Indiana Jones (Harrison Ford) si roku 1938 už potřetí nasazuje svůj pomačkaný klobouk a tentokrát mu sekunduje jeho otec (Sean Connery) a doktorka Elsa Schneiderová. Na počátku filmu je scéna z mládí Indiany, kdy se jako skaut pokusí v roce 1912 zachránit vzácný zlatý kříž před zlosyny. Pak se dostaneme do vlastního příběhu, kde se oba Jonesové (otec a později i syn) vydávají hledat z popudu bohatého sběratele Donovana tajuplný „Svatý grál“. Indiana s Elsou začínají pátrání v Benátkách, kde naleznou hrob křižáckého rytíře a také osvobodí ze zajetí nacistů svého otce. Další cesta je zavede do Berlína, setkají se nechtěně i s Hitlerem, získají hledaný deník a podaří se jim uniknout až do Svaté země. Tam až zjistí, že Donovan je spřažený s nacisty, kteří hledají grál pro své dobyvatelské záměry. Indiana Jones projde mnoha nástrahami, najde grál střežený 700 let křižákem, ale v dějově gradujícím příběhu Donovan postřelí jeho otce. Pak se Donovan napije ze špatného poháru a zahyne, kdežto Indiana správně zvoleným pohárem zachrání svého umírajícího otce. Když se chrám zhroutí, Indiana s přáteli z chrámu unikne sic bez grálu, ale na rozdíl od nacistů jsou živí.[1]
Třetí díl je v rámci série asi nejvíc komedií - o většinu humoru se stará Indiana špičkováním se svým vlastním otcem. Marcus Brody je také tentokrát podán méně seriózně než v prvním díle. Prosvětlenost filmu zvláště vynikne ve srovnání s Chrámem zkázy. Spokojení diváci přinesli zisky 277 milionů dolarů celosvětově K 18. prosinci 2006 se dostala Poslední křížová výprava na 118. místo v žebříčku IMDB 250 nejlepších filmů všech dob.
Ocenění
1 cena Americké filmové akademie (Oscar) - Střih zvukových efektů + 2 nominace: Hudba, Zvuk
Zajímavosti
Conneryho si pro roli Jonesova otce vyprosil sám Spielberg. Jako ex-Bond je totiž v přeneseném slova smyslu „otcem“ Indiana Jonese.
↑ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: CINEMA, 1994. ISBN80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů – Indiana Jones a poslední křížová výprava, s. 77.
