Jaderná elektrárna Cernavodă (rumunskyCentrala Nucleară de la Cernavodă) jaderná elektrárna v Rumunsku u města Cernavodă. Jsou v ní v provozu pouze 2 z původně plánovaných 5 reaktorů. Jakožto jediná jaderná elektrárna v Rumunsku dodává přibližně 20% elektřiny v zemi. Elektrárnu vlastní a provozuje rumunská státní společnost Nuclearelectrica.[1]
Historie a technické informace
Počátky
První záměr na výstavbu jaderné elektrárny v Rumunsku vznikl v 60. letech. V té době země shromáždila poznatky nezbytné pro technologické rozhodnutí o zavedení jaderné energie. V roce 1970 bylo definitivně rozhodnuto o výstavbě první jaderné elektrárny.[2]
Jaderná elektrárna Olt
V roce 1975 země začala spolupracovat se Sovětským svazem na výstavbě jaderné elektrárny Olt s jedním reaktorem VVER-440. Vzhledem k tomu, že Rumunská strana požadovala dovybavení kontejnmentem, které v té době nebylo možné, jelikož Sovětský svaz VVER-440 s kontejnmentem prozatím nenabízel a VVER-1000 byl příliš velký. Z tohoto důvodu byla elektrárna přesunuta do Izvoare a pod projektem Moldavské jaderné elektrárny.[3]
V roce 1977 země uzavřela smlouvu s Kanadou o spolupráci v oblasti civilního využívání jaderné energie. Na tomto základě odborníci z obou zemí přepracovali možné typy reaktorů a vypracovali studii proveditelnosti, která měla zhodnotit výstavbu jaderné elektrárny na bázi reaktorů CANDU-6. Protože potenciál byl velký, Kanada pomohla vytvořit udržitelnou infrastrukturu pro program výstavby jaderných elektráren, který předpokládal výstavbu celkem dvanácti CANDU-6 v několika elektrárnách a tří VVER-1000/320 v Moldavské jaderné elektrárně.[4]
Existuje několik důvodů, proč si Rumunsko vybralo model reaktoru z kapitalistického Západu a ne ze socialistického Sovětského svazu. Hlavním důvodem byla touha Rumunska po nezávislosti na Rusku z hlediska dodávek surovin. Těžkovodní reaktor CANDU nabízel výhodu, že Rumunsko mohlo hospodárněji využívat vlastní ložiska uranu s dosti nízkým stupněm čistoty.
Výstavba
Blok 1
Tehdejší státní podnik Romenergo objednal první blok u Atomic Energy of Canada Limited v říjnu 1978. AECL byla zodpovědná za dodávku a výstavbu jaderného ostrova a Romenergo měl obstarat výstavbu nejaderné části elektrárny. Smlouva vstoupila v platnost 11. května 1979. Dne 17. července 1980 navštívil Nicolae Ceaușescu staveniště jaderné elektrárny. V roce 1981 byla Babcock & Wilcox Canada pověřena výrobou parogenerátorů.[5]
Výstavba prvního bloku byla zahájena 1. července 1982. Jedná se o těžkovodní jaderný reaktor CANDU-6 s hrubým výkonem 706 MW a čistým výkonem po odečtením vlastních potřeb 651 MW. Uvedení bloku do provozu se plánovalo již v roce 1987, ale tento harmonogram nebylo možné dodržet, protože socialistické Rumunsko nemělo v dispozici dostatek deviz a proto bylo tempo výstavby sníženo. V roce 1985 byl rok spuštění odložen na rok 1989. Podle porevolučního harmonogramu z roku 1991 se předpokládalo uvedení do provozu v roce 1994. Kvůli vylepšením provedeným Kanadou musela být synchronizace sítě opět odložena na únor nebo březen 1995. Později kvůli problémům s dodávkami se zařízením a financováním bylo uvedení do provozu odloženo na rok 1996. Reaktor poprvé dosáhl kritičnosti 16. dubna 1996. Připojení blok k síti proběhlo 11. července 1996 a do komerčního provozu blok konečně vstoupil 2. prosince 1996.[5]
Blok 2
Výstavba prvního bloku byla oficiálně zahájena 1. července 1983. Hrubý výkon bloku je 705 MW a čistý 655 MW. Ve stejném roce vůdce země navštivil staveniště elektrárny, aby si výstavbu opět prohlédl. Odlévání budovy reaktoru začalo v listopadu 1983. Do konce roku 1989 byl blok dokončen zhruba z 30%. V lednu 1990 se nová vláda v Bukurešti rozhodla výstavbu druhého bloku zastavit. V květnu 1990 však již probíhala jednání mezi Rumunskem a Kanadou o dokončení druhého bloku společně s prvním. Po zhruba roce vyjednávání bylo v srpnu 1991 rozhodnuto prozatím dokončit jen první blok. Práce však nebyly přerušeny úplně, jelikož bylo nutné opravit předešlé nesprávné změny v projektu, které byly učitěny, aby byla elektrárna levnější. Tyto opravy provedlo samo Rumunsku dle pokynů Kanady. Po dokončení techto oprav byly práce na bloku v roce 1993 zastaveny. Práce byly obnoveny až v roce 1996. Začátkem roku 1997 rumunská vláda prohlásila dostavbu 2. bloku za projekt národního významu. Druhý blok poprvé dosáhl kritičnosti 6. května 2007 a do sítě byl připojen 7. srpna 2007. Komerční provoz konečně nastal až 28. září 2007.[6] Výstavba druhého bloku trvala 24 let.[7]
