Jelec tloušť

Jak číst taxoboxJelec tloušť
alternativní popis obrázku chybí
Jelec tloušť
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádmáloostní (Cypriniformes)
Čeleďkaprovití (Cyprinidae)
Rodjelec (Squalius)
Binomické jméno
Squalius cephalus
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelec tloušť (Squalius cephalus; L., 1758) je široce rozšířenou rybou, která se může dožívat až 22 let.[2]  

Popis

Svou délkou může dosáhnout až 60 cm při váze 5 kg. Maximální hmotnost je 8 kg. Dospívají ve třech až čtyřech letech. Nejrychlejší růst je do pohlavní dospělosti, kdy tloušť začne vkládat energii do reprodukce. Růst je však ovlivněn mnoha faktory jako je teplota, potravní zdroje, překážky na toku atd. K tomu, aby dosáhl velikosti 50 cm, potřebuje více než 10 let[3]. Barva ryb se pohybuje od zelenohnědé až do stříbrno-žluté. Hřbet je tmavý a spodní část světlá [4]. Šupiny mohou mít tmavé ohraničení. Ploutve mají tvrdé paprsky. Ocasní ploutev je homocerkní, břišní a řitní ploutve jsou zaoblené a u dospělých jedinců je zabarvení do červeno-oranžova. Tvar těla je torpédovitý se širokou hlavou, na které jsou velká ústa, ve kterých je jedna až tři řady požerákových zubů. Tloušť má dvoukomorový plynový měchýř[2].

Determinační znaky

Tloušť má žluto-oranžově zabarvené ploutve, podle kterých ho lze rozpoznat. Je si podobný s jelcem jesenem, naproti jesenovi má však protáhlejší tělo a větší šupiny[2].

Ekologie

S touto rybou se můžeme setkat téměř ve všech typech vod. Tyto ryby preferují proudící toky, ale můžeme se s nimi setkat i v jezerech. Vyskytuje se na místech, kde jsou dna členitá a nachází se zde štěrk. Často se objevují i v znečištěných vodách, které na ně mohou mít negativní vliv[5]

Dospělí jedinci dávají přednost samotářskému životu, zatímco juvenilní ryby mají tendenci tvořit hejna[6]

Potrava

Díky jeho velkým ústům je schopný se vypořádat i s větší potravou. Jeho struktura úst je typická pro spásače, ale zažívací ústrojí je typické pro všežravce. Tloušť se živí téměř vším. Potravní preference jsou závislé na věku. Larvy a juvenilní jedinci dávají přednost fyto a zooplanktonu, zatímco dospělci spíše živočišné složce[6]. Je také známý tím, že do svého jídelníčku ochotně zahrnuje i různé druhy ovoce (např. třešně, višně, švestky, meruňky, rybíz), které taky rybáři používají na tlouště často jako nástrahu.

Rozmnožování

Období reprodukce začíná v dubnu. Teplota vody musí přesáhnout 15 °C. Ovšem může nastat výjimka a jedinci se mohou rozmnožovat při nižší teplotě. Teplota není jediným faktorem, který určuje dobu tření. Zapotřebí je také světlo a rychlost proudu. Samci mají v reprodukční době třecí vyrážku na hlavě a okrajích šupin, tento jev může být v menší míře viděn i u samic. Tento druh se vytírá častěji v období od dubna do června a jikry mají žlutou barvu. Tloušťové upřednostňují hromadný výtěr, kdy samice lepí své jikry mezi členité dno, kde je větší pravděpodobnost uchycení[7][8].

