PROFILPELAJAR.COM

Zdroje k infoboxuNárodní přírodní památka; Jasovská jaskyňa
	IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	1925, 2004
Rozloha	51,44 ha
Poloha
Stát	Slovensko
Okres	Košice-okolí
Další informace
Kód	571
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu - Jasovská jeskyně
	Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Slovensko
Typ	přírodní dědictví
Kritérium	viii
Odkaz	725 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1995 (19. zasedání)

Jasovská jeskyně
Údaje o jeskyni
Stát	Slovensko
Místo	okres Košice-okolí
Zeměpisné souřadnice	48°40′38″ s. š., 20°58′33″ v. d.
	Jasovská jeskyně
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jasovská jeskyně je krápníková jeskyně ve Slovenském krasu u obce Jasov.

Nachází se v nejvýchodnější části Slovenského krasu, u obce Jasov. Uměle proražený vchod leží v údolí řeky Bodvy ve výšce 256 m n. m., přirozený otvor, který dnes slouží jako východ, ve výšce 286 m. Jasovská jeskyně je nejstarší zpřístupněná jeskyně na Slovensku, už roku 1846 byla částečně zpřístupněná mnichy z jasovského kláštera. V letech 1922 až 1924 byly objevené i nižší partie jeskyně. V roce 1924 byly v jeskyni vybudované betonové chodníčky a bylo rozvedené elektrické osvětlení. Její délka je 2811 m, z toho veřejnosti je zpřístupněných 852 m.

Jasovská jeskyně vznikla v masivu Jasovské skály, kterou tvoří čisté druhohorní vápence. Je vytvořena v pěti podlažích, které jsou spojené vertikálními komíny. Oválný tvar chodeb a koryta na stropech dokazují, že jeskyni vytvořily vody říčky Bodvy, které vnikaly do úzkých puklin, rozšiřovaly je a vytvořením podzemního toku formovaly chodby podél tektonických poruch. Na křižovatkách puklin vznikly v důsledku odlamujících se skal rozsáhlejší dómy, jako Dóm netopýrů, Bludiště apod. Krápníkové útvary mají podobu mohutných vodopádů na stěnách (Starý dóm, Netopýří dóm, Velký dóm), většinou již odumřelých a zvětralých do bíla. V Starém dómu jsou stalagnáty s obvodem až 18 m. Místy se objevují na stropě i čerstvá tenká brčka (Velký a Bílý dóm, Brčková chodba), a také palicovité stalagmity (Medvědí síň).

Charakteristické brčkovité stalaktity a mohutné pagody různého tvaru a zabarvení bohatě zdobí velké, vodou erodované podzemní prostory. Častým jevem jsou jeskynní škrapy.

Archeologické nálezy

Jeskyně je jednou z nejstarších známých jeskyní na Slovensku. Některé části jsou známé odjakživa, o čem svědčí archeologické nálezy z paleolitu, neolitu a halštatu, i z archeologicky mladších období. Průzkum tohoto naleziště se začal již v roce 1878, kdy E. Nyáry a A. Tallóczy provedli první archeologický a paleontologický průzkum vstupních částí jeskyně. Další významný speleoarcheologický průzkum se uskutečnil v roce 1916. Tehdy geolog T. Kormos a jeho spolupracovníci odkryli střepy a části nádob z bukovohorskej a pilinsko-kyjatickej kultury, bronzové předměty a množství osteologického materiálu. V nejvyšším podlaží, v suchém výklenku v Husitské síni se na stěně nachází známý, švabachem psaný nápis z roku 1452, popisující vítězství vojsk bratříků nad Jánem Huňadym u Lučence.

Chráněné území

Jasovská jaskyňa je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území obce Jasov v okrese Košice-okolí v Košickém kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v roce 1925 a 2004. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.