Narodila se v Praze jako prostřední ze tří dcer grafika a malíře Vojtěcha Preissiga. Ten s celou rodinou v době první světové války odešel do USA, kde Preissigovi žili v Bostonu. Do Československa se Irena vrátila se svými dvěma sestrami roku 1921. V roce 1925 se v Praze vdala za svého bratrance Eduarda Bernáška.[2] Rodiče s tímto sňatkem nesouhlasili a otec s Irenou dokonce na čtyři roky přerušil veškeré kontakty.[6] Manželé se usadili ve vile na Spořilově. Při mobilizaci v období Mnichovské krize se Bernášková dobrovolně přihlásila jako sestra Červeného kříže a ošetřovala uprchlíky z obsazeného pohraničí.
V odboji
Po obsazení Československa německými vojsky nejdříve kolportovala letáky, brzy začala spolupracovat také se svým otcem na vydávání ilegálního časopisu V boj. Také převáděla ohrožené lidi na Slovensko. Ačkoliv po ní pátralo gestapo, dlouho unikala zatčení a dále pokračovala ve vydávání časopisu. Zatčena byla 21. září1940 v pražské ulici Na Poříčí s falešnými doklady. Svou statečností při výsleších, kdy veškerou vinu vzala na sebe, zachránila řadu dalších spolupracovníků odboje. Přesto byla zatčena její nejbližší rodina – její manžel zemřel v koncentračním táboře Buchenwald, otec v koncentračním táboře v Dachau. Irena Bernášková pak byla berlínským lidovým soudem odsouzena k trestu smrti[6] a 26. srpna 1942 byla v Berlíně popravena gilotinou. Stala se tak první Češkou odsouzenou k trestu smrti lidovým soudním dvorem v Berlíně.[7][8]
Pravá polovina pamětní desky v Praze 4, Záběhlicích
Pamětní deska je umístěna na domě na adrese: Jihovýchodní VIII 944/11, 141 00 Praha – Záběhlice. [p 1][p 2] Za protektorátu se ulice jmenovala Südoststrasse VIII. [11] a bydlel zde Vojtěch Preissig. V jeho bytě se připravovala k vydání a od konce roku 1939 se zde i vydávala - od čísla 28 - „spořilovská“ varianta ilegálního časopisu V boj. [11] Deska sestává z centrálního horního nápisu: VOJTĚCH PREISSIG A JEHO DCERA IRENA „PANÍ INKA“. Pod ním se nachází reliéf dvou tváří z profilu; oba hledí směrem doprava. Blíže k pozorovateli je reliéf V. Preissiga, za ním v pozadí pak reliéf jeho dcery I. Bernáškové.
Podél levého svislého okraje reliéfu jsou uvedeny informace o Vojtěchu Preissigovi:
ČESKÝ MALÍŘ A GRAFIK ÚČASTNÍK PRVÉHO I DRUHÉHO REVOLUČNÍHO ZÁPASU ZA SVOBODU A ZAKLADATEL ČASOPISU V BOJ * 31. 7. 1873 VE SVĚTCI † 11. 6. 1944 – UMUČEN V DACHAU
Podél pravé svislé hrany centrálního reliéfu jsou údaje o jeho dceři Ireně Bernáškové:
BERNÁŠKOVÁ – PREISSIGOVÁ REVOLUCIONÁŘKA DRUHÉHO ODBOJE, HLAVNÍ JEHO SPOLUPRACOVNICE * 7. 2. 1904 V PRAZE NA VINOHRADECH † 26. 8. 1942 – POPRAVENA V PLÖTZENSEE U BERLÍNA
↑V centrální evidenci válečných hrobů je pamětní deska V. Preissiga a I. Bernáškové evidována pod označením „CZE-0004-20665“. [10]
Reference
↑KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN80-86182-72-X.
↑ abKOURA, Petr. POHNUTÉ OSUDY: Irena Bernášková - statečná odbojářka zasnoubená se smrtí [online]. Lidovky cz, 2016-02-26 [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
↑ abc
JEDLIČKOVÁ, Blanka. Ženy okolo ilegálního časopisu "V boj" 1939 - 1942 [online]. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická: 2011 [cit. 2015-07-23]. S. 1 až 80. Bakalářská práce, akademický rok 2010/2011; formát PDF, celkem 128 stran. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-25.
_BAR.svg){kind=small}
