Doubravská hora
Celkový pohled
Účel stavby
Rodové sídlo, vojenská pevnost
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	po roce 1478
Přestavba	okolo roku 1624
Stavebník	Jan Illburk z Vřesovic
Poloha
Adresa	Doubravská hora, Teplice, Česko Česko
Ulice	Doubravská
Souřadnice	50°38′18,55″ s. š., 13°51′37,83″ v. d.
Doubravská hora
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43545/5-2529 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doubravská hora (též Doubravka nebo Nový hrad, německy Daubersberg) je zřícenina na stejnojmenném vrchu na východním okraji města Teplice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Hrad začal se svolením krále Vladislava Jagellonského budovat po roce 1478 vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic Jan Ilburk z Vřesovic a v roce 1483 stavbu ukončil. Nicméně ještě předtím zde existovalo nějaké starší opevnění.^[2]

Roku 1488 se pánem hradu stal jeho syn Vilém, který v roce 1507 požádal krále Vladislava II. o propuštění hradu z manství mosteckého hradu. Do dědičného držení hrad získal i s vesnicemi Trnovany a Šanov, které jsou dnes součástí města. Jeho syn Volf z Vřesovic později získal statky v Krupce, Teplicích, Kyšperku a jiné, pod samotným hradem si založil oboru a obehnal ji zdí. Po jeho smrti roku 1569 byl majetek rozdělen mezi manželku, bratra a dcery, ti však brzy po vzájemných sporech o hrad přišli. V roce 1578 hrad získal Vilém z Rožmberka, který ho vyměnil s císařem Rudolfem II. Ten hrad několikrát zastavil, až se roku 1581 stal jediným majitelem panství Jan starší z Lobkovic a po něm do roku 1590 Bohuslav Kaplíř ze Sulevic.^[2]

Od roku 1590 hrad náležel pánům z Vchynic, kteří spravovali teplické panství. Ti zahájili výstavbu bastionového opevnění. Práce na opevnění byly na určitou dobu přerušeny, protože Vilém Vchynský musel v roce 1624 opustit zemi, ale po návratu pevnost dokončil i přes odpor vídeňského dvora. Ovšem po dokončení v roce 1626 na hradě vypukl požár, který způsobil škodu ve výši 16 000 tolarů.

Během třicetileté války byl hrad obsazen posádkou císařského vojska pod velením Pertolda z Valdštejna a o rok později byl hrad po sedmitýdenním obléhání dobyt poté, co se jeho posádka vzdala. V období 1632 až 1639 však hrad znovu ovládala císařská posádka, které ho v roce 1634 udržela během dvanáct týdnů dlouhého obléhání. Švédské vojsko hrad dobylo až v roce 1639. Po vytlačení Švédů ze země bylo v období 1644 až 1655 z hradu vystěhováno vybavení a opevnění zbořeno, aby ho nemohl využít nepřítel. Demolici řídil hejtman litoměřického kraje Gottfried ze Salhauzenu. Využitelné zůstaly jen sklepení a kasematy a teprve v roce 1791 si panský hlídač Josef Ritschel upravil kasematy na obydlí.^[2]

Zříceniny hradu i s horou byly již v 19. století využívány pro turistický ruch lázeňského města. V roce 1855 byla na místě někdejšího rytířského sálu zřízena první malá restaurace.^[3] V roce 1884 tehdejší majitel města a hradu Edmund Clary-Aldringen pozval významného architekta Bedřicha Ohmanna, pozdějšího profesora pražské Umělecko-průmyslové školy a vídeňské Akademiea. Podle jeho návrhu vybudoval romantickou přístavbu v novoanglickém stylu. K původní hospůdce přistavěl jídelnu a další restaurační místnosti. Zbytky západní věže nechal přizdít do původní výše a byly zakončeny střechou. Věž pak sloužila jako rozhledna.^[2] Restaurace v roce 1896 vyhořela. Nyní je restaurace mimo provoz.

