Jaderná elektrárna Cernavodă
Stát	Rumunsko Rumunsko
Umístění	Cernavodă
Stav	Ve výstavbě
Začátek výstavby	31. března 1983
Zprovoznění	2. prosince 1996
Vlastník	Nuclearelectrica
Zhotovitel	AECL
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	1 × 705 MW 1 × 706 MW
Plánované reaktory	2 × 706 MW
Typ reaktorů	CANDU-6
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	1411 MW
Plánovaný výkon	2826 MW
Roční výroba	10 580 GWh (2017)
Koeficient využití	92,90% (2017) 92,05% (doba existence)
Souřadnice	44°19′20,45″ s. š., 28°3′26,21″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Cernavodă (rumunsky Centrala Nucleară de la Cernavodă) jaderná elektrárna v Rumunsku u města Cernavodă. Jsou v ní v provozu pouze 2 z původně plánovaných 5 reaktorů. Jakožto jediná jaderná elektrárna v Rumunsku dodává přibližně 20% elektřiny v zemi. Elektrárnu vlastní a provozuje rumunská státní společnost Nuclearelectrica.^[1]

První záměr na výstavbu jaderné elektrárny v Rumunsku vznikl v 60. letech. V té době země shromáždila poznatky nezbytné pro technologické rozhodnutí o zavedení jaderné energie. V roce 1970 bylo definitivně rozhodnuto o výstavbě první jaderné elektrárny.^[2]

V roce 1975 země začala spolupracovat se Sovětským svazem na výstavbě jaderné elektrárny Olt s jedním reaktorem VVER-440. Vzhledem k tomu, že Rumunská strana požadovala dovybavení kontejnmentem, které v té době nebylo možné, jelikož Sovětský svaz VVER-440 s kontejnmentem prozatím nenabízel a VVER-1000 byl příliš velký. Z tohoto důvodu byla elektrárna přesunuta do Izvoare a pod projektem Moldavské jaderné elektrárny.^[3]

V roce 1977 země uzavřela smlouvu s Kanadou o spolupráci v oblasti civilního využívání jaderné energie. Na tomto základě odborníci z obou zemí přepracovali možné typy reaktorů a vypracovali studii proveditelnosti, která měla zhodnotit výstavbu jaderné elektrárny na bázi reaktorů CANDU-6. Protože potenciál byl velký, Kanada pomohla vytvořit udržitelnou infrastrukturu pro program výstavby jaderných elektráren, který předpokládal výstavbu celkem dvanácti CANDU-6 v několika elektrárnách a tří VVER-1000/320 v Moldavské jaderné elektrárně.^[4]

Existuje několik důvodů, proč si Rumunsko vybralo model reaktoru z kapitalistického Západu a ne ze socialistického Sovětského svazu. Hlavním důvodem byla touha Rumunska po nezávislosti na Rusku z hlediska dodávek surovin. Těžkovodní reaktor CANDU nabízel výhodu, že Rumunsko mohlo hospodárněji využívat vlastní ložiska uranu s dosti nízkým stupněm čistoty.

Tehdejší státní podnik Romenergo objednal první blok u Atomic Energy of Canada Limited v říjnu 1978. AECL byla zodpovědná za dodávku a výstavbu jaderného ostrova a Romenergo měl obstarat výstavbu nejaderné části elektrárny. Smlouva vstoupila v platnost 11. května 1979. Dne 17. července 1980 navštívil Nicolae Ceaușescu staveniště jaderné elektrárny. V roce 1981 byla Babcock & Wilcox Canada pověřena výrobou parogenerátorů.^[5]

