Jaromír Pelc
Jaromír Pelc
Narození	23. května 1952 (72 let) Praha Československo Československo
Povolání	básník, spisovatel, editor, kritik
Titul	RSDr.
Politická strana	Komunistická strana Československa
Web	http://www.jaromirpelc.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Pelc (* 23. května 1952 v Praze) je český básník 70. – 80. let dvacátého století, autor parafrází rockové poezie (Roger Waters, Tom Waits, Neil Young, Leonard Cohen, Bob Dylan), knih o Osvobozeném divadle Jiřího Voskovce a Jana Wericha, o výtvarném umění (Kamil Lhoták a Skupina 42), editor (Antonín Sova, Konstantin Biebl, Václav Hrabě). Jeho básně zhudebnil a zpívá Vladimír Mišík.

Maturoval v roce 1970 na gymnáziu v Praze-Žižkově. Poté v letech 1970–1972 studoval Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy a současně působil v redakci týdeníku Svět práce. Studium nedokončil (fakulta byla v roce 1972 zrušena). Od roku 1982 studoval na Vysoké škole politické ÚV KSČ obor moderní dějiny. Toto studium zakončil diplomovou prací Boj proti fašismu v letech 1933–1938 a kulturní fronta, doktorský titul (RSDr.) získal v roce 1989.^[1]

V letech 1972–1986 pracoval v týdeníku Tvorba jako redaktor přílohy LUK (Literatura – Umění – Kritika) a literární přílohy Kmen. V letech 1987–1990 byl šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta. V letech 1990–1991 spoluvydával literárně-erotickou revue Sextant.^[1] V roce 1991 se stal majitelem Nakladatelství Niké^[2], které vydávalo například časopis Rodinný lékař (1993–2006), fotografické publikace, ale také četné bibliofilské tisky. V poslední době se výhradně věnuje modernímu českému výtvarnému umění. S využitím archivů i sbírek, převážně vlastních, pořádá tematické výstavy v ČR a USA.

Od roku 1993 byl souběžně také šéfredaktorem časopisu o nadacích a neziskovém sektoru Grant a předsedou představenstva i ředitelem akciové společnosti Questor, zabývající se organizací a správou neziskových institucí v ČR (do 1999)^[3] .

• Lear v letním kině (1978)
• Gilotina (1979,1982)
• Ten kdo odchází (1982)
• Žena a ona (1982)
• Slovo válka (spolu s Petrem Cincibuchem a Karlem Sýsem, 1982)
• Maňana (1984)
• Město (spolu s Petrem Cincibuchem a Josefem Šimonem, 1983, 1984)
• Platinové srdce (1985)
• Kufr kouzelníka Boska (1987)
• Démanty k snídani (1987)
• Třináct tváří lásky (1987)
• Láska je kytarové sólo (1989) ISBN 8020201181
• Půlnoční poledne (1991) ISBN 8090072542
• Trosky (bibliofilie, 1994) ISBN 8090119301
• Muž s temným pozadím (PmD, Mnichov, 1994)
• Závan vůně (bibliofilie, 1997)

• Čistá vášeň (1988)
• Požár na obloze (1988)
• Hudba pro osamělá srdce (PmD, Mnichov, 1991)
• Závan vůně (ETC Publishing, 1998) ISBN 8086006972

• Požár na obloze (Supraphon 1988, hraje a zpívá Vladimír Mišík).^[4] Digitální verze Supraphon 2018

• "Předchůdce" - Václav Hrabě (1977)^[5]
• Janusovská dvojí tvář komiky V+W (1979)^[6]
• Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo (1981)
• Návštěvy v ateliérech (spolu s Karlem Sýsem, 1981)
• Zpráva o Osvobozeném divadle (1982)
• "Strom kůru shazuje..." – Vladimír Holan (1985)^[7]
• "Vůně, pohyb, barva doby" – Konstantin Biebl (1986)^[8]

• "Láska ještě vlhká" – Josef Kainar (1986)^[9]
• Autoportrét čili Výklad snů (1988)^[10]
• "Vrchol lásky a nelásky" – Antonín Sova (1989)^[11]
• Skupina 42 (1989)^[12]
• Muž na libeňském dvorku – Pokus o portrét Bohumila Hrabala (1989)^[13]
• "Eiffelovka i perníková chaloupka" – Karel Sýs (1989)^[14]
• Zeď vzpomínek Kamila Lhotáka (1990)^[15]
• Osvobozené divadlo – Neznámé texty V+W (1990)^[16] ISBN 8020401652
• Jak jsem potkal Osvobozené – Neznámé forbíny V+W (1991)^[17]

• Václav Hrabě, Blues v modré a bílé (1977)
• Konstantin Biebl, Modré stíny pod zlatými stromy (1988)
• Antonín Sova, Vrchol lásky (1989) ISBN 8020400583
• Petr Cincibuch, Žádné smutky (1989) ISBN 8020400354
• Bohumil Hrabal, Chcete vidět zlatou Prahu? (1989) ISBN 8020400567
• Václav Hrabě, Blues pro bláznivou holku (1990) ISBN 8020202013

• Kamil Lhoták, Grafika (Galérie Fronta, Praha, prosinec 1989)
• Kamil Lhoták, Kresby 1940–1987 (Galérie ENA, Praha, červen 2013)
• Kamil Lhoták, Amerika, 1951 (Galérie ENA, Praha, říjen 2013, Consulate General of the Czech Republic, Chicago, Illinois, USA, březen 2014, Anderson Gallery, Cedar Rapids, Iowa, USA, duben 2015, Knupp Gallery, Praha, leden 2018)^[18]. Knižně cyklus Amerika vydán v roce 2019^[19] ISBN 978-80-270-4936-3
• Kamil Lhoták, Odysseus, 1952 (Galérie ENA, Praha, březen 2015, Výstavní síň Zlatá trojka, Most, duben 2017)^[20]

