Narodil se jako prvorozený syn aragonského krále Jakuba II. a jeho druhé choti Blanky, dcery neapolského krále Karla II. a vše nasvědčuje tomu, že měl být následníkem trůnu. Otec mu svěřil funkci generálního prokurátora aragonské koruny. Roku 1318 našel král v synově obydlí mnišské roucho.
V říjnu 1319 se Jakub v Gandese oženil s Eleonorou, dcerou kastilského krále Ferdinanda IV. K naplnění sňatku nedošlo, 22. prosince 1319 se vzdal svého nároku na trůn a vstoupil nejprve do řádu maltézských rytířů a roku 1320 do Řádu rytířů z Montesy. Zemřel v létě 1334 a byl pravděpodobně pohřben v katedrále v Tarragoně. Hrob nebyl nalezen a panuje domněnka, že byly Jakubovy ostatky přeneseny do františkánského kláštera v Barceloně. Ten byl zničen roku 1837 a královské hroby znesvěceny. Kosterní pozůstatky byly poté přesunuty do místní katedrály.