Vznikla v říčních vápencích silicika ve třech úrovních. Délka známých chodeb vytvořených tokem je 780 m a některé jeskynní dómy mají až 15 m výšku. Z jeskyně vyvěrá vyvěračka Eveteš, která teče dále pod názvem Hrušovský potok. Cenná je unikátní výzdoba monokrystalů kalcitu, heliktitu a výrastlice sintrových krystalů.
Byl zjištěn výskyt čtyř druhů zimujících netopýrů, zejména vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum), raritně vrápenec jižní (Rhinolophus euryale). Z bezobratlých se v jeskyni vyskytuje endemická forma jeskynního brouka Duvalius bokori gellidus, nacházející se pouze na Silické planině Slovenského krasu.
Chráněné území
Jeskyně byla pod názvem Hrušovská jaskyňa vyhlášena v roce 1996 jako národní přírodní památka, je ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní.
