Jiří Antonín František Václav hrabě Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (německy Georg Anton Franz Wenzel Graf von Thurn-Valsássina-Como-Vercelli, 3. ledna1788, Praha – 9. února1866, Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Thurn-Valsássina, generál a diplomat. V armádě se vyznamenal již během napoleonských válek, později postupoval v armádní hierarchii a zastával velitelské posty v různých posádkových městech. Mezitim se uplatnil také v diplomacii a byl vyslancem ve Württembersku (1820–1825). V armádě nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1851), v závěru života se uplatnil v politických funkcích v Korutansku, kde vlastnil statky (Bleiburg).
Studoval filozofii na univerzitě ve Vídni, v roce 1808 vstoupil do armády jako dobrovolník korutanské zeměbrany, během tažení proti Napoleonovi v roce 1809 dosáhl hodnosti kapitána. Po několika letech mimo službu se znovu zapojil do bojů v roce 1813, v závěru napoleonských válek sloužil v Itálii. V hodnosti majora pobýval v letech 1816–1820 jako vyslanecký tajemník v Petrohradě. V letech 1820–1825 byl rakouským vyslancem ve Württemberském království. Poté se vrátil do armády a jako důstojník generálního štábu měl na starosti zásobování, později byl ředitelem topografického oddělení v Uhrách. V roce 1836 byl povýšen do hodnosti generálmajora a byl velitelem ve Štýrském Hradci (1838–1845), v Budapešti (1845–1847) a znovu ve Štýrském Hradci (1847–1848). Mezitím dosáhl hodnosti polního podmaršála (1846).
Jiřího starší sestra Gabriela (1786–1876)[4] byla manželkou hraběte Jana Douglase z Ditrichštejna (1779–1861), posledního potomka hollenburské linie rodu Ditrichštejnů. Jan Douglas byl kmotrem svých dvou synovců a křestní jméno Douglas se objevovalo v dalších generacích nejen u Thurn-Valsássinů, ale později například i u spřízněných Šternberků (Jiří Douglas Sternberg).