Jan Ludvík Klemens

Jan Ludvík Klemens
Narození9. července 1822 nebo 2. července 1823
Hradec Králové
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. srpna 1866
Hradec Králové
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníHřbitov v Pouchově
Národnostčeská
Povolánímalíř
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Detail hrobu

Jan Ludvík Klemens (9. července 1822 Hradec Králové – 12. srpna 1866 Hradec Králové) byl český malíř.[1][2]

Život a dílo

Hrob Jana Ludvíka Klemense na hřbitově v Pouchově

Studoval malířskou akademii ve Vídni. Během své profesní dráhy se věnoval zejména výzdobě kostelů na Královéhradecku.

Dílo v Hradci Králové

V roce 1851 opatrně opravil (restauroval) obrazy v chrámu sv. Ducha.[3][4] Kopie obrazu Seslání ducha svatého z chrámu svatého Ducha umístěná v kostele sv. Jana na Kopci sv. Jana byla později přesunuta do sbírek městského průmyslového muzea.[5]

V kostele Nanebevzetí P. Marie na Velkém náměstí vymaloval křížovou cestu (věnována roku 1853 Konstancií Riedlovou) a obraz Matky Boží na oltáři sv. Aloise.[6][7] V Hradci Králové také vytvořil nástěnné obrazy představující čtyři evangelisty v bývalé kapli školských sester v Rokitanského ulici a také dvě fresky v pivovaru. V roce 1862 navrhl/namaloval prapor Slavjana. Namaloval rovněž jeden křídlový obraz, dva votivní obrazy.[6]

V rámci dnešního Hradce Králové namaloval oltářní obrazy sv. Jana Křtitele a Krista na kříži v Pouchově, Narození Kristova a sv. Josefa v Novém Hradci Králové.[6][7] V kostele sv. Jana na Kopečku sv. Jana v Novém Hradci Králové restauroval[8]/nově vymaloval[5] obraz sv. Marka na kazatelně a také namaloval nový obraz na barokní postranní oltář sv. Vojtěcha z roku 1680.[5][8][9]

Dílo jinde na Královéhradecku

Namaloval oltářní obrazy sv. Filomeny[6] v Třebechovicích pod Orebem, Srdce Ježíšova a Panny Marie v Opatovicích nad Labem či křížovou cestu v Cerekvici nad Bystřicí.

V kostele sv. Dionýsia v Chomuticích v roce 1864 vytvořil freskovou výzdobu kostela. Na klenbě jsou zachytil motivy Všech svatých a Ukřižování, na zdech pak Krista na hoře Olivetské, sv. Josefa a Annu.[10]

Závěr života

V srpnu 1866 v době prusko-rakouské války, která se Hradecka citelně dotkla, zešílel a spáchal sebevraždu.[7] Skočil z okna druhého patra domu s hostincem U modré hvězdy na Velkém náměstí v Hradci Králové. Na následky těžkého zranění zemřel dne 12. srpna 1866. Pohřben byl na hřbitově v Pouchově, hned vedle zdi kostela sv. Pavla.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Duchovní kultura VII. osvětového obvodu kulturní obraz soudních okresů: Hradec Králové, Česká Skalice, Dvůr Králové n. Lab., Chlumec n. Cidlinou, Jaroměř, Kostelec n. Orl., Náchod, Nechanice, Nové Město nad Metují, Opočno, Police n. Met., Rychnov n. Kněž., Úpice, Žamberk [online]. Hradec Králové: Krajské ústředí osvětových sborů, 1940 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ DVOŘÁK, Stanislav. Mezi Labem a Orlicí [online]. Rychnov nad Kněžnou: Krajské vedení Národního souručenství, 1941 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století XIX. Politický okres Královéhradecký [online]. Praha: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ TICHÝ, František. Almanach Hradce Králové [online]. Brno: Magistrála, 1926 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c DOMEČKA, Ludvík; SÁL, František Ladislav. Královéhradecko 1. dílu 1.-3. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého [online]. Hradec Králové: Vydal Sbor pro zpracování a vydání monografie Královéhradecka, 1928–1935 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e Osvěta lidu městu Hradci Králové k 28. říjnu 1922 [online]. Hradec Králové: Nákladem Osvěty lidu, 1922 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c MIKAN, Jaroslav. Kolejní chrám Nanebevzetí P. Marie v Hradci Králové [online]. Hradec Králové: Městské muzeum, 1940 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Ulicemi města Hradce 23. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. Městský národní výbor Hradec Králové, 1972 [cit. 2023-10-23]. Čís. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ SOLAŘ, Jeronym Jan Nepomucký. Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého [online]. Praha: J. J. Solař, 1868 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠPAČEK, Jiří. kostel sv. Diviše (Dionysia), Chomutice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • TICHÝ, František (1945): Královéhradecký malíř Jan Ludvík Klemens. Kraj Královéhradecký: orgán národní strany svobodomyslné v severovýchodních Čechách. Hradec Králové: Max Leonier Pavlík.