Jan Ilburk z Vřesovic

Jan Ilburk z Vřesovic
NarozeníDesetiletí od 1420
Úmrtí1485
ZaměstnavatelJohana z Rožmitálu
Znám jakošlechtic, hejtman, zakladatel hradu Doubravská hora
ChoťEliška z Landštejna
DětiVilém Doubravský z Vřesovic
RodičeJan z Vřesovic
RodVřesovcové z Vřesovic
PříbuzníJaroš Kyšperský z Vřesovic[1], Jan Žlutický z Vřesovic[1] a Jakub Kostomlatský z Vřesovic[1] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Ilburk z Vřesovic († před rokem 1485?) byl český šlechtic z rodu pánů z Vřesovic, teplický zemský hejtman Johany z Rožmitálu a zakladatel hradu Doubravská hora.

Život

Hrad Doubravská hora

Jan Ilburk z Vřesovic byl vnukem Jakoubka z Vřesovic a synem Jana z Vřesovic. Jan Ilburk roku 1455 společně s bratrem Jarošem vypověděl nepřátelství saskému knížeti Fridrichovi.[2] Roku 1467 získal během dělení rodových majetků mezi pěti bratry z Vřesovic Strupčice, Žalany, les Dubí, Chouč, Liběšovice, Roudníky, Věšťany a Obruskou vinici.[3] V roce 1473 se Jan Ilburk účastnil jednání mezi královnou vdovou Johanou z Rožmitálu a Jindřichem z Rabštejna v Teplicích. V této souvislosti je zmiňován jako teplický hejtman ve službách královny vdovy.[4]

Roku 1478 udělil král Vladislav Jagellonský Janovi privilegium na výstavbu nového hradu na Doubravské hoře nad Teplicemi.[5] V roce 1479 řešil komorní soud při mezi Hynkem Minsterberským a Janem Ilburkem z Vřesovic, který se odmítl zavázat přísahou knížatům z Minsterberka.[6] Záhy poté patrně opustil úřad teplického hejtmana. V prosince 1481 povýšil král Vladislav Jagellonský ves Strupčice v majetku Jana Ilburka na město a udělil mu znak s obrazem městské brány a půlměsícem ze znaku Vřesovců.[7] Jan Ilburk z Vřesovic zemřel před rokem 1485. Zanechal po sobě vdovu Elišku z rodu Landštejnů a syna Viléma Doubravského z Vřesovic.[8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Jan Boukal: Jakoubek z Vřesovic († 1462). České Budějovice. 2016. ISBN 978-80-88030-17-1.
  2. ↑ MÜLLER, Augustin. Quellen- und Urkundenbuch des Bezirkes Teplitz-Schönau bis zum Jahre 1500. Prag: Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1929. Dostupné online. S. 152. Dále jen Müller (1929). 
  3. ↑ Müller (1929), s. 343–345.
  4. ↑ Müller (1929), s. 161.
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Doubravská hora – hrad, s. 100. 
  6. ↑ PALACKÝ, František. Archiv český, čili, Staré písemné památky české i morawské: z archivůw domácích i cizích. Díl čtwrtý. Praha: W kommissí u Kronbergra i Řiwnáče, 1846. S. 326–328. 
  7. ↑ Codex iuris municipalis IV/2. Příprava vydání Antonín Haas. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. S. 229–230. 
  8. ↑ BOUKAL, Jan. Jan Ilburk z Vřesovic a počátky hradu Doubravská Hora ve světle písemných pramenů. In: Monumentorum Custos 2020. Časopis pro památky severních Čech. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2021. ISSN 1803-781X. S. 37–46.
  9. ↑ BOUKAL, Jan. Vilém z Vřesovic na Doubravské Hoře, prokurátor jagellonského věku († 1529). Východočeské listy historické. 2021, svazek 46, s. 20–32. ISSN 1211-8184. 

Literatura

  • HALLWICH, Hermann. Töplitz. Eine deutschböhmische Stadtgeschichte. Leipzig: Duncker & Humblot, 1886. 471 s. (německy) 
  • BOUKAL, Jan. Jan Ilburk z Vřesovic a počátky hradu Doubravská Hora ve světle písemných pramenů. In: Monumentorum Custos 2020. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem, 2021. S. 37–46.
  • PEER, Přemysl. Přehledné dějiny Teplicka. Teplice: Oblastní vlastivědné muzeum, 1969. 84 s. 

Externí odkazy