Ingeborg Dánská (dánskyIngeborg Valdemardatter, francouzskyIngeburge de Danemark; 1176 – 29. července1236, Corbeil) byla francouzská královna z dynastie Valdemarů. Většinu svého života strávila v ústraní, nejdříve byla manželem zapuzena, poté se na více než deset let stala královnou vdovou. Byla majitelkou dodnes zachovaného bohatě iluminovaného žaltáře.
Manželství šťastné nebylo, Ingeborg se králi hned po svatební noci zprotivila, ba pociťoval k ní dokonce odpor.[2] Rozvod novopečená královna odmítala a král ji nakonec ode dvora zapudil. Nešťastná žena žádala z klášterního ústraní o pomoc papežeCelestýna. Filip August se i přes existenci zákonité manželky znovu oženil. V červnu 1196 pojal za choť Anežku z rodu Andechsů[3] a Ingeborg zůstala v klášteře.
Roku 1198 se na svatý stolec dostal Inocenc III., který na skandální rodinné poměry francouzského krále zareagoval interdiktem, jenž přiměl Filipa k ochotě předložit celou věc koncilu, jehož verdikt přislíbil uznat. Koncil se konal v květnu 1201 v Soissons.[2] Poté byla zpět ke dvoru povolána Ingeborg a celou choulostivou záležitost ukončila smrt její soupeřky Anežky Meránské v červenci 1201.[4] Král se ještě jednou snažil o anulování manželství, ale neuspěl. Během mnoha let, co se snažil o anulaci manželství, používal i prohlášení o impotenci způsobené magickými praktikami,[5] což mu nezabránilo zplodit levobočka.
Filip zemřel roku 1223, Ingeborg jej přežila o třináct let, které strávila převážně na svém panství v orleánském kraji. Zemřela roku 1236 v klášteře Saint-Jean-en-l’Isle u Corbeil, jehož byla fundátorkou a tam byla také pohřbena.[6]
