecký projev. Byla velmi výraznou hereckou osobností. Pracovala rovněž v rozhlase, televizi a v dabingu.
Jejím manželem byl od 12. ledna 1940, JUDr. Jaroslav Pipek (1913-1972), svatbu měli v kostele na Smíchově. Měli spolu velmi harmonický vztah.
Moc ráda vařila. Koncem šedesátých let vydala kuchařku Vaříme na chatě, která se stala bestsellerem a její náklad byl obrovský, vyšla několikrát ve více než 100 tisícovém vydání.
Velmi úzce a pravidelně se stýkala se skupinou kolegů – umělců, herců. Do okruhu jejích blízkých přátel patřil Jan Werich, František Hrubín, Bohuš Záhorský, Vlasta Fabiánová...
V roce 1958 jmenována zasloužilou umělkyní a v roce 1965 národní umělkyní.[2]
V roce 1981 zemřela na rakovinu.
Citát
| „
|
Nezapomenutelné bývaly sešlosti na druhém břehu Sázavy na chatě Jiřiny Šejbalové. Atmosféra, kterou dovedla vytvořit Jiřinka se svým manželem Járou Pipkem, se přenášela na všechny návštěvníky. A proslulá Jiřinčina kuchyně korunovala dílo. Však také její trampská kuchařka, kterou s láskou sepsala, byla okamžitě rozebrána.
|
“
|
| — Vlasta Fabianová[4]
|
Filmografie
Filmové role
Televizní role
Odkazy
Reference
- ↑ Archivní katalog, matrika narozených farnosti Smíchov, 1903–1906. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 484.
- ↑ Český film: herci a herečky III, s. 332.
- ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 194, ISBN 80-207-0419-1
Literatura
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 55, 81, 87, 111, 113–4, 120, 122, 126–7, 132, 137, 145, 164, 167, 175, 182, 214–5, 217, 236, 238, 242, 252, 254, 260, 271, 281, 284–5, 287, 291–2, 336, 362
- Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 43, 93, 324, 326.
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 10, 60, 125, 132–4, 184, 191, 192, 194, 223, 226, 234, 235, 292, 298, 337, 345, 402, 403, 430, ISBN 80-207-0419-1
- Miloš Fikejz. Český film: herci a herečky. III. díl: S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri , 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 328–332.
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 67, 103, 133, 169–171, 330, 344, 446, ISBN 80-204-0493-7
- Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883 – 1963, Orbis, Praha, 1964, str. 38
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 484–6
- Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 685.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: III. díl: Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 252.
- Josef Träger: Jiřina Šejbalová. 1. vyd. Praha: Orbis, 1966, 105 s.
- Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 132, ISBN 80-85837-35-8
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 158, 161, 176, ISBN 978-80-7388-552-6
Externí odkazy
|
|