Výskyt

Tloušť se vyskytuje téměř přes celou Evropu od Itálie po Skandinávský poloostrov až po jižní Evropu a ze západu od Velké Británie po Černé moře[8]. Nativní je po celé Asii a pouze do Itálie a Irska byl introdukovaný . V České republice se jelec tloušť vyskytuje prakticky ve všech pásmech tekoucích vod, od pásma cejnového až po spodní část pásma pstruhového.[9]

Význam

Jelec tloušť není nijak významným akvaristickým druhem, ale v mnoha zemích je ceněným zdrojem potravy, a to i přes uváděnou špatnou kvalitu masa, především v letním období. Často se využívá také jako nástraha při lovu dravých ryb.[9]. Také je důležitým bioindikátorem znečištěných vod[10].

Ochrana/ rizikovost

Zavedení exotických druhů může způsobit hybridizaci s nativními druhy. Může docházet k predaci a konkurenci na potravní zdroje nebo zavedení chorob. Tloušti nepředstavuji pro lidskou společnost žádné ohrožení, mohou však způsobit změny ekosystémů (struktura potravinové sítě). Hybridizace může být problém u příbuzných druhů ryb rodu Squalius [9].

Legislativa

Pro lov jelce tlouště je na vodách mimopstruhových stanovena minimální délka 25 cm[2], a doba hájení mezi 16. březnem a 15. červnem. Na vodách pstruhových je pak pokládán za rybu nežádoucí a po ulovení nesmí být vrácen zpět do vody.

Na výstavě Pod hladinou Vltavy, Praha 2011

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. ↑ a b c d Kottelat, M. and J. Freyhof, 2007. Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol and Freyhof, Berlin. 646 pp.
  3. ↑ Lucas, M. C., Baras, E., Thom, T. J., Duncan, A., Slavík, O. 2001. Migration of Freshwater Fishes. Migration of freshwater fishes [online]. Blackwell Science. Malden, MA. s. 440. ISBN 0632057548.
  4. ↑ Baruš, V., Oliva, O. 1995. Mihulovci - Petromyzontes a ryby - Osteichthyes.Vyd. 1. Ilustrace Miriam Baradlaiová. Academia. Praha. 623 s. , barev. fot. na příl. Fauna ČR a SR. ISBN 8020005005.
  5. ↑ Silkina N. I., Mikryakov V. R., Mykryakov D. V. (2016). Ecologo-immunophysiological characteristic of chub Leuciscus cephalus (L.) lving in river ecosystems of the Caucasus. Inland water biology 87-90.
  6. ↑ a b Balestrieri, A., Prigioni, C., Remonti, L., Sgrosso, S., Priore, G. 2006. Feeding ecology of Leuciscus cephalus and Rutilus rubilio in southern Italy. Italian Journal of Zoology [online]. Dipartimento di Biologia Animale, Universita` degli Studi di Pavia, Pavia, Italy. 73 (2).
  7. ↑ Hohausová, E., Copp, G. H., Jankovský, P. 2002. Movement of fish between a river and its backwater: diel activity and relation to environmental gradients. Ecology of Freshwater Fish [online]. 2003 (12). 107-117. DOI: 10.1034/j.1600-0633.2003.00014.x. ISSN 0906-6691.
  8. ↑ a b Ward, A., Axford, S., Krause, J. 2002. Mixed-species shoaling in fish: the sensory mechanisms and costs of shoal choice. Behavioral Ecology and Sociobiology [online]. 52 (3). 182-187. DOI: 10.1007/s00265-002-0505-z. ISSN 0340-5443
  9. ↑ a b c Invasive Species Compendium: Squalius cephalus [online]. CABI is a registered EU trademark.: Detailed coverage of invasive species threatening livelihoods and the environment worldwide, 2019 [cit. 2019-04-24]. Dostupné z: https://www.cabi.org/ISC/datasheet/117313
  10. ↑ Randák T., Žlábek V., Kolářová J., Svobodová Z., Hajšlová J., Široká Z., Jánská M., Pulkrabová J., Čajka T., Jarkovský J. (2006). Biomarkers Detected in Chub (Leuciscus cephalus L.) to Evaluate Contamination of the Elbe and Vltava Rivers, Czech Republic. Bulletin of Environmental Contamination & Toxicology 233-241.

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.