Bloky 3 a 4
Výstavba třetího a čtvrtého bloku byla zahájena 9. února 1984 a 15. srpna 1985, ale v roce 1990 byla zastavena a od té doby žádné práce neprobíhají. Termín spuštění v roce 1990 již stanoven nebyl. V červnu 2002 učinilo Rusko nabídku na dostavbu třetího bloku instalací reaktorů VVER-1000, podobně jako v JE Búšehr, která měla mít původně reaktory Německé výroby. Rumunsko na tuto nabídku blíže nereagovalo.[8]
V červnu 2023 vláda Rumunska podepsala dohodu s rumunským státním podnikem a provozovatelem elektrárny Nuclearelectrica o přípravě dostavby bloků 3 a 4 jaderné elektrárny Cernavodă. Tehdy se plánovalo, že bloky přejdou do komerčního provozu v letech 2030 a 2031.[9][10] V srpnu 2024 bylo oznámeno, že v říjnu 2024 bude podepsán kontrakt na dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny. Datum spuštění bylo upraveno na 2031, respektive 2032.[11]
Blok 5
Výstavba pátého bloku byla zahájena 12. května 1987. Hrubý výkon měl být 706 MW a čistý 655 MW. Výstavba byla zastavena v roce 1990. Původně bylo plánováno dříve nebo později dokončit všechny bloky, ale 11. března 2014 byla výstavba na základě neoptimálnímu podloží zrušena.[12] Zajímavostí je, že elektrárna měla mít původně bloky 4, ale na příkaz Ceaușesca byl přidán pátý blok.
↑Societatea Nationala Nuclearelectrica and GE partnering to help ensure reliable power for 20% of Romania through $120 million USD nuclear plant service agreement | GE News [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Security of energy supply in Europe : natural gas, nuclear and hydrogen. François Lévêque, FranΜ̐ưcois LΜ̐ưevΜ̐ưeque. Cheltenham, UK: Edward Elgar, 2010. Dostupné online. ISBN978-1-84980-696-1. OCLC664571319 S. 175.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ KHNP teams up with Sargent & Lundy for Romanian project. www.world-nuclear-news.org. World Nuclear News, 25 January 2019. Dostupné online [cit. 28 January 2019].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Romania cancels China deal on Cernavoda but proceeds with life extension. www.neimagazine.com. Nuclear Engineering International, 24 January 2020. Dostupné online [cit. 25 April 2020].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abSNC-Lavalin to carry out performance optimization work for CANDU nuclear reactor in Romania [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Cernavoda 2 achieves initial criticality. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-30.
↑ 2007 News Releases - Second CANDU Unit in European Union Officially In Service. www.aecl.ca [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-17.
↑ Draft agreement finalized for Romanian reactors. www.world-nuclear-news.com. World Nuclear News, 2008-03-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-14.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑TODOROVIĆ, Igor. Romania pledges financial support for nuclear power projects Cernavodă 3, 4. Balkan Green Energy News [online]. 2023-06-09 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcANDREICH. Contract for units 3 and 4 at Cernavoda nuclear power plant to be signed by October. Romania Insider [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑Cernavoda 2 achieves initial criticality : Other News - World Nuclear News [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Power Reactor Details - CERNAVODA-3. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
↑ Power Reactor Details - CERNAVODA-4. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
↑ Power Reactor Details - CERNAVODA-5. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.