Jaroslav Křišťan

Jaroslav Křišťan
Narození25. listopadu 1948
Počátky
Úmrtí20. srpna 2013 (ve věku 64 let)
České Budějovice
Alma materDivadelní fakulta Akademie Múzických umění Praha
Povolánígrafik, scénograf, ilustrátor
PodpisJaroslav Křišťan – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Křišťan (25. listopadu 1948 Počátky – 20. srpna 2013 České Budějovice) byl český grafik, scénograf, ilustrátor.

Život a studia

Narodil se 25. listopadu 1948 v Počátkách.[1] Dětství prožil ve Studené a v Dolní Cerekvi. Po absolvování Střední textilní školy strojní v Heleníně u Jihlavy zahájil v roce 1967 studia na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, odkud přestoupil na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze, katedru loutkářství. Absolvoval obor technologie a jevištní scénografiie u profesora Richarda Landera a později Václava Kábrta. Docházel i na přednášky dějin umění a architektury u docenta Václava Mencla, navázal kontakty se Studiem Jiřího Trnky a studiem kresleného filmu Bratři v triku. Studium ukončil diplomovou prací Návrh scény a loutek pro hru Kacafírkova dobrodružství.

Dílo

Jako scénograf působil ještě během studia v Malém divadle v Českých Budějovicích,[2] kde navrhl pro hru Jiřího Středy Sluha a tři mušketýři v té době největší loutky v Čechách.[3][4] Jako technolog spolupracoval s výtvarnicí divadla Jaroslavou Žátkovou na hře Mauglí.[5] Společně také realizovali sádrovou maketu historického jádra Slavonic pro městské muzeum[6] a maketu historické tvrze Žumberk. Vypracoval v roce 1988 logo a design interiéru foyeru Divadla rozmanitostí v Mostě nazvaný Tři zvonění.[7]

Pracoval v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, podílel se na scénografickém řešení výstav a expozic v muzeu v Prachaticích a ve Vimperku. Část profesního života se věnoval výstavnictví v útvaru hlavního architekta výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích. V roce 1991 založil reklamní společnost Studio No 13, spol. s r. o. a věnoval se užité grafice, grafickému designu a spolupráci s architekty.[8] Byl autorem řady logotypů desítek agentur a firem, navrhl logo Národnímu bezpečnostnímu úřadu[9] (logo je již mírně upravené, ale základní myšlenka zůstala). Společně s Elke Haug, absolventkou vysoké školy reklamy a marketingu ve Stuttgartu, vytvořil mnoho marketingových studií a reklamních kampaní. Byl autorem plakátů pro Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum, kulturní a společenské organizace, průmyslové podniky (např. v r. 1974 Černá bižuterie a jablonecká secese; v r. 1978 Chráněná krajinná oblast Šumava; v roce 1980 vítězný návrh plakátu Celostátní zemědělská výstava; v roce 1983 vítězný plakát pro Rok české hudby).[10]

Žil v Českých Budějovicích a v Horních Svincích. Jako člen Svazu českých výtvarných umělců vystavoval na kolektivních výstavách doma i v zahraničí (1976 Praha; 1979 České Budějovice, Brno). Byl členem volného sdružení výtvarníků Mladí jihočeští výtvarní umělci, se kterými se zúčastnil všech výstav. Samostatně vystavoval v Českých Budějovicích.[11][12] Jeho volná tvorba je v soukromých sbírkách. Zemřel 20. srpna 2013 v Českých Budějovicích.

Výstavy

  • Albatros dětem – Praha 1976
  • Užité umění – České Budějovice 1978
  • Mladí jihočeští výtvarní umělci: 1979 (České Budějovice), 1980 (Tábor), 1980 (Blatná), 1980 (Český Krumlov), 1981 (Písek), 1982 (Jindřichův Hradec), 1983 (Most), 1983 (Štětín, Polsko), 1985 (Český Krumlov), 1986 (České Budějovice)
  • Setkání 13 – Humpolec, Český Krumlov 1984–1986
  • Užitá grafika v Jižních Čechách – České Budějovice 1988
  • Mladí jihočeští umělci po 25 a více letech: 2007 (Písek), 2007(Jindřichův Hradec)[13]

Samostatné výstavy

  • Jaroslav Křišťan – České Budějovice, KSPPOP 1985
  • Jaroslav Křišťan – Jihlava, Muzeum Vysočiny 1986
  • Cvičení pro dvě ruce – České Budějovice, Dům kultury ROH 1986[14]
  • Dokumentace – České Budějovice, Malá galerie U Hromádků 1988
  • Bílá výstava – Galerie Mladá fronta 1994
  • Zoón erotikon aneb o věcech smyslných – České Budějovice, Galerie Hrozen 2008[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ I.S.abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Premiéra v Malém divadle. Jihočeská pravda. 1972-02-12, roč. 28, čís. 36. 
  3. ↑ NAJ : Najväčšie bábky. Pyramída, encyklopedický časopis moderního člověka. 1973-1974, roč. 3, čís. 33, s. 1056b. 
  4. ↑ KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 československých nej.. 3. vyd. Praha: Albatros, 1988. 165 s. 
  5. ↑ Malé divadlo | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Nejznámějším exponátem je. . .. Štít. 1977-07-14, roč. 5, čís. 28–29. 
  7. ↑ KAČABOVÁ, Michaela. Divadlo rozmanitostí. i:Mostecko [online]. 2015-11-22 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ KŘIŠŤAN, Jaroslav. Počítač je jen lepší verzatilka, stále se více pracuje hlavou: Od grafika, který pracoval rukou, ke grafikovi, který dělá na Macintosh. Českobudějovické listy. 1995-05-31, roč. 4, čís. 126. 
  9. ↑ Úvodní stránka. www.nbu.cz [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ KŘIŠŤANOVÁ, Jana. Dobrý den. Praha: Picta Golem, 1998. 66 s. Vydáno 25 výtisků. 
  11. ↑ PIRNOSOVÁ, Blanka. Ochutnat od všeho co se nabízí: Bílé výstavy Jaroslava Křišťana. Jihočeská pravda. 1983-04-03, roč. 39, čís. 53. 
  12. ↑ a b PAVLOVÁ, Vladimíra. Počítač je dobře ořezaná tužka: grafik a výtvarník Jaroslav Křišťan prezentuje v Hroznu soubor svých kreseb Zoón erotikon. Českobudějovický deník. 2008-08-26, roč. 17, čís. 200. ISSN 1802-0798. 
  13. ↑ PROCHÁZKA, Jaromír; PTÁČEK, Jiří. Mladí jihočeští výtvarní umělci po 25 (a více) letech. 1. vyd. České Budějovice: Galerie Procházka, 2007. 40 s. 
  14. ↑ VANĚK, Jan J. Tiché příběhy trpělivého Jihočecha. Signál. 1986-09, čís. 10. 

Externí odkazy

Literatura

  • Třicet pět let výtvarného umění a architektury v jižních Čechách: Pamětní almanach. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie. 1980. 278 s.
  • PTÁČEK, Jiří. Mladí jihočeští výtvarní umělci a hosté. České Budějovice: [s. n. ], 1986.
  • KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 československých nej. 3. vyd. Praha: Albatros, 1988. 165 s.