PROFILPELAJAR.COM

Jarovský tunel
	Osobní vlak z Prahy vedený lokomotivou 749.006 vjíždí od zastávky Jarov zbraslavským portálem do Jarovského tunelu.
Základní informace
Stát	Česko
Místo	Jarov (Dolní Břežany), ; vrch Zvolská homole
Provozovatel	Správa železnic
1. portál	vranský (cca 205 m n. m.)
2. portál	zbraslavský (cca 205 m n. m.)
Provozní délka	393 m
Rozchod kolejí	1435 mm (normální rozchod)
Počet dopr. tubusů	1
Počet kolejí v tubusu 1	1
Maximální rychlost	50 km/h
Výstavba
Dodavatel	stavební firma O. Životského ; a J. Hraběte
Poslední průraz	7. října 1896
Délka tubusu 1	393 m
Lokalizace
Souřadnice	49°56′43,08″ s. š., 14°23′52,08″ v. d.
	Jarovský tunel
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarovský tunel je jednokolejný železniční tunel o délce 393 metrů, který se nachází na regionální trati č. 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany / Dobříš v traťovém úseku mezi železničními stanicemi Praha-Zbraslav a Vrané nad Vltavou v těsné blízkosti osady Jarov a příslušné stejnojmenné železniční zastávky. Tunel leží v kilometrické poloze km 33,235 – 33,625 dobříšské kilometráže, v katastrálním území Zvole u Prahy. Tunel prochází v levotočivém (ve směru do Vraného nad Vltavou) oblouku úbočím vrchu Zvolská homole. Jde o nejdelší tunel na celé železniční trati 210.

Popis

Jarovský tunel byl postaven jako součást stavby železniční tratě z Prahy do Vraného nad Vltavou a Čerčan s odbočkou do Dobříše, konkrétně jako součást stavby úseku Modřany – Vrané – Dobříš, započaté roku 1895 a provedené stavební firmou Ing. Osvalda Životského a Ing. J. Hraběte. Tunel byl proražen 7. října 1896 v 6 hodin ráno;^[1] do provozu byl i s celým úsekem předán 22. září 1897.

Délka tunelu činí 393 metrů a je postaven v levotočivém (ve směru od Prahy do Vraného) oblouku o poloměru 200 m.^[1] Tunel je veden v úbočí vrchu Zvolská homole, pod jeho velmi strmým skalnatým západním až severozápadním svahem. Důvodem stavby tunelu byl právě tento svah tohoto vrchu, neboť společně se skalnatým severním ostrohem vybíhá a spadá těsně k pravému břehu řeky Vltavy, takže trať nemohla být vedena podél jejího břehu, jak tomu zpravidla je v jiných částech trati. Tunel je vyražen v dosti homogenní a pevné hornině tvořené svrchně proterozoickými usazeninami, zejména prachovci a jílovci. Tunel je zevnitř vyzděn pouze na koncích v blízkosti portálů, jinak je ponechán ve skalním výrubu bez ostění. Oba portály, vranský i zbraslavský, jsou kamenné. Ze zbraslavského portálu vystupuje trať v oblouku na bezprostředně přilehlý krátký mostek přes potok v Jarovském údolí, hned za ním následuje přejezd a zastávka Jarov. Vně vranského portálu přechází oblouk v krátký úsek přímé tratě, nedaleko tohoto portálu byla do roku 2012 umístěna mechanická, od uvedeného roku světelná předvěst vjezdového návěstidla stanice Vrané nad Vltavou.

Z důvodu špatného stavu zejm. vranského portálu byla zhruba od roku 2000 skrze celý tunel zavedena rychlost 10 km/h. Tento stav trval až do roku 2007, kdy byla během nepřetržité výluky v měsících listopadu a prosinci společností Subterra a.s. provedena rekonstrukce celého tunelu, po níž v něm byla opět zavedena traťová rychlost 50 km/h.

Galerie

Pohled od konce zastávky Jarov přes přejezd na zbraslavský portál tunelu.
Pohled směrem od Vraného na svah Zvolské homole, kterým prochází tunel. Vranský portál tunelu je skryt v zeleni u skály v pravé části obrázku.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b GRÉGR, Julius. Denní zprávy: Ze Zbraslavi.. Národní listy. 1896-10-8, roč. 36, čís. 277, s. 3. Dostupné online.

Literatura

DŽURNÝ, Jakub. Tunely na trati 210 [online]. pacifikem.cz, 2003 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online.
HASÍK, Otakar; CHYBA, Miroslav. Rekonstrukce Jarovského železničního tunelu. Tunel. Roč. 17, čís. 2/2008, s. 51–54. Dostupné online [cit. 2021-03-30].
BERKA, Miroslav. Posázavský pacifik. Praha: NADAS, 1991. S. 25–28.