Jestřábník zední
Jestřábník zední (Hieracium murorum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	jestřábník (Hieracium)
Binomické jméno
Hieracium murorum L., 1753
Synonyma
Hieracium sylvaticum jestřábník lesní [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jestřábník zední (Hieracium murorum) je středně vysoká žlutě rozkvétající planě rostoucí rostlina, druh z velmi bohatého rodu jestřábník.

Rostlina pokrývající celou Evropu, od Islandu a Pyrenejského poloostrova až po Ural, severní území Malé Asie a okolí Kavkazu. Byl druhotně zavlečen do Severní i Jižní Ameriky a na Nový Zéland.

V České republice roste víceméně na celém území, od nížinatých oblastí až po horské, je jednou z nejběžnějších lesních rostlin. Přes své zavádějící druhové jméno se nejčastěji vyskytuje ve světlých listnatých i jehličnatých lesích, na okrajích křovin, u cest, okolo železničních tratí i při kamenitých zdích. Dává přednost neutrální až kyselé vlhké, humózní půdě s příměsí kameniva.^[1][2]

Vytrvalá rostlina s listovou růžici z níž vyrůstá lodyha vysoká 20 až 50 cm. Růžici tvoří 3 až 6 měkkých listů které mohou být až 10 cm dlouhé a 4 cm široké a mají tenké huňaté řapíky. Čepele bývají kopinaté, vejčité nebo okrouhlé, ve spodní polovině mají po obvodu zuby hrubé a v horní jemné, na vrcholu jsou špičaté a u báze srdčité, uťaté nebo zaokrouhlené. Růžice jsou sytě až trávově zelené i v době kvetení.

Lodyha bývá porostlá ve spodní části ojedinělými jednoduchými a hvězdicovými chlupy, v horní části mnohými tmavými stopkatými žlázkami a hvězdicovými chlupy. Na lodyze vyrůstá nejčastěji jediný list s jednoduchými chlupy na řapíku a na žilce světlejší spodní strany.

Květy vyrůstají ve středně velkých úborech které jsou v průměrném počtu od 4 do 10 sestaveny do vrcholíkovité laty s obloukovitě prohnutými větvemi. Žluté jazykovité květy mají jazýček až 19 mm dlouhý s lysými zoubky, jejich čnělky a blizny jsou nejčastěji šedožluté, v úboru bývá 30 až 50 květů. stopky a málo četné (18 až 21) čárkovitě kopinaté listeny vejčitého zákrovu, dlouhého cca 1 cm, jsou porostlé hvězdicovitými chloupky a černými hrubými žláznatými chlupy.

Plody jsou nažky přes 3 mm dlouhé, hnědočerné až černé. Mají horní, kroužkovitě ztloustlý hladký okraj a na něm dvouřadé chmýří které je nestejné. Nažky se do okolí rozšiřují anemochorně nebo zoochorně. Ploidie 2n = 27.^{[1][2][3][4][5][6]}

Při širším pojetí (sensu lato) rodu Hieracium, v ČR dosud obvyklejším, řadíme jestřábník zední mezi tzv. "pravé jestřábníky", tj. do podrodu Hieracium.

Je druhem velice variabilním, především ve tvaru a hustotě ochlupení a listů. Dále umožňuje snadnou hybridizaci s jinými druhy jestřábníků. Z území střední a jihovýchodní Evropy je některými vědci uznáváno okolo 350 poddruhů a v ČR téměř 50.^[1][2]

Jestřábník zední je jedním z nejrozšířenějších jestřábníků v ČR. Patří mezi občasné a málo významné plevele, ve větším množství je pro svou hořkou chuť nežádoucí příměsi píce pro zvířata.^[7]

• 
  Růžice listů
• 
  Nakvétající květenství

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jestřábník zední na Wikimedia Commons