Výstavba prvního bloku byla zahájena 1. července 1982. Jedná se o těžkovodní jaderný reaktor CANDU-6 s hrubým výkonem 706 MW a čistým výkonem po odečtením vlastních potřeb 651 MW. Uvedení bloku do provozu se plánovalo již v roce 1987, ale tento harmonogram nebylo možné dodržet, protože socialistické Rumunsko nemělo v dispozici dostatek deviz a proto bylo tempo výstavby sníženo. V roce 1985 byl rok spuštění odložen na rok 1989. Podle porevolučního harmonogramu z roku 1991 se předpokládalo uvedení do provozu v roce 1994. Kvůli vylepšením provedeným Kanadou musela být synchronizace sítě opět odložena na únor nebo březen 1995. Později kvůli problémům s dodávkami se zařízením a financováním bylo uvedení do provozu odloženo na rok 1996. Reaktor poprvé dosáhl kritičnosti 16. dubna 1996. Připojení blok k síti proběhlo 11. července 1996 a do komerčního provozu blok konečně vstoupil 2. prosince 1996.^[5]

Výstavba prvního bloku byla oficiálně zahájena 1. července 1983. Hrubý výkon bloku je 705 MW a čistý 655 MW. Ve stejném roce vůdce země navštivil staveniště elektrárny, aby si výstavbu opět prohlédl. Odlévání budovy reaktoru začalo v listopadu 1983. Do konce roku 1989 byl blok dokončen zhruba z 30%. V lednu 1990 se nová vláda v Bukurešti rozhodla výstavbu druhého bloku zastavit. V květnu 1990 však již probíhala jednání mezi Rumunskem a Kanadou o dokončení druhého bloku společně s prvním. Po zhruba roce vyjednávání bylo v srpnu 1991 rozhodnuto prozatím dokončit jen první blok. Práce však nebyly přerušeny úplně, jelikož bylo nutné opravit předešlé nesprávné změny v projektu, které byly učitěny, aby byla elektrárna levnější. Tyto opravy provedlo samo Rumunsku dle pokynů Kanady. Po dokončení techto oprav byly práce na bloku v roce 1993 zastaveny. Práce byly obnoveny až v roce 1996. Začátkem roku 1997 rumunská vláda prohlásila dostavbu 2. bloku za projekt národního významu. Druhý blok poprvé dosáhl kritičnosti 6. května 2007 a do sítě byl připojen 7. srpna 2007. Komerční provoz konečně nastal až 28. září 2007.^[6] Výstavba druhého bloku trvala 24 let.^[7]

Výstavba třetího a čtvrtého bloku byla zahájena 9. února 1984 a 15. srpna 1985, ale v roce 1990 byla zastavena a od té doby žádné práce neprobíhají. Termín spuštění v roce 1990 již stanoven nebyl. V červnu 2002 učinilo Rusko nabídku na dostavbu třetího bloku instalací reaktorů VVER-1000, podobně jako v JE Búšehr, která měla mít původně reaktory Německé výroby. Rumunsko na tuto nabídku blíže nereagovalo.^[8]

V červnu 2023 vláda Rumunska podepsala dohodu s rumunským státním podnikem a provozovatelem elektrárny Nuclearelectrica o přípravě dostavby bloků 3 a 4 jaderné elektrárny Cernavodă. Tehdy se plánovalo, že bloky přejdou do komerčního provozu v letech 2030 a 2031.^[9][10] V srpnu 2024 bylo oznámeno, že v říjnu 2024 bude podepsán kontrakt na dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny. Datum spuštění bylo upraveno na 2031, respektive 2032.^[11]

Výstavba pátého bloku byla zahájena 12. května 1987. Hrubý výkon měl být 706 MW a čistý 655 MW. Výstavba byla zastavena v roce 1990. Původně bylo plánováno dříve nebo později dokončit všechny bloky, ale 11. března 2014 byla výstavba na základě neoptimálnímu podloží zrušena.^[12] Zajímavostí je, že elektrárna měla mít původně bloky 4, ale na příkaz Ceaușesca byl přidán pátý blok.

• Jaderná energetika v Rumunsku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Cernavoda na Wikimedia Commons
• Obnova dostavby

Jaderné elektrárny v Rumunsku
V provozu	Cernavoda
Plánováno	Doicești
Plánování zastaveno	Moldávie Olt