• Jaromír Pelc recituje své verše (Archiv Českého rozhlasu, 28. 1. 1980, CD v příloze Dějin české literatury 1945–1989, sv. IV)
• Vladimír Mišík, Melancholická (sampler z roku 2011, obsahuje písně "Zůstala sama" a "Milují se, protože se milují")
• Zeď vzpomínek Kamila Lhotáka - série vzpomínkových rozhovorů s malířem z let 1976 až 1990, určených pro Československý rozhlas (režie Václav Cibula). Zúčastnili se jich rovněž Eduard Hofman, Bohumil Hrabal, Miloš Macourek, Josef Nesvadba a další hosté. Nezpracovaný audiozáznam v archivu Jaromíra Pelce a v archivu ČRo

• Čas, bratr mého srdce (1979). Bez pověr a bez iluzí (1979). In: Jan Lukeš, Prozaická skutečnost, Mladá fronta, Praha (1982)
• Kdyby tak někdo čistý, někdo pravdivý a sebejistý... Doslov Milana Blahynky ke knize Platinové srdce, Melantrich, Praha (1985)
• Malá československá encyklopedie (1987)
• Básník a jeho tvůrčí principy - Pokus o portrét Jaromíra Pelce. Na cestě od projektu k dílu (1985, 1989). In: Jiří Svoboda, Ve stopách tvorby. Studie, portréty, kritické sondy, Profil, Ostrava (1986)
• Kdo je kdo - Česká republika/Federální orgány ČSFR (1991)
• Básníkova úzkost (1992). In: Petr Král, Vlastizrady, Torst, Praha (2015)
• Panorama české literatury. Literární dějiny od počátků do současnosti (1994)
• Kdo je kdo - v České republice (1995)
• Přehledné dějiny literatury, sv. III (1997)

• Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl II (1998)
• Bolestné radosti (1999). In: Alexej Mikulášek, Realitou k tvorbě, aneb Interpretační akordy a kontrapunkty, Nakladatelství Kmen, Křenovice (2016)
• Slovník českých spisovatelů (2000)
• Universum - Všeobecná encyklopedie (2001, 2003, 2005)
• Hrdelní křik. Pak cosi závratného: hrdost (2002) - [1]
• Anthologie de la poesie tcheque contemporaine 1945-2000, Editions Gallimard, Paris (2002)
• Kdo je kdo - Osobnosti české současnosti (2002, 2005)
• Čítanka II. Antologie z textů české a světové literatury pro 3. a 4. ročník středních škol (2003) - parafráze rockové poezie, str. 133-135
• Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2003, díl XI (2003)
• Z dějin českého myšlení o literatuře 4, 1970-1989 (2005)
• Diamantové hrany metafor Jaromíra Pelce (2007) – [2]
• Dlážděná zahrada. Dědictví Skupiny 42 a tzv. autobiografický civilismus "pětatřicátníků". In: Vladimír Křivánek, Kolik příležitostí má báseň. Kapitoly z české poválečné poezie 1945-2000, Host, Brno (2007)

• Jaromír Pelc na DatabazeKnih.cz (obsahuje anotace a vyobrazení všech autorových knih i výstavních katalogů) - [3]
• Jaromír Pelc ve Slovníku české literatury po roce 1945 (2009)
• Malá encyklopedie Universum (2009)
• Dějiny české literatury 1945–1989, sv. IV (2009) - [4]
• Velká všeobecná encyklopedie (2010)
• Přehledné dějiny české literatury 1945-1989 (2012)
• Poetika Pětatřicátníků a inspirace Skupinou 42. In: Lenka Pejchalová, Vliv Skupiny 42 na český literární underground (mag. diplomová práce), FF Masarykovy univerzity v Brně (2013) - [5]
• Panorama české literatury 1 - do roku 1989 (2015)
• Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), sv. II (2016)
• Dvě města. Ukázka z knihy "Byla jednou jedna... básnická generace takzvaných pětatřicátníků" (2017) - [6]
• Pojmoslovná poznámka k termínu „oficiální literatura“. Ukázka z knihy „Byla jednou jedna... básnická generace takzvaných pětatřicátníků“ (2017) - [7]
• Devítka „pětatřicátníků“ a Skupina 42. Cestou z „klece“ na „svobodný ostrov za oceánem zábran“. Dva světy. Město poprvé. Slovo válka. Město podruhé. Devatero řemesel: edice. Dopis Jaromíru Pelcovi. Devítka „pětatřicátníků“ ve fotografiích a dokumentech. In: Milan Blahynka, Byla jednou jedna... básnické generace takzvaných pětatřicátníků (dissertatio apologetica), Typos, Klatovy, s podporou klubu GUE/NGL v Evropském parlamentu (2017) ISBN 9788090149472

• Osvobozené divadlo neznámé
• Požár na obloze
• Pětatřicátníci (literární skupina)
• Václav Hrabě
• Kersko
• Werichova vila
• Mladá fronta - edice Ladění

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Pelc na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Pelc
• anotace a vyobrazení všech autorových knih i výstavních katalogů [8]
• písně Vladimíra Mišíka „Zůstala sama“, „Milují se, protože se milují“, „Švýcarská“, „Čára štětcem“, „Zavřené oči“ - dostupné ve formátech FLAC+MP3 na albu Požár na obloze
• píseň „Zůstala sama“ (The Flexible Electric Christmas Orchestra) na YouTube
• osobní webové stránky