V roce 1966 převzal ruiny na Doubravské hoře Svazarm, který se staral o zachování pozůstatků stavby. V osmdesátých letech prošla Doubravka rekonstrukcí. V dnešní době je majitelem budov Asociace víceúčelových technik sportů a činností. Tato společenská organizace má své sídlo v hlavní budově a provozuje zde i v jejich okolí vysílání radioamatérů (Radioklub Teplice č. 50037) i řadu společenských akcí.

Podobu původního předhradí neznáme, protože ho překryla přestavba ze 17. století. Oválné hradní jádro obklopoval příkop a vnější val nahrazený bastionovým opevněním. Budovy jádra přiléhaly k obvodové hradbě, ale vestavba restaurace výrazně omezila možnosti jejich poznání. Z jejich architektonických prvků se dochovaly výklenky dvou oken a nárožní arkýř se sklípkovou klenbou. Aktivní dělostřeleckou obranu umožňovalo sedm bateriových věží.^[4]

• BOUKAL, Jan. Jan Ilburk z Vřesovic a počátky hradu Doubravská Hora ve světle písemných pramenů. Monumentorum Custos 2020. Časopis pro památky severozápadních Čech. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, 2021, s. 37–46. 
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Doubravská hora hrad, s. 143–149. 
• SLÁMA, Lukáš. Raně novověká pevnost Doubravská hora ve světle událostí třicetileté války. Monumentorum Custos 2017, Časopis pro památky severozápadních Čech. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, 2018, s. 91–97. ISSN 183-781X. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Doubravská Hora na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Teplice
Části města	Teplice (zahrnuje centrum a celky Šanov, Letná, Bílá cesta) • Hudcov • Nová Ves • Prosetice • Řetenice • Sobědruhy • Trnovany (zahrnují Anger)
Doprava	Městská autobusová doprava v Teplicích • Trolejbusová doprava v Teplicích • Tramvajová doprava v Teplicích
Historie	Bitva u Teplic • Katastrofa na dole Döllinger • Klášter Teplice • Klášter dehoniánů • Kostel sv. Bartoloměje • Lidové sprchové lázně • Loretánská kaple • Nová synagoga • Stará synagoga • Starý židovský hřbitov • Teplický incident • Teplitzer FK • Zelený kostel • Židovský hřbitov v Sobědruhách
Kultura	Botanická zahrada Teplice • Collegium hortense • Hlahol (hudební skupina) • Kabát (hudební skupina) • Krušnohorské divadlo • Krušnohorské noviny • Motorband • Regionální muzeum v Teplicích • Severočeská filharmonie Teplice • Hvězdárna a planetárium Teplice • Seznam kulturních památek v Teplicích
Lázeňství	Císařské lázně • Hadí lázně • Kamenné lázně • Nové lázně • Vojenská lázeňská léčebna
Náboženství	Beuronská kaple • Chrám Povýšení svatého Kříže • Červený kostel • Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Teplicích • Kaple Nalezení svatého Kříže • Kaple svatého Antonína (Nová Ves) • Komunita salesiánů • Kostel sv. Alžběty • Kostel sv. Jana Křtitele • Římskokatolická farnost Teplice • Sbor Církve adventistů sedmého dne v Teplicích
Pamětihodnosti	Doubravská hora (hrad) • Kolostůjova kašna • Vila Gustava Jirsche • Vila Landhaus • Zámecká zahrada Teplice • Teplice (zámek) • Teplice v Čechách (nádraží) • Nová radnice • Pomník Hanse Kudlicha
Sport	FK Teplice • Stadion Na Stínadlech • Svarog FC • Zimní stadion Teplice
Školství	Gymnázium Teplice • Hotelová škola Teplice • Konzervatoř Teplice • Střední průmyslová škola Teplice • Střední škola AGC • Základní škola s rozšířeným vyučováním cizích jazyků (Teplice)
Osobnosti	Josef Wolfram • Julius von Payer • Jan Robert Alexander • Kurt Taussig • Dušan Třeštík • Jaroslav Kubera • Vladimír Kořen • Dominik Feri
Ostatní	AGC Flat Glass Czech • Okresní soud v Teplicích • Nemocnice